Zelená hora (637 m) je dominantou okolí města Cheb. Proto již v minulém století byla častým cílem nedělních procházek místních. Roku 1891 zde byla postavena jednoduchá trámová konstrukce vysoká 14 metrů. Nechal ji vystavět chebský okrašlovací spolek.Byla v provozu 16 let, poté musela být pro špatný stav uzavřena. Spolek se rozhodl vystavět rozhlednu novu, tentokráte již kamennou, ale trvalo dva roky než byl shromážděn potřebný finanční obnos. Její slavnostní otevření se neslo v politickém podtextu. Věž se totiž měla původně jmenovat Nová rozhledna, ale díky místním podporovatelům Německa pod vedením nacionálního politika Georga von Schönerera, byla pokřtěna jménem sjednotitele německé říše, kancléře Otto von Bismarcka a také se jim podařilo umístit na věž řadu germánských mytologických symbolů. O pár let později byla ještě v sousedství rozhledny postavena chata s pohostinstvím. Po roce 1948 byl vstup do okolí rozhledny zakázán, neboť se nacházela v pohraničním pásmu. Byla vymazána z map a postupně se na ní zapomnělo. V sedmdesátých letech vyrostl nedaleko rozhledny televizní vysílač a také byla zbořena turistická chata. Po roce 1989 byl sice přístup na ni možný, ale svůj účel mohla plnit těžko. Výhled byl totiž omezen vzrostlými stromy. Ke všeobecné spokojenosti vše vyřešila rekonstrukce v roce 2005 a 18 metrů vysoká mohutná rozhledna na Zelené hoře již opět nabízí kruhový výhled. Aby se před Vámi rozprostřel je nutné vystoupat 72 schodů. Budete odměněni výhledem na Chebsko, Krušné hory, Slavkovský les a část Šumavy.

Soukromé muzeum hraček se nachází v přízemí zámku Benátky nad Jizerou. Expozice nabízí hračky české, německé, ale i japonské, čínské, francouzské i americké. Je zde možné vidět panenky, pokojíčky, šicí strojky, dřevěná i plechová auta, ale i pravěká zvířata na klíček. Ve druhém patře zámku sídlí ještě regionální Muzeum Benátky nad Jizerou. Stálá expozice Hračky z celého světa; panenky všech druhů a velikostí z let 1860-1945, pokojíčky a krámky pro panenky; rozsáhlá sbírky dětských šicích strojků.

Protivínský židovský hřbitov najdeme na východním okraji města, nedaleko komunálního hřbitova, při silnici do osady Bečelov. Hřbitov založený roku 1878 byl v roce 1939 zdevastován a většina náhrobků odvezena. Dnes již spíše zatravněná plocha hřbitova (719 m2) obsahuje jen pár náhrobků. Ohradní zeď z lomového kamene je místy narušená. Vstup je volný přes bývalou márnici ze které zbyly jen základy zdí (9/2012).

Romanticky přestavěný hrad Bouzov se týčí na zalesněném ostrohu nad stejnojmennou obcí nedaleko města Litovel na střední Moravě. Zachovalá středověká podoba pochází z romantické přestavby z přelomu 19. a 20. století. Bouzov byl vystavěn jako gotický hrad na počátku 14. století pány z Bouzova. Historie Bouzova Hrad měl souzeno, aby se na něm často měnili majitelé. V jeho držení se vystřídala celá řada českých a moravských rodů. Delší dobu Bouzov vlastnili pánové z Kunštátu, kteří jej vlastnili od roku 1396. V jejich rukou zůstal až do konce 15. století. Je tedy velmi pravděpodobné, že na hradě Bouzově se narodil pozdější český král Jiří z Poděbrad, který byl s tímto rodem příbuzensky spjat, a jeho otec na hradě sídlil. Proto také byl Bouzov v husitských válkách oporou husitů. Tak jak se na Bouzově střídaly jednotlivé šlechtické rody, měnila se i jeho podoba a na hradě přibývaly budovy, paláce, věže a hradby. Za třicetileté války se hrad stal císařskou pevností a také vězením pro švédské zajatce. V roce 1696 koupil hrad Řád německých rytířů, který ho vlastnil až do roku 1939. Za velmistra Evžena Habsburského byl hrad přestavěn a získal dnešní gotickou a renesanční podobu. Přestavba trvala až do začátku první světové války. Německý řád přišel o Bouzov roku 1939, kdy jej zkonfiskovali nacisté a tím byl předurčen smutný osud hradu během druhé světové války. Hitler jej daroval Himmlerovi a hrad se stal sídlem přepadového oddílu SS, který 5. května 1945 vypálil obec Javoříčko. Dnes patří státu. Romantický hrad Bouzov Bouzov je jedním z našich nejnavštěvovanějších hradů, návštěvníky láká především jeho cimbuří, arkýře, věže, bašty, park a dva dlouhé mosty. Nejcennější částí hradu je novogotická hradní kaple, vybavená gotickým oltářem a vyzdobená náhrobními kameny řádových mistrů. Zajímavá je také hradní zbrojnice, původní gotický sál, reprezentativní prostory – rytířský sál a lovecká síň. V jižním křídle jsou pokoje Evžena Habsburského, které jsou dobově vybaveny. Bouzov rádi využívají i filmaři, natáčely se zde pohádky Pyšná princezna a Princezna Fantagiro. O turisty je zde dobře postaráno, jsou pro ně přichystány také kostýmované a večerní prohlídky. Tipy na výlet Krásný výletní cíl představují Javořičské jeskyně, klasicistní zámek Bílá Lhota, V Lošticích najdete Muzeum olomouckých tvarůžků, židovský hřbitov nebo památník Adolfa Kašpara. V Mohelnici můžete navštívit kostel sv. Tomáše z Canterbury, Muzeum Mohelnice nebo o něco vzdálenější zámek Úsov, kde se nachází také Lovecko-lesnické muzeum. Ubytovat se můžete přímo v Bouzově.