Muzeum českého granátu můžeme navštívit v Třebenících, kde je jeho expozice umístěna do původně luteránského kostela. Tradice muzejnictví je zde překvapivě dlouhá. První třebenické muzeum vzniklo již v roce 1872. Základem sbírek se stala soukromá sbírka MUDr. Václava Paříka. Muzeum přináší komplexní přehled těžby a českého granátu, kolekci šperků z českého granátu včetně sady šperků Ulriky von Levetzow. Exponáty si lze nejen prohlížet, ale i nasbírat přímo před muzeem. Ti kdo si chtějí odvézt památku na návštěvu muzea domů, si mohou v pokladně zakoupit šperk z českého granátu. Muzeum žije bohatým kulturním životem. Využívá se jako místo pro konání svateb, či koncertní sál v rámci Třebenického hudebního léta. Stálá expozice Historie Třebenicka Těžba a zpracování českého granátu Historické a současné granátové šperky Muzeum je pobočkou Oblastního muzea v Litoměřicích.

Kostel sv. Petra a Pavla se nachází uprostřed malého hřbitova na mírném návrší zvaném Byšička, nedaleko města Lázně Bělohrad. První zmínky o kostelu na Byšičkách nalezneme v písemných pramenech již z roku 1267. V té době zde stával malý románský kostelík. Obec, která obklopovala návrší, je poprvé v pramenech zmíněna až v roce 1318. Za třicetileté války obec zanikla a jediné, co z ní zbylo, je právě kostel sv. Petra a Pavla. V místních pověstech se uvádí, že se ves propadla do země pro hříšný styl života zdejších obyvatel, zachráněn byl díky modlitbám sv. Petra pouze kostel. První výraznější stavební oprava kostela je doložena v roce 1718 a v roce 1850 je ke gotické lodi přistavěna jednopatrová věž. V té době, v letech 1851 – 1880, žil u kostela poslední z českých poustevníků, Augustýn Hoření, z jehož iniciativy byla podél cesty ke kostelu vybudována křížová cesta. Na konci 20. století byla provedena celková rekonstrukce kostela a opravena byla i křížová cesta. Panorama kostela obklopeného nevelkých hřbitovem bylo inspirací Karlu Jaromíru Erbenovi k napsání básně Svatební košile z cyklu Kytice. Jelikož je vrch Byšička cílem procházek turistů i lázeňských hostů, byla v nedávné době opravena příjezdová komunikace a vystavěno posezení s výhledem do kraje.

Židovský hřbitov se nachází na jihozápadním okraji obce při Černovickém potoce. Založen byl před rokem 1713 a na jeho ploše 2.356 m2 se dnes nachází okolo 300 náhrobků. Hřbitov je víceméně udržovaný, kamenná ohradní zeď je sice místy narušená, ale zatím v celkem dobrém stavu. Hřbitov je uzamčen a není uvedeno, kde lze zapůjčit klíč. V obci se nachází i původně synagoga, postavená někdy v první polovině 19. století. V roce 1936 byla prodána a přestavěna na sokolovnu, v roce 1950 ještě radikálněji přestavěna na moderní tělocvičnu.

Na severním okraji Mirotic se nachází židovský hřbitov, založený v první polovině 17. století. Pak byl dvakrát rozšířen (1740 a 1805). Hřbitov velký 3.417 m2 je ohrazen zdí s márnicí z počátku 20. století. Nachází se zde na 250 náhrobků (1647-1946) různě roztroušených po hřbitově. Židovský hřbitov je uzamčen, kolem něj vede turisticky značená cesta z Mirotic do Boud.