Na břehu řeky Labe, na okraji stejnojmenného města, stojí renesanční zámek Brandýs nad Labem. Historie zámku Na počátku 14. století nechal Jan z Michalovic postavit tvrz na levém břehu Labe u Staré Boleslavi. Tu marně dobýval i Jan Lucemburský roku 1317. V majetku Michaloviců zůstalo panství až do začátku husitství, kdy o něj načas jako tvrdí katolíci přišli. Panství však znovu získali po roce 1437. Po vymření posledního mužského člena rodu přešlo sídlo na Jana Tovačovského z Cimburka. V 15. století za Tovačovských byla tvrz rozšířena o nový palác a přestavěna na menší gotický hrad. Dodnes se dochovalo velké trojdílné okno s aliančním cimbursko-krajířským a krajířsko-šelmberským znakem v prvním patře nejstarší části objektu. Za údajný odboj zkonfiskoval císař Ferdinand I. Krajířům celé panství. Po roce 1547 se Brandýs stal panstvím České komory a důležitým článkem v řetězu královských statků v Polabí. Habsburkové postupně při dalších přestavbách přeměnili pozdně gotický hrad v reprezentační renesanční zámek s oborou a parkem, v němž byly umístěny různé stavby. Fasády zámku byly vyzdobeny bohatými sgrafity. Přestavby byly dokončeny koncem 16. století. Za Rudolfa II. vznikly pod dohledem Hektora de Vaccani letohrádek a míčovna a tzv. dlouhá pavlač, umožňující přímý přístup do zahrad přes původní příkop v místech starého vstupu do areálu hradu, kde je dodnes také dochována pozdně gotická kulisová brána. Za třicetileté války Brandýs značně utrpěl a byla zničena většina zahradních i hospodářských staveb. V 1. polovině 18. století bylo upraveno předhradí, poté Františkem M. Kaňkou i jádro. Zámek tehdy sloužil jako lovecké sídlo a druhé patro bylo přestavěno na důstojnické byty. Za majetku velkovévodů toskánských v 19. století došlo k částečné regotizaci objektu. Za napoleonských válek roku 1813 se zde sešel císař František s carem Alexandrem I., pruským králem Vilémem III. a vrchním velitelem koaličních armád knížetem Karlem Schwarzenberkem. V roce 1873 byla v romantizujícím slohu přestavěna věž a brána zámku. Po roce 1910 se majitelem Brandýsa stává stát. Od roku 1921 na zámku sídlila Správa státních lesů. Dnes je zámek v rukou města Brandýse nad Labem – Stará Boleslavi a jeho část slouží muzejním účelům. Renesanční zámek Renesanční Brandýský zámek je čtyřkřídlá budova s hranolovou věží a s arkádami v západním křídle nádvoří. Na všech stěnách jsou zlomky několika vrstev figurálních a ornamentálních sgrafit. Expozice zámku dnes představuje výstavu výtvarného umění ze sbírek Okresního muzea Praha-východ. Díky tomu jsou přístupné některé interiéry (zámecká kaple, rytířský sál, vojenské sály, lovecká chodba). V obnovených renesančních sálech jsou pořádány krátkodobé výstavy. Interiér Brandýského zámku dokladuje i období pobytů císaře Karla Habsburského. Za vidění v blízkosti zámku stojí i mnohé městské památky souměstí Brandýs nad Labem - Stará Boleslav, jako například židovský hřbitov a synagoga, Kaple blahoslaveného Podivena, radnice ve Staré Boleslavi a mnohé další.

Liboc náležela břevnovskému klášteru a nejstarší zpráva se také dochovala v jeho zakládací listině. Nejznámějším místem této části Prahy je obora Hvězda, založená králem Ferdinandem I., a letohrádek, který zde nechal v letech 1555 – 1556 postavit jeho syn arcivévoda Ferdinand Tyrolský. 8.11.1620 se poblíž odehrála bitva, ve které byly české stavy poraženy a země se tak dostala na tři sta let do Habsburské nadvlády. V 16. století zdejší voda pomocí vodovodu zásobovala Pražský hrad. V 19. století vznikla v těsném sousedství nová osada zvaná Horní Liboc. Pro původní ves se užíval název Dolní Liboc. Dnešní Liboc byla připojena k Praze v roce 1922. Název obce je odvozen od jména Libota, které vyjadřuje výraz milý, libý, přívětivý.

