Bývalý jezuitský kostel sv. Ignáce stojí v rohu Masarykova náměstí. Raně barokní stavba byla vystavěna v letech 1683-1689, autorem Jacopo Brascher. Kostel je jednolodní se třemi páry bočních kaplí a plochým závěrem. Strop je sklenut valeně s výsečemi. Ten pak zdobí nádherná freska od Karla Töppera z roku 1717. Představuje nebeskou sféru, oslavení zakladatele jezuitského řádu Ignáce z Loyoly a další jezuitské světce. Iluzivní oltář je dílem tří autorů: Adama Lauterera, Josefa Kramolina a Františka Moldingera. Dále zde najdeme barokní vyřezávanou kazatelnu z roku 1771 a dvě gotické plastiky: Pieta z konce 14. století a Přemyslovský kříž – socha Ukřižovaného Krista z poloviny 14. století. Kostel je součástí velkého jezuitského komplexu, budovaného na počátku 18. století, jemuž padlo za oběť 23 měšťanských domů, většinou konfiskáty nekatolíků. Ze severu ke kostelu přiléhá bývalá jezuitská kolej vystavěná v letech 1699-1713 a z východu komplex jezuitského gymnázia budovaného v letech 1720-1727. Dnes se tu kromě mší konají také koncerty. Ze zadní části komplexu je pak vstup do jihlavského podzemí.

Malebné a přímo krásné údolí Doubravy se nachází kousek východně od města Chotěboř. Říčka Doubrava se kousek za obcí Bílek zařezává do údolí hlubokého až 80 m a dlouhého okolo 4 km, tvořeného rozpukanými rulami a vytvářející zákruty a soutěsky. Koryto je místo až hojně pokryto balvany, vytváří místy peřeje a menší či větší vodopády. Prudké svahy jsou pokryty vesměs jehličnany. Zhruba uprostřed údolí se nachází asi 100 m úsek, kde říčka protéká jen pár metrů širokou soutěskou (toto místo je nazváno jako Koryto), zakončené je dvěma vodopády 1,5 a 2,5 m. Kromě toho zde můžeme najít místo kde se nacházel středověký hrádek (Sokolohrady), dnes místo se skalnatou vyhlídkou do údolí a také skalní věž Čertův stolek. Celým údolím prochází turisticky značená cesta.

Hrad Hasištejn byl zbudován na vysokém ostrohu nedaleko Prunéřova, který leží na západ od Chomutova.    Historie hradu Hrad vznikl někdy po roce 1300, poprvé se uvádí r. 1348 jako hrad královský. Stavebníkem hradu byl významný feudál, snad dokonce sám panovník. Zákoník Majestas Carolina, pořízený z vůle císaře Karla IV., ho uvádí jako hrad královský, který nesměl panovník prodat, a zastavit jej mohl nejvýše na devět let. Hrad měl pestrý osud, někteří jeho páni si spojením s rytíři, kteří přepadávali královské hrady a statky, vysloužili královu odvetu. Vojsko Václava IV. hrad pobylo. Těžce poškozenou stavbu král zastavil Mikulášovi z Lobkovic. A s tímto jménem je spojena intenzivní stavební činnost, jejímž cílem bylo uzpůsobit hrad k obývání. Po jeho smrti převzal hrad jeho syn Mikuláš II. Hasištejn. Bohuslav Hasištejnský z Lobkovic Jeho známým potomkem byl Bohuslav Hasištejnský z Lobkovic (1461-1510), známý humanista, literát a badatel. Všestranně vzdělaný humanista hrad upravil a opevnil a jeho interiéry vybavil cennými sbírkami uměleckých děl a bohatou knihovnou. Složitý vývoj majetkových vztahů splétajících se kolem hradu prohloubila bělohorská pohroma a následná konfiskace. Zkázu dokonala třicetiletá válka. Na konci 19. století se dostal hrad do vlastnictví Emanuela Karsche. Ten nechal odstranit suť a zpevnit zdi. Z bývalé palácové budovy udělal restauraci a nejvyšší věž upravil na rozhlednu. Dispozice hradu Nejstarší částí hradu je protáhlé jádro s volně stojícím okrouhlým bergfritem, obcházeným obloukovitě vedenou hradbu. Nejchráněnější místo zaujal palác charakteru obytné věže. V jeho blízkosti byla proti vstupní bráně do obvodové hradby vetknuta budova kaple, jejíž obdélný, křížovou klenbou zaklenutý presbytář vystupoval z obvodu hradu. Obdélná loď nedosahovala velkých rozměrů. Ke kapli z boku přiléhala ještě další křížově zaklenutá prostora. Zda byla v prvé fázi zastavěna i další poměrně rozsáhlá plocha hradu, doposud nevíme. Nejspíše po obležení roku 1418 se hrad dočkal úprav. Dotkly se věžovitého paláce, který byl při té příležitosti též rozšířen. Jejich těžiště však leželo ve výstavbě nového vnějšího opevnění. Jádro ze tří stran obklopil nový parkán, před čvrtou hranolovou dovnitř otevřenou branou, bylo postaveno nové předhradí, přístupné po mostě přes šíjový příkop. Protože terén v této části hradu prudce klesal, byl využit pro zřízení velkého, valeně klenutého sklepa, nad jehož klenbou teprve mohlo vzniknout rovné nádvoří. Součástí obranného systému se stalo i nové opevnění na valu před starým šíjovým příkopem, do něhož se vcházelo věžovitou zataženou branou. Dominovala mu čtverhranná, směrem k hradu otevřená bateriová věž. Nebezpečný prostor před hradem zajistila předsunutá bašta. Prvá fáze hradu náleží mezi objekty rozvíjející základní bergfritový typ. Sálový palác zde byl nahrazen obytnou věží.     Dodnes se z hradu zachovala většina hradeb i budov, přestože jsou dnes beze střech a s propadlými stropy. Hradní bergfrit je upraven na rozhlednu, z níž je krásný výhled. Tipy na výlet Vypravit se můžete na rozhlednu Svatý Kopeček u Kadaně, také navštívit františkánský klášter v Kadani, Mikulovickou bránu nebo hrad Kadaň. Zajímavý je také zámek Klášterec nad Ohří nebo zřícenina hradu Falknštejn, Egerberg a Šumburk. Ubytování je vám k dispozici v Chomutově.

Stará (Přední) synagoga: jako barokní stavba byla postavena v letech 1639-1642 na místě původní dřevěné svatyně s hlavním sálem zaklenutým neckovou klenbou. V letech 1856-1857 prošla novogotickou úpravou. Měla tradiční vnitřní rozdělení s kapacitou 114 míst pro muže a 80 míst pro ženy na galerii v patře. V letech 1953-1954 stavbu adaptovala pro svoje účely Církev československá hustiská, která ji využívá i dnes.