Městská část Praha 2 je územně totožná se správní části Praha 2. Většinu městské části Praha 2 tvoří Nové Město založené již ve středověku Karlem IV. Řadí se k historickému centru Prahy. Jižní hranici z části tvoří skvost české historie Vyšehrad.Pokrývá části katastrů Nového Města, Nuslí, Vinohrad a zahrnuje katastr Vyšehrad.Podrobné informace: http://www.praha-mesto.cz/

Zahrada Na Valech navazuje na západní straně na Rajskou zahradu a končí na východní straně u dělostřelecké bašty, u Černé věže.  Severní strana je lemována areálem Pražského hradu, jižní navazujícími zahradami nad Valdštejnskou ulicí. Má rozlohu cca 1,43 ha. Do zahrady lze vstoupit z Rajské zahrady, od Černé věže a také z III. nádvoří Pražského hradu. Vede sem schodiště, které vybudoval J. Plečnik v první polovině 20. století. Podle ozdobných bronzových plastik býků se mu říká Býčí. Zahrada na baště je nejen významnou zelení Pražského hradu, ale i souborem architektonických, historických a uměleckých děl. Výrazně nese stopy práce architekta J. Plečníka, který byl na Pražský hrad povolán prezidentem T. G. Masarykem po jeho nástupu do funkce a jehož úkolem bylo upravit areál Pražského hradu jako funkční a důstojné sídlo československých prezidentů. Hned za hranicí s Rajskou zahradou je například takzvaný Plečníkův vyhlídkový altán vybudovaný v letech 1922 – 1924.  Jižním směrem dále Plečník umístil vyhlídkovou plošinu, obelisk a zimní zahradu. V roce 1963 – 1965 byla v této části zahrady vybudována vyhlídková terasa podle projektu R. Podzemského a A. Benše. Schodištěm podél této terasy lze sestoupit do Hartigovské zahrady. V zahradě Na Valech také najdeme dva pískovcové barokní obelisky, které sem nechal umístit Ferdinad II. Stojí na místech, kam dopadli místodržící Jaroslav Bořita z Martinic a Vilém Slavata při takzvané druhé pražské defenestraci. Zhruba ve středu zahrady do ní vystupuje Ludvíkovo křídlo. Směrem k jihu se táhne takzvaný tereziánský trakt, který se také nazývá Neustift. Byl postavený v 16. století. V letech 1766 – 1768 byl zbarokizovaný a zvýšený o jedno patro. Pod traktem je takzvaná Plečníkova voliéra a empírový zahradní domek. U Ústavu šlechtičen Plečník vybudoval sloupovou halu zvanou Bellevue. Její jižní stranu zdobí světlonoši od I. F. Platzera. Dále v této části najdeme například Herkulovu kašnu, či vyhlídkovou Moravskou baštu zdobenou sloupem s jónskou hlavicí. Zahradou lze dojít až pod hradby dělostřelecké bašty na úpatí Starých zámeckých schodů.

Dubecko je název výšiny dosahující 399 m.n.m., která se nachází u obce Mírová pod Kozákovem. Výstavbu stožáru si prosadili telekomunikační společnosti, konkrétně Eurotel, který usiloval o pokrytí přilehlé oblasti svým signálem pro mobilní telefony. Obec si však na jaře 2001 vynutila, aby byl původní projekt předložený Eurotelem rozšířen i o schodiště a ochoz, který by sloužil jako turistická rozhledna. Rozhledna představuje další variantu trubkového stožáru o výšce 50 metrů ovinutého točitým schodištěm. Rozhledna byla obložena dřevěnými prvky a zároveň ji zastřešili imitací šindele. Typově stejné konstrukce bylo použito při stavbě rozhledny na Mackově hoře. Slavnostní otevření proběhlo 6. 6. 2002. Z vyhlídkové plošiny ve výšce 33 metrů, na kterou vede úctyhodných 178 schodů, se turistům nabízí krásný kruhový a překvapivě bohatý výhled do krajiny Českého ráje, na Klokočské skály, Krkonoše či Jizerské hory. Jsou samozřejmě vidět Trosky a při dobré viditelnosti též Bezděz.

Astronomická věž Klementina patří nejatraktivnějším bodům při prohlídkách. Není divu, z jejího vyhlídkového ochozu máte totiž historické centrum Prahy jako na dlani. Její stavitel není jistý, ale je velmi pravděpodobné že jím byl F.M. Kaňka. Ti co této verzi nevěří nejčastěji zmiňují jména jeho kolegů K. I. Dienzenhofera či A. Luraga. Věž jenž byla dokončena v roce 1722 byla postavena z iniciativy rektora jezuitské university Francisca Retze. Její vznik má co do činění  s univerzitním vzděláním. Právě matematika a astronomie byly obory, které se zde přednášely na vysoké úrovni.Věž je vysoká 52 m, na vrchol vede 172 strmých točitých schodů. Věž je ukončena cibulovou bání a na kupoli je olověná postava Atlanta držícího zeměkouli. Kolem r. 1750 zde byla započata astronomická a klimatická pozorování a měření a věž byla osazována astronomickými přístroji. O rozvoj astronomie se nejvíce zasloužil ředitel observatoře Josef Stepling a mechanik Jan Klein. V r. 1775 zahájil Antonín Strnad soustavné záznamy meteorologických a klimatických měření. Nepřerušená řada teplotních měření, která se prováděla třikrát denně, a která zcela splňuje moderní kritéria, započala 1.  ledna 1784. Začátek řady pravidelných měření dešťových srážek se datuje k 1. květnu 1804 a patří k nejstarším ve střední Evropě. Díky tomu drží v tomto směru Klementinu světové prvenství. Je sice pravda, že v Berlíně začali s pravidelným měřením dříve, ale tyto měření byla po řadu let přerušena. Kromě pravidelných údajů o teplotě a počtu srážek se od roku 1842 ohlašovalo z Klementina poledne mávnutím praporu. Po r. 1928 byla astronomická pozorování přestěhována do nové hvězdárny v Ondřejově. Vchod do věže je vedle vchodu do Zrcadlové síně.