Autobusová zastávka Kavkazská ve stejnojmenné ulici je určena pro dopravu ve směru Vršovice, Michle, Krč, Braník.Pojmenování je odvozeno od ulice Kavkazská, ve které se nachází.Autobusová zastávka je součástí pražské hromadné dopravy, kterou tvoří trasy metra, městských autobusů a tramvají. Zahrnuje i Petřínskou lanovku, lanovku v pražské ZOO a přívozy přes Vltavu. Dopravní spojení má téměř každá pražská ulice, každé náměstí, či nábřeží.Zabezpečuje přesuny po Praze jak Pražanům, především do zaměstnání, tak návštěvníkům Prahy, turistům. Jejím prostřednictvím mohou navštěvovat pražské památky, divadla, koncerty, výstavy, muzea, kluby, fitcentra apod. Díky ní mají zabezpečenou dopravu i hotely a jiná zařízení poskytující v Praze ubytování, jako například priváty, kempy, botely, hostely, turistické ubytovny, ale i podniky nabízející pohostinství, jako jsou restaurace, kavárny, jídelny, pizzerie, pivnice, cukrárny apod.Prostřednictvím pražské hromadné dopravy je tak dostupná veškerá kultura, kterou Praha svým obyvatelům a návštěvníkům nabízí, stejně jako její jedinečná architektura, příroda, zábava a další nepřeberné množství historických, kulturních, duchovních a přírodních hodnot. A to 24 hodin denně!

Barokní zámek stojí při břehu řeky Opavice v těsném sousedství polských hranic. Blízkost řeky svědčí o tom, že se původně jednalo o klasickou vodní tvrz, která byla postavena po roce 1377. Vodní tvrz Poprvé je písemně doložena roku 1410. Tvrz stála při cestě z Krnova do Zlatých Hor a její význam postupně stoupal. O vzhledu tvrze se nedochovaly prakticky žádné záznamy, tvrz byla snad obehnaná vodním příkopem a měla vjezd s padacím mostem ve východním křídle. O majetkových poměrech je známo více, tvrz byla spojena s rytíři z Vladěnína, což byla pobočná větev rodu Fulštejnů. Ti jí vlastnili do druhé poloviny 16.stol. Od roku 1578 se stává majitelem panství Václav Haugvic, který se oženil s Kateřinou Kravařskou ze Šlev, která získala zámek při vyrovnání. Renesanční sídlo V té době byla tvrz přestavěna. Ovšem neví se jestli přestavba proběhla již za rytířů z Vladěnína nebo už za Haugvic. Každopádně tvrz dostala podobu renesančního zámku. Ten byl sice čtyřkřídlý, neměl však uzavřený půdorys. Jižní křídlo bylo kratší a v proluce mezi jižním a východním křídlem byla nejspíše brána. V té době měl zámek pravděpodobně více než jednu věž. Z tehdejší podoby se zachovala původní dispozice s obrannou věží a zejména sklepními klenbami. Ve fragmentech zůstala rovněž zachována sgrafitová omítka na věži. Figurální sgrafita jsou podnes viditelná v arkádové chodbě II. poschodí severního zámeckého křídla. Haugvicové zámek vlastnili do poloviny 17. století. Zámek měl podobný osud jako většina šlechtických sídel v okolí a během třicetileté války byl značně poškozen. A tak osmnáctiletý zadlužený další vlastník Ladislav Alois Haugvic roku 1658 odprodal Linhartovy Karlu Maxmiliánu Sedlnickému. Za Sedlnických byl zámek barokně upraven, v severovýchodním nároží budovy byla zřízena kaple a vzhled zámku z doby Sedlnických se dochoval prakticky do dnešní podoby. U zámku byl v té době založen okrasný sad ve francouzském stylu. V 19. století pak byl přeměněn na přírodně krajinářský park. Sedlničtí vlastnili zámek až do druhé poloviny 19. století, kdy sňatkem s dcerou posledního majitele z rodu Sedlnických Karolínou, přešel majetek po její smrti do rukou rodu Oppersdorfů. V roce 1892 se majitelem stává krnovský obchodník ze suknem Eduard Wenzelides a Linhartovy tak přestavájí být šlechtickým sídlem. I za dalších majitelů byly prováděny drobné úpravy, ty už ovšem neměly vliv na celkový vzhled zámku. Pestrá současnost Roku 1943 byla v zámku umístěna německá vojenská nemocnice. Brzy zde vypukl požár. Shořela střecha. V roce 1945 se stal majetkem státu. V roce 1966 se majitelem zámku stalo Zdravotnické zásobování. Roku 2001 se stal zámek majetkem obce Albrechtice a postupně je opravován. V současnosti žije zámek neobyčejně pestrým kulturním životem, každoročně jsou pipravovány nové expozice, konají se noční prohlídky, jarmarky atd. Tipy na výlet Navštívit můžete Muzeum v Bohušově, zámek Slezské Rudoltice, zámek Dívčí Hrad, zříceninu hradu Fulštejn, Liptaňský bludný balvan nebo se rozhlédnout z rozhledny Strážnice u Liptaně. V Krnově je k vidění kostel sv. Martina, kostel sv. Ducha, klášter Minoritů s kostelem Narození Panny Marie, městské muzeum, rozhledna Civilín nebo rozhledna Ježník. Ubytování najdete v Krnově.