Jedná se o jediné místo v Praze, kde je prvohorní zlom odkrytý. Chráněným územím byla plocha vyhlášena v roce 1988. Rozkládá se na ploše 0,36 ha. V blízkosti zlomu se nachází Hloubětínský zámek. Skalní výchoz na pravém břehu Rokytky, na kterém je postaven hloubětínský zámeček,. je přírodní památkou, tvořenou hnědými jílovitými břidlicemi, křemenci a černými jílovitými břidlicemi. V lokalitě se do druhé světové války příležitostně težilo, dnes je toto místo částečně zarostlé.

Hloubětín je poprvé zmiňován v roce 1207, kdy náležel řádu německých křižovníků. Od roku 1335 patřil křižovníkům s červenou hvězdou a, i když byl v dobách husitských a v letech 1618-20 na čas křižovníkům zabaven, byl jim opět navrácen. V roce 1900 byl Hloubětín (Hloupětín) s 1875 obyvateli, se zámkem, výrobou umělých hnojiv, laku a fermeže, a s pískovnami vsí karlínského okresu. V r.1922, kdy byl připojen k Praze jako součást Prahy IX, měl cca 3300 obyvatel. V r.1949 bylo k.ú. Hloubětín začleněno do správního obvodu Praha 9 (s Prosekem, Hrdlořezy, Vysočany a s částí Libně). V roce 1960 zůstal Hloubětín v obvodu Praha 9 a v roce 1990 se stal součástí městské části Praha 9. V roce 1994 se část k.ú. Hloubětín stala součástí nové městské části Praha 14.

Rozhledna Johanka stojí na úpatí vrchu Johanka (310 m.n.m.) u severního okraje obce Hýsly. Rozhledna dřevěné konstrukce vysoké 11 m byla vybudována v roce 2006. Na vyhlídkovou plošinu ve výšce 8 m vede 39 schodů. Stavba přišla na půl milionu korun. I když rozhledna není příliš vysoká je z ní dobrý výhled na Buchlovské vrchy s hradem Buchlov, Chřiby, Ždánický les, Pálavu a při ideálním počasí i slovenské a rakouské hory. U rozhledny je příjemné posezení a unikátní malé muzeum ticha. K volně přístupné rozhledně vede cesta od vjezdu do zemědělského družstva. Tady je možno také krátkodobě zaparkovat.

Most ocelové nýtované konstrukce spojuje Moravskou a Slezskou část Ostravy. V roce 1913 byl vybudován místními Vítkovickými železárnami a to na místě kde se původně nacházel řetězový most. Ten se za tragické události zřítil v roce 1851. Délka dnešního mostu činí 92 m a šířka včetně chodníků 16 m. V roce 1979 prošel rekonstrukcí. Svoje jméno nese podle soustružníka Miloše Sýkory, který jako čtyřiadvacetiletý dne 30.04.1945 spolu se svým přítelem znemožnil neacistům vyhození mostu do povětří. Krátce poté co přestřihl dráty vedoucí k náložím byl zabit. Ruský tank jedoucí z centra tak most sice přejel, ale na druhé straně pak byl zastaven třemi zásahy.