Bývalé loupežníkovo sídlo a nyní jen skromné pozůstatky strážního hradu Hus se nacházejí asi 7 km jihozápadně od okresního města Prachatice. Přímo na hrad na skalnatém ostrohu nad říčkou Blanicí turistu zavede turistická značka, nejbližší obce se nazývají Blažejovice a Křišťanovice. Historie hradu Strážní hrad v místech zvaných „Na husi“ postavili čtyři bratři z Janovic na základě povolení krále Jana Lucemburského z roku 1341. Hrad měl chránit okolo vedoucí Zlatou stezku a v případě potřeby měl panovník právo jej využít při napadení této oblasti nepřítelem jako svůj opěrný bod. V 60. letech 14. století král hrad získal do svých rukou a dosazoval na něj své purkrabí. Jedním z nich byl stoupenec husitů Mikuláš z Pístného, který se později stal i zástavným držitelem hradu a psal se po něm „z Husi“. Roku 1420 Mikuláš zemřel a hradu se ujal další husitský přívrženec Jan Smil z Křemže, velký nepřítel svého souseda, katolického pána Oldřicha z Rožmberka. Jejich spor skončil zajetím Jana na hradě Krumlov a jeho úmrtím po pětiletém věznění. Opuštěného hradu se zmocnil protřelý loupeživý rytíř Habart Lopata z Hrádku a počal ohrožovat okolí. Byl natolik nebezpečný, že musel být jeho hrad dobyt zemskou hotovostí a následně rozbořen. Stalo se tak roku 1441. V roce 1491 je hrad nazýván zříceninou. Podoba hradu Konkrétní podobu hradu doposud neznáme, z hradu se do dnešních dnů dochovalo jen několik střepů zdiva. V jádře se pravděpodobně nacházela mohutná obytná věž a do hradu se vcházelo věžovitou branou. V předpolí hradu jsou dochované pozůstatky obléhacích prací z roku 1441. Zřícenina hradu je volně přístupná. Po okolním kraji se můžete rozhlédnout například z rozhledny Libín u Prachatic. V Prachaticích také najdete výběr ubytování. Navštívit můžete také nedaleké Volary, kde je i krytý plavecký bazén. M.K.

Dřevěný kostel sv. Michaela je jedním z dochovaných dřevěných slezských kostelů. Názory na jeho založení se různí (1484 nebo 1485). Do roku 1652 byl farním, pak patřil protestantům, kterým byl po dvou letech odňat. Ještě v roce 1688 byl zasvěcen sv. Mikuláši. V letech 1867-1891 prošel vnitřními úpravami a menší přestavbou. Další úpravy proběhly v letech 1931-1932 a kolem roku 1950. Jednolodní plochostropý, dřevěný filiální kostel stojí na cihlové a kamenné podezdívce. Střecha a boční stěny jsou zvnější stěny kryty šindelem. Na západní straně se nachází menší čtverhranná věž. Kněžiště na východní straně je uzavřeno trojboce, po stranách jsou přistavěny čtvercové prostory. Na levé straně je to sakristie, na pravé straně oratoř tvořená předsíní a nad ní tribunou. V zadní části lodi se nachází kruchta, podepřená dvěma dřevěnými sloupy. Podlaha je kamenná, pod lavicemi z cihel. V interiéru se z původního vybavení dnes nachází jen velmi málo. Kostel je přístupný při nedělních bohoslužbách a nebo lze prodhlídku domluvit na farním úřade.

Šerák je významným vrcholem nacházející se jen pár kilometrů jihozápadně od Jeseníku. Od roku 1888 zde stojí kousek pod vrcholem horská chata s meteorologickou stanicí, rozšířená v roce 1926. Vrchol poskytuje krásné výhledy na Jesenicko, Staromětsko, Kralický Sněžník, Rychlebské hory aj. Na vrchol vede několik turistických cest. Z Ramzové nebo z Lázně-Lipová je možno jít přes Obří skály, což je náročnější. Podlnější cestou přes několik dalších vrcholů lze jít z Červeného sedla kam se lze dostat autobusem z Jeseníka. Asi úplně nejsnadnější verze je vyvézt se sedačkovou lanovkou z Ramzové kousek pod vrchol Šeráku. Jinak sem vedou další cesty přímo z Jeseníka nebo z Branné.

Bývalý větrný mlýn holandského typu, jeden z největších u nás stojí jižně od obce Donín. Mlýn byl vystavěný roku 1846 byl v roce 1879 poškozen vichřicí, která ulámala jeho lopatky. Na konci 19. století v roce 1894 a 1898 vyhořel. Po posledním požáru byl ukončen jeho provoz. Následně mezi dvěma světovými válkami sloužil jako sýpka a skladiště. V roce 1960 byl adaptován pro obytné účely. Kamenná stavba mlýna je 14,6 m vysoká a při patě má průměr 9,5 m. Uvnitř jsou dochované dřevěné stropy. K objektu pak byla přistavěna patrová stavba. Objekt je v soukromém vlastnictví, není přístupný.