Území bylo státní přírodní rezervací vyhlášeno v roce 1978. Má rozlohu 106 ha a rozkládá se na území katastrů Hlubočepy a Jinonice. Prokopské údolí patří mezi nejcennější přírodní území v Praze. I přes četné negativní zásahy člověka do tohoto prostoru se zde dochovala celá řada přirozených přírodních prvků. Mezi nejcennější patří profily prvohorními devonskými horninami, především vápenci, které jsou nalezištěm četných zkamenělin. Flóra je zde zastoupena skalkami a skalní stepí na diabasech a vápencích, dubohabrovými lesy, teplomilnými doubravami a suťovými lesy. Na stepích se vyskytuje česnek tuhy, česnek horský, lomikámen, rozrazil, tařice horská, šalvěj hajní, pěchava vápnomilná, hvězdnice chlumní, jetel alpský, meruzalka alpská, dymnivka dutá, sasanka hajní a další druhy rostlin. Fauna je zde mimo jiné zastoupena četnými druhy hmyzu, plazů, drobných hlodavců. Prokopské údolí je jedním z nejnavštěvovanějších přírodních míst Prahy.Chráněná krajiná oblast Český kras zasahuje svým severním cípem až na jz. území Prahy. Nejvýraznějším krasovým územím je tu Prokopské udolí, protékané Hlubočepským potokem. Najdeme tu typické krasové jevy, jako jeskyně a dutiny a také náznaky škrapových polí, místy vystupují strmé vápencové skály. Přestože bylo údolí v minulosti vážně narušeno těžbou v lomech, pálením vápna, výstavbou menších průmyslových závodů, silnice, železnice, zachovalo si své cenné přírodní hodnoty. Roste tu přes 400 druhů rostlin, z toho 26 chráněných, vyskytuje se tu řada bezobratlých živočichů hlavně měkkýšů a hmyzu. Jako na jediném místě v Praze tady roste suťový les, najdeme zde i dubohabrový les, teplomilnou doubravu, suché louky a pastviny. Výchozy silurských a devonských vrstev – vápenců, břidlic, vyvřelých diabasů. Skály představují unikátní geologický profil od svrchního ordoviku po střední devon; lze tady studovat vrstvu po vrstvě. Pozoruhodnou lokalitou jsou Hemrovy skály, vytvořené činností podmořské sopky před 430 mil. lety. Měla délku asi 5,5 km, šířku kolem 2 km, výška nade dnem moře se odhaduje na 200-300 m. Nejnavštěvovanějším místem údolí je romantické jezírko sevřené strmými vápencovými stěnami. Vzniklo po odstřelu skály v roce 1905 výronem spodní vody. Má plochu 25 arů, je dlouhé 107 m a široké 26 m, hloubka se pohybuje kolem 10 m. Ve strmé stěně nad bývalým klukovickým koupalištěm jsou dobře viditelné otvory Klukovických (Korálových) jeskyní, jejichž celková délka je 68 m; nejdelší z nich měří 19,5 m. U osady Daleje bývala Prokopská skála se známou Prokopskou jeskyní, dlouhou 120 m. Našli se v ní pozůstatky pravěkého člověka, ale i kosti mamuta, medvěda, nosorožce, hyeny, lva, soba, kozorožce, zubra a dalších pravěkých zvířat. Podle pověsti v ní žil jako poustevník sv. Prokop, který tu přemohl skupinu čertů, rušících jej při čtení bible. Dnes už bohužel neexistuje, v 19. století tu byl otevřen Prokopský lom, který v roce 1882 zničil poustevnu při jeskyni a v letech 1883-87 i jeskyni samotnou. Nestojí už ani kostelík sv. Prokopa, vybudovaný na vrcholku skály ve 2. pol. 18. století.

Regionální muzeum se nachází na náměstí v centru městské památkové zóny v bývalé jiřetínské faře (r.1755) vedle místního kostela (r.1612).Má dvě stálé expozice. První pojednává o počátcích obce v souvislosti s hradem Tolštejn a druhá pojednává o historii dolování stříbronosných rud v obci a okolí. Prohlídky se konají po domluvě s pracovníkem infocentra za jednotné vstupné 15,- Kč na osobu. Součástí historie dolování u nás v Jiřetíně je i štola sv. Jana Evangelisty. V ní je od dubna do září možná prohlídka. Štola je dlouhá 360 m. Vstupné je 50,-dospělí  a 30,- Kč děti. Další stálá expozice  „Pohádková galerie řemesel „ je na místním náměstí nedaleko informačního střediska a muzea v bývalé lékárně. Stálá expozice Počátky obce v souvislosti s hradem Tolštejn a s dolováním stříbronosných rud v obci a okolí. Pohádková galerie řemesel

Východně od obce Stradonice nedaleko obce Peruc byla 18.7.2009 otevřena nová malá dřevěná rozhledna s názvem Stradonka. Byla postavena v lokalitě na Na Valech (291 m.n.m.), kde se v minulosti nacházelo keltské hradiště, proto byla rozhledna také postavena ve tvaru strážní věže keltského opevnění. S nápadem postavit rozhlednu přišly členky stradonického Klubu žen. Stavební práce proběhly od května do července 2009. K výrobě kůlů posloužilo dřevo z místních lesů. Rozhledna je vysoká jen 6 m, přičemž vyhlídková plošina je ve výšce 2,35 m. Na plošinu vede pouze žebřík a rozhledna je tak volně přístupná.

Městské informační centrum Uherské Hradiště je zřizováno Městem Uherské Hradiště a provozováno Regionem Slovácko - sdružením pro rozvoj cestovního ruchu. Cílem informačního centra je především poskytovat informace a propagací přilákat do Uherského Hradiště a regionu Slovácko co nejvíce návštěvníků. Městské informační centrum bylo otevřeno 30.6.2000 a během pětileté působnosti si do informačního centra našlo cestu více než 250.000 návštěvníků z tuzemska i zahraničí.Otevírací doba:každý den od 8.00 do 18.00 hod.