Stálá expozice:Historie a současnost místní dráhy Velké Březno - Verneřice - Úštěk; Expozice malé dopravní kanceláře; Expozice historických drezín; Sbírka historických kolejových vozidel.

Žďárské vrchy jsou vrchovinou na rozhraní Čech a Moravy, nacházejí se ve východní části Českomoravské vrchoviny a jejich hranice jsou vymezeny většími městy, které leží na jejích okrajích - Nové Město na Moravě, Žďár nad Sázavou, Hlinsko, Polička a Bystřice nad Pernštejnem. Oblast Žďárských vrchů je jednou z ekologicky nejzachovalejších v České republice a proto je nazývána jejím zeleným srdcem. Více než polovina území je zalesněná a to byl jeden z důvodů, proč na velké části oblasti byla roku 1970 zřízena CHKO. Územím prochází hranice evropského rozvodí Labe – Dunaj. Pramení zde několik českých a moravských řek - Sázava, Svratka, Chrudimka, Doubrava a Oslava.Celá oblast je turisticky velmi atraktivní a nabízí širokou škálu vyžití. Hlavním centrem je město Žďár nad Sázavou, které má velký význam z hlediska cestovního ruchu a je bohaté na historické památky. Krajina je protkána stovkami kilometrů turistických tras vhodných i pro výlety na kole. Devět Skal, Tisůvka, Čtyři Palice a další skalní útvary jsou přitažlivé pro horolezce. Právě Devět skal (836 m n.m.) je nejvyšší vrchol Žďárských vrchů, což je skutečně skupina devíti skal, tvořících malé skalní město. Koupání v osvěžující vodě nabízí rybník Velké Dářko. Žďárské vrchy nabízí ideální podmínky i pro vyznavače zimních sportů, především pro běžecké lyžování. Rájem běžkařů je okolí Nového Města na Moravě, kde se každoročně pořádají i závody Světového poháru. Nalezneme zde také 4 naučné stezky.Součástí krajiny na Žďársku, dotvářející její podobu a půvab, jsou dochované lidové stavby. V horských oblastech lze najít roubené lidové stavby a v okolí Žďáru zděné. V oblasti se nacházejí také četné historické a kulturní památky. Pozoruhodná jsou sakrární díla v duchu barokní gotiky provedená barokním architektem Janem Santinim Aichlem, z nichž kostel na Zelené hoře je zapsán v seznamu památek Unesco, i množství gotických hradů a zřícenin. Mezi nejznámější patří Pernštejn, Zubštejn, Dalečín.

Kobylisy, které jsou dnes rušnou pražskou čtvrtí spojenou s centrem metrem a o nichž jsou dochované záznamy již z roku 1297, byly v minulosti jakýmsi předměstím Libně. To proto, že zde byli povětšinou ubytování dělníci, kteří pracovali v Libeňských továrnách. Do roku 1420 byly Kobylisy církevním majetkem. V tomto roce přešly do vlastnictví Pražanů, kteří je rozprodali soukromníkům. V povědomí českého národa jsou Kobylisy spojeny především s obdobím německé okupace. Na zdejší střelnici byly popraveny stovky českých vlastenců. Mezi nimi například i spisovatel a člen KSČ Vladislav Vančura. Autor Rozmarného léta, Konce starých časů a řady dalších děl patřících mezi klasiku české literatury. K Praze byly Kobylisy připojeny v roce v roce 1922. Původní název Kobylis zněl Kobolisy.

Vrch Radobýl 399 m.n.m. se nachází 3 km jihozápadně od Litoměřic. Na vrchol vede značená cesta z Litoměřic a ze Žalhostic. Na vrcholu Radobýlu se nachází velký dřevěný kříž. Připomíná událost kdy odtud básník K.H.Mácha na podzim roku 1836 pospíchal k požáru, aby jej pomáhal uhasit. Bohužel se mu tato pomoc stala osudnou. Jižní strana vrchu je narušena těžbou čediče, která zároveň odkryla přírodní úkaz tzv. čedičové sloupce. Kromě toho se zde na vrchu nachází vzácné chráněné druhy rostlin (divizna brunátná, bělozářka liliová a další). Vrchol poskytuje výborný kruhový výhled do okolí.