Leopoldova brána byla postavena v letech 1676 – 1678 podle projektu C. Luraga. Plastiky zdobící bránu jsou dílem G. B. Allia. Umožňuje přístup do pevnosti z jižní strany a je druhou, vnitřní branou. První je brána Táborská.Raně barokní Leopoldova brána byla vystavěna s největší pravděpodobností v 60. letech 17. století, v první etapě budování hradeb po skončení třicetileté války. Bránu navrhl Carlo Lurago. Zatímco zadní strana brány je hladká, průčelní stěna je bohatě sochařsky zdobená. Štítovou nadstavbu brány odděluje korunní římsa. Pod ní je ve střední části umístěn maskaron. Na samém vrcholu štítu je kamenná plastika orlice, kterou po stranách doplňují koule a o něco níže kamenné plastiky lvů. Brána je rovněž někdy nazývána jako Francouzská. To proto, že v letech 1741-42 kdy byla Praha okupována francouzským vojskem, byly vylepšovány vyšehradské hradby. Stavebním pracem velel francouzský generál, inženýr de Berdiquier. Ten nechal, jak se sám domníval na věčnou paměť, umístit na bránu svůj znak. Avšak ihned po odchodu okupačního vojska byl znak odstraněn. Počátkem 19. století byla brána zazděna, a až v roce 1841 po dostavbě Cihelné brány kdy byla vyšehradská pevnost zprůjezdněna, byla vyzdívka odstraněna. Jak celý Vyšehrad je i Leopoldova brána obestřena pověstmi. Vždy, když byl měsíc v úplňku, obcházel ji duch nějakého francouzského majora, který tady v době, kdy Vyšehrad okupovala francouzská armáda, tragicky zahynul. Navíc tu měl rdousit vojáky stojící na stráži a kulky na něho vystřelované prolétaly jeho tělem jako mlhou. Vojáci tak na stráž u Leopoldovy brány nastupovali plni hrůzy.

Židovský hřbitov se nachází asi 1,5 km jihozápadně od centra města při silnici na Vranín, vlevo kousek za železničním přejezdem. Založen byl v nedávné době v roce 1908 a užíván až do druhé světové války. Na poměrně velké ploše 1422 m2 se dnes nachází jen velmi málo náhrobků (cca 43) pocházející od doby založení do roku 1942. Hřbitov je ohrazen zdí v dobrém stavu a uzamčen. Dochována je obřadní síň i domek hrobníka, který dodnes slouží k obytným účelům.

Původně gotická brána Kouřimská se nacházela nedaleko ulice Jungmannova. Ve druhé polovině 15. století byla doplněna předbraním. Kromě toho stavba prošla několika úpravami. Pro zchátralost byla hlavní část brány v roce 1783 zbourána. Do dnešní doby se dochoval portál předbraní (kulisová brána) se zazděnou plastikou dvou erbů z druhé poloviny 18. století.

Náměstí Republiky leží na rozhraní Starého a Nového města. V těchto místech vedly městské hradby a vedla tudy cesta na východ, na Kutnou Horu. Začínala zde také Královská cesta. Náměstí neslo název Hybernské náměstí, Kapucínské náměstí. V letech 1870 – 1916 se nazývalo Josefské náměstí, pak do roku 1919 náměstí Františka Josefa I. Název z roku 1919, náměstí Republiky, souvisí se vznikem samostatného Československa v roce 1918. V části německé okupace, v letech 1940 – 1945 bylo přejmenováno na Hybernské náměstí. Náměstí Republiky dnes tvoří důležitou městkou křižovatku mezi Starým a Novým Městem, Josefovem, Holešovicemi, Malou Stranou a Karlínem.  Náměstí Republiky, se původně nazývalo Hybernské, později Josefské podle kapucínského kostela a kláštera sv. Josefa, který tvoří střed jeho východní strany. Klášter byl založen v roce 1630 a krátce nato postaven kostel. Je to jednoduchá stavba bez ozdob, která se nijak neliší od jiných kapucínských staveb. Napravo od kostela je klášterní dům z roku 1833, postavený náhradou za původní klášter ze 17. století, zrušený v roce 1795 a posléze zbořený. Na jeho místě byly v letech 1857-61 postaveny pseudorománské kasárny. Josefský rynek býval místem poutí, stanovištěm cirkusů, zvěřinců a různých atrakcí.