V roce 1666 na základě povolení si židé v Jevíčku postavili svoji první synagogu. Jelikož byla pouze dřevěná, při požáru města v roce 1747 shořela. Nová v klasicistním stylu byla postavena v letech 1792-1794 z kamene ze zbořelého farního kostela sv. Mikuláše. V roce 1907 bylo průčelí secesně upraveno a posunuto o jeden metr do ulice. K bohoslužbám sloužila až do druhé světové války, od roku 1951 ji využívala jako kostel Církev československo husitská. V roce 2008 byla převedena bezúplatně na město a dnes se zde konají kulutní akce. V domě čp. 58 se nacházel do roku 1919 rabinát, ve kterém žilo postupně až 15 rabínů. Ve dvoře se nacházela mikve – židovská rituální lázeň.

Pískovcový skalní blok s názvem Starosvětská věž se nachází při turistické značce zhruba 7 km severozápadním směrem od Bělé pod Bezdězem nedaleko tratě spojující Českou Lípu s Bakovem nad Jizerou. Z plošiny skalního bloku kam lze při troše opatrnosti vylézt je však jen drobný výhled na nejbližší okolí.

Původně románský kostel byl vystavěn v první polovině 13. století. Z období gotiky pochází kněžiště. V barokním období pak byl rozšířen do dnešního trojlodí a v roce 1714 přistavěna 50 m vysoká věž. Oltářní obraz namaloval Ignác Dullinger. Ochoz věže ve výšce 26 m je přístupný veřejnosti od května do září.

Jihozápadně od města, u železniční trati při silnici do Velké Hleďsebe se nachází mariánskolázeňský židovský hřbitov. Založen byl roku 1875 a za druhé světové války zdevastován. Zbořena obřadní síň a většina náhrobků odvezena. Po válce byl hřbitov opraven. Následně sem bylo dovezeno několik náhrobků z Tachova, dva z Lázní Kynžvart. Hřbitov o ploše 3.780 m2 je ohrazen zdí s branou a domkem přestavěným pro obytné účely. Kromě již zmíněných náhrobků se dochovalo na 80 náhrobků obyvatel zdejšího poválečného penzionu pro důchodce. Hřbitov je přístupný mimo soboty a židovské svátky.