Osamocená pískovcová stolová hora (700 m.n.m.) se nachází 3 km severozápadním směrem od Police nad Metují. Svůj název dostala podle svatého Eustacha (Ostacha) patrona myslivců. Tvoří ji dvě dislokované kry. Na vyšší kře (tzv. Horní labyrint) tvořící vrchol kopce se nachází skalní bludiště a různé skalní útvary jako Čertovo auto, Zrádce, Cikánka a další. Nacházejí se zde i dvě vyhlídky Frýdlantská skála a Krtičkova. Oboje dohromady poskytují velmi dobrý výhled na Adršpšsko-teplický masiv, okolí Teplice nad Metují, Ruprechtický špičák, Javoří hory a také na skalní útvar Kočičího hradu. Tímto vrchem prochází okružní značená cesta. Spodní kra (tzv. Dolní labyrint) je přibližně o 100 metrů níž než vrchní kra. Zde se nacházejí Kočičí skály a Sluj českých bratří. V roce 1421 za husitských válek se Ostaš stala děsivým místem. V úterý o Božím těle vtrhli do Police Slezani (bojovali na straně Zikmunda) a počali mordovat husitské obyvatelstvo. Některým dokonce vyřezávali jazyky. Mnoho lidí uteklo a snažilo se ukrýt právě zde na Ostaši. Byly však vyzrazeni (zrádcem byl patrně mlynář Holinka z Hlavňova, za odměnu byl Slezany nakonec také sťat) mordováni, házeni ze skal, některé ženy a panny věšeny na stromy. V roce 1484 byla na památku takto povražděných obyvatel postavena kaple dodnes stojící u chatkové osady. Svědkem tragické události měla být i údajně tzv. Husitská lípa, památný strom rostoucí ve svahu nedaleko restaurace. I když jde o statný strom o obvodu cca 460 cm, jeho stáří se odhaduje na přibližně 200 let.

Jižně od Králova Dvora se nachází vrch Koukolova hora (471 m.n.m.) přístupný po turisticky značené cestě. Na okraji se nachází zbytky bývalého vápencového lomu. Nachází se zde zříceniny kaple sv. Blažeje. Vrch poskytuje kruhový výhled do okolí.

Na okraji obce Liblice stojí barokní zámek postavený pro Arnošta Pachtu z Rájova. V těsné blízkosti zámeckého sídla se nachází špýchar a původně gotický kostel sv. Václava. Historie zámku Stavba zámku byla zahájena roku 1699 a dokončena v roce 1706. Zámek má velice zajímavé řešení s velkým čestným francouzským dvorem uzavřeným hospodářskými budovami a mřížovou zdí. Projekt stavby vypracoval G. B. Alliprandi, stavební práce řídil G. A. Pessina, štuky Domenico Spezza a kamenické práce vyhotovil G. P. Toscana. Ve 2. polovině 18. století byla zahájena menší přestavba zámku, která pozměnila především interiéry. Podoba zámku Zámecká budova je třípatrová s elipsovitým středem, v němž jsou hlavní společenské místnosti. Sál, probíhající dvěma patry, byl neorenesančně upraven a vyzdoben nástropní malbou Emila Lauffera. V přízemí střední části je sala terrena s původní štukovou a freskovou výzdobou. Zámek obklopuje rozlehlý francouzský park, kde stojí přízemní zahradní domek a osmiboká pseudorománská pohřební kaple Thun-Hohensteinů. Od konce 19. století do roku 1945 byl zámek majetkem Thun-Hohensteinů. Od roku 1952 jej využívá Akademie věd ČR ke konání vědeckých konferencí, kongresů a symposií. Na zámku se konaly také dvě kafkovské konference. První v roce 1963, která změnila nazírání na kafkovský fenomén nejen v tehdejším Československu, a druhá v říjnu 2008. V současné době patří zámek nadále Akademii věd ČR. Zámek ani park nejsou veřejnosti běžně přístupné, v přízemí objektu je zřízena restaurace i pro veřejnost. Výběr z ubytování naleznete v blízkém Mělníce, jehož památky stojí také za návštěvu.

Popmuseum je zkrácený název pro společnost Muzeum a archiv populární hudby a pro její hlavní projekt, stálou expozici s informačním centrem v Praze. Muzeum spravuje depozitář v Praze - Horních Počernicích, kde shromažďuje a archivuje písemné dokumenty, nahrávky a audiovizuální záznamy, hudební nástroje a přístroje, související s vývojem populární hudby, stejně jako memorabilie, vztahující se k důležitým osobnostem či událostem české a slovenské populární hudby. Tyto materiály jsou badatelům k dispozici v novém sídle Popmusea v kulturním centru Kaštan. Poskytuje informační servis odborné i široké veřejnosti. V jejich sídle v kulturním centru Kaštan jsou k dispozici databáze, specializované časopisy a literatura, případně další materiály z fondů Popmusea.  K poslechu či ke shlédnutí je zde na výběr široká nabídka historických nahrávek či audiovizuálních dokumentů.V Popmuseu je možno si prohlédnout stálou expozici hudebních nástrojů, především elektrických kytar československé výroby a vybraných nástrojů klávesových, které byly v bývalém Československu používány. Další části výstavních ploch jsou věnovány krátkodobým tématickým výstavám, které často přerůstají do dalších prostor kulturního centra Kaštan, do vstupní haly, schodištních stěn a prostor baru v 1. patře.Navíc nabízí různé interaktivní hříčky s hudebními softwary, možnost prověřit si své skladatelské nadání, práci zvukaře, mixujícího stopy nahrávek, možnost vyzkoušet si hru na opravdové elektrické hudební nástroje i zpěv na mikrofon do předtočeného základu (tzv. karaoke).