Zaměření muzea je na záchranu a udržování historických železničních dresin a jejich vystavování a provozování při historických železničních oslavách a výročích. Muzeum je přístupné převážně o víkendech a vždy po předchozí dohodě. Muzeum je umístěno v soukromém objektu na výše uvedené adrese, kde je krátká předváděcí kolej. Součástí muzea je i strážní domek se závorami. Najdete zde i sbírku historických čísel z lokomotiv, výrobních štítků z lokomotiv a vozů a další železniční zajímavosti.   Stálá expozice Drezíny a železniční vozidla z 19. a první poloviny 20. století.

Železné hory tvoří severozápadní výběžek Českomoravské vrchoviny. Na severu se pozvolna sklánějí k Polabské nížině, na jihozápadě se výrazným hřebenem zvedají nad Čáslavskou kotlinu. Ve skutečnosti mají Železné hory ráz vrchoviny až pahorkatiny, jejich nadmořská výška se pohybuje v průměru kolem 600 m.n.m. Nejvyššími vrcholy jsou Vestec s 668 metry nad mořem a Spálava s 662 metry. Nejdůležitějším vodním tokem pohoří je řeka Chrudimka dlouhá asi 108 km. Zvláštností Chrudimky je velké množství přehrad na jejím toku - Hamry, Seč, Křižanovice a Práčov. Největší přehradní nádrž Seč nacházející se přímo v centru Železných hor je vyhledávanou rekreační oblastí. Hlavní hřbet kopíruje malebná řeka Doubrava. Území Železných hor má dlouhou historii osídlení. Je prokazatelné, že na jejich území žili Keltové, dodnes se zachovaly zbytky dvojitého keltského valu v Hradišti u Nasavrk. V dnešní době je jediným větším městem v Železných horách Hlinsko s téměř 11 tisíci obyvateli. Převážná část obyvatel tedy žije na venkově. V některých vesnicích jsou zachované roubené domky, hospodářské a církevní stavby. Jak vypadaly vesnice v Železných horách a jak se v nich žilo dříve, se návštěvníci mohou podívat také ve skanzenu Veselý kopec. Ve Svobodných Hamrech je zpřístupněn vodní kovací hamr a mlecí zařízení, nedaleko je také Králova pila - roubené vodní dílo patrně z konce středověku. V okolí Včelákova jsou zachovány ústí šachet a haldy z dob, kdy se zde dobývala železná ruda. Historie se dá obdivovat i při návštěvě četných zřícenin. Nejnavštěvovanější jsou Lichnice, Oheb, Vildštejn, Rabštejnek, Žumberk, Strádov a tvrze Svojšice, Lipka. Lákadlem jsou rovněž památné stromy. Nejvzácnějším stromem je přes 700 let starý Žižkův dub s obvodem kmene 13 m v Podhradí u zříceniny hradu Lichnice, dalším pamětihodným památným stromem je nejmohutnější strom Havlíčkobrodska - Královská lípa v Klokočově stará téměř tisíc let o obvodu 870 cm. Za návštěvu stojí jistě i dvě rozhledny v Zubří a České Lhotici, z nichž lze spatřit vrcholy Krkonoš. Z novějších technických zajímavostí stojí za zmínku 182 m vysoký televizní vysílač z roku 1960 u obce Krásné a stará vápenka u Třemošnice,. Do oblasti Železných hor patří i obec Ležáky, pietně upravené místo osady vypálené za 2. světové války. Železné hory jsou vhodné pro celoroční rekreaci. V letním období patří mezi jejich nejvíce navštěvované oblasti místa s možností koupání - např. Seč, Kraskov a Konopáč. V zimním období si na své přijdou milovníci běžek, ale i přes malou nadmořskou výšku vyznavači sjezdového lyžování. Sjezdařské terény lze využívat zejména v okolí Hlinska a Trhové Kamenice, kde bývá dostatek sněhu téměř po celou zimu.

Unikátní rozhledna stojí v Útvině, v obci okresu Karlovy Vary. Je unikátní jak svým originálním architektonickým řešením, tak také tím, že je postavena soukromou osobou.  Na svém pozemku ji v roce 2003 postavil pro svou přítelkyni pan Václav Krysl. Její stavbu projektoval sám a se stavebními pracemi mu pomáhali přátelé. Rozhledna, která dostala jméno „Třasák“ vyrůstá z kamenného podstavce do výšky 12,5 metru. Stavebním materiálem bylo impregnované smrkové dřevo. Rozhledna čítá celkem tři vyhlídkové ochozy, na nejvyšší, jež je krytý, vede 39 schodů. Po jejich zdolání se můžete kochat výhledy na Plzeňsko, Rakovnicko a Krušné hory.

Nádherná barokní stavba vznikla v letech 1709-1716. Ve druhé polovině 18. století byla zvýšena o další patro. Po roce 1897 získala střecha mansardovou podobu s ornamentální břidlicí. Od roku 1963 zde sídlila galerie, v roce 1994 byl objekt znovu vysvěcen. V letech 1991-1993 prošel celkovou rekonstrukcí. Objekt tvoří čtyři dvoupatrová křídla vytvářející nádvoří do kterého se otvírá arkádová chodba. V severozápadním rohu objektu se nachází velmi cenná kaple sv. Karla Boromejského, který zdobí nástropní freska apoteózy sv. Karla Boromejského a po stranách malby sv. Petra a Pavla. Kamenný vchodový portál je dílem Jana Blažeje Santiniho-Aichela.