Ke špitálu a kostelu Stětí sv. Jana Křtitele se vztahují nejstarší zprávy o městě. Raně gotický kostel byl roku 1421 poškozen a roku 1452 obnoven. Následně byl restaurován po požárech roku 1635, 1742, 1744 a 1813. Na klenbách kostela byly v roce 1845 obnoveny fresky s výjevy ze života Jana Křtitele pocházející z roku 1744. Až do roku 1945 se zde pravidelně konaly špitální poutě, ale v období komunistického režimu stavba rychle zchátrala. Po rekonstrukci v 90. letech 20. století slouží převážně ke koncertům a jiným kulturním účelům. Jednolodní kostel obdélného půdorysu se čtvercovým kněžištěm doposud ve své hmotě obsahuje velkou část původního románského kostela.

Autobusová zastávka Červený mlýn v ulici Kostelecká slouží pro dopravu ve směru Čakovice, Letňany, Hloubětín, Dolní Počernice, Hostavice.Pojmenování je odvozeno od bývalého stejnojmenného mlýna na Červenomlýnském potoce.Autobusová zastávka je součástí pražské hromadné dopravy, kterou tvoří trasy metra, městských autobusů a tramvají. Zahrnuje i Petřínskou lanovku, lanovku v pražské ZOO a přívozy přes Vltavu. Dopravní spojení má téměř každá pražská ulice, každé náměstí, či nábřeží.Zabezpečuje přesuny po Praze jak Pražanům, především do zaměstnání, tak návštěvníkům Prahy, turistům. Jejím prostřednictvím mohou navštěvovat pražské památky, divadla, koncerty, výstavy, muzea, kluby, fitcentra apod. Díky ní mají zabezpečenou dopravu i hotely a jiná zařízení poskytující v Praze ubytování, jako například priváty, kempy, botely, hostely, turistické ubytovny, ale i podniky nabízející pohostinství, jako jsou restaurace, kavárny, jídelny, pizzerie, pivnice, cukrárny apod.Prostřednictvím pražské hromadné dopravy je tak dostupná veškerá kultura, kterou Praha svým obyvatelům a návštěvníkům nabízí, stejně jako její jedinečná architektura, příroda, zábava a další nepřeberné množství historických, kulturních, duchovních a přírodních hodnot. A to 24 hodin denně!

Původní barokní kostel nechal postavit v roce 1680 francouzský šlechtic Jan Ludvík Radult de Souches a to na místě malé dřevěné kapličky. V roce 1701 převzali nad kostelem správu premonstráti z kláštera v Louce u Znojma. Tato správa zanikla při zrušení kláštera za císaře Josefa II. V roce 1885 pak vznikla samostatná farnost. Poutní místo pak začalo žít svým životem. O pět let později vznikla na zalesněném vrcholu za kostelem křížová cesta (dříve dřevěné zastavení později nahradily zděné). Velký rozkvět pro poutní místo znamenalo osmileté působení prof. Josefa Parmy po druhé světové válce. Za jeho dobu vzniklo úžasné dílo: byla opravena křížová cesta, vybudována lurdská jeskyně a založení Mariánské cesty pomocí 12 obrazů Mariánských poutních míst. V letech 1949-1953 proběhla dostavba kostela. Nejprve přistavěna nová loď a posléze i věž. Do nové průčelí byl vsazen raně barokní portál s rodovými znaky Souchesů a Ugartů, do niky nad portálem pak moderní skupultura Krista. V roce 1953 musí prof. Parma odejít. Za éry komunistického režimu není žádoucí rozvoj poutních míst, přesto sem však poutníci i v této době přicházejí. Po pádu režimu začíná nová epocha tohoto místa. V současné době je kostel v dobrém stavu a opravený. Za ním se pak nachází i dnes krásně upravené místo s lurdskou jeskyní a léčivým pramenem. Na zalesněném vršku pak křížová cesta zakončená kalvárií v podobě tří křížů a nedalekým Božím hrobem. Mezi jeskyní a křížovou cestou pak ještě najdeme Mariánskou cestu, kterou dnes zdobí již 50 obrazů Mariánských poutních míst z Česka, Slovenska a Rakouska.

Název monolitu na III. nádvoří Pražského hradu je odvozen od původu žuly, ze které je zhotoven. Pochází z mrákotínského lomu u Třeště na Moravě. Umístěn sem byl v roce 1928 architektem Josipem Plečníkem u příležitosti 10. výročí vzniku samostatného Československého státu. Váží 112 tun a je 15,5 m vysoký. Zajímavostí je, že první zhotovený monolit se při transportu rozlomil a musel být proto zhotoven nový. V roce 1996 byl vrchol monolitu vyzdoben dvoumetrovou zlacenou ocelovou konstrukcí.