Židovský hřbitov se nachází na okraji lesa, na malém návrší, kilometr severně od obce Spomyšl. Hřbitov byl údajně založen v 17. století, písemně je doložen v polovině 18. století. Roku 1829 rozšířen do dnešní velikosti 1.845 m2. Na poměrně zaplněném hřbitově se dochovalo cca 150 náhrobků z doby od roku 1726. Obvodová zeď z lomového kamene je už většinou narušena, z márnice se dochovaly jen malé zbytky a hodně novodobých náhrobků je povalena. Hřbitov je volně přístupný. Cesta je k němu následující: ze Spomyšle je potřeba se vydat po silnici na Daminěves. Kousek za Spomyšlí v ohybu silnice odbočit vlevo po polní cestě a vzhůru až na pokraj pískovny. Zde pak vpravo nejdříve kousek po okraji pískovny a pak po okraji lesa. Po cca 50 m odbočit téměř neznatelnou a v době návštěvy zarostlou lesní cestou, která asi po 50 m dovede ke hřbitovu.

Údolí Černé u Soběnova, text v přípravě

Muzeum Antonína Dvořáka tvoří součást Českého muzea hudby, jež náleží do celku Národního muzea. Muzeum od svého vzniku v roce 1932 sídlí v Praze, v barokním letohrádku zvaném Amerika. Letohrádek je významné dílo architekta Kiliána Ignáce Dienzenhofera z počátku 18. století. Expozice seznamuje návštěvníka se životem a dílem významného  představitele novodobé české hudby.  Obsahuje dokumenty k jednotlivým fázím skladatelova vývoje a řadu zajímavých předmětů osobního charakteru.   Z historie Muzeum A. Dvořáka (1841-1904) založil roku 1932 Spolek pro postavení pomníku Mistra Antonína Dvořáka v Praze. Základem sbírek se staly různé předměty z původní skladatelovy pracovny: viola, klavír, několik kusů zařízení včetně psacího stolu, talár z promoce v Cambridge, pamětní věnce a jiné trofeje. Ty spolku darovala skladatelova choť Anna Dvořáková. Ve 30. a 40 letech se v Muzeu Antonína Dvořáka pořádaly pouze příležitostné výstavy, neboť historický objekt nedisponoval potřebným zázemím. To se změnilo v roce 1956, kdy Muzeum Antonína Dvořáka přešlo do rukou státu. První stálá expozice zde byla slavnostně otevřena roku 1961. O patnáct let později se stalo Muzeum A. Dvořáka součástí Českého muzea hudby v rámci Národního muzea.Muzeum představuje důležité centrum dvořákovského bádání, spolupodílí se na různých typech vědecké činnosti, pořádá koncerty, přednášky a výstavy. Popis expozice Stálá, celoročně přístupná expozice mapuje detailně Dvořákův život, dílo i jeho koncertní a pedagogickou činnost. Jsou zde prezentovány ukázky rukopisů, korespondence, dokumentů, fotografií a osobních památek, obrazů, nástrojů a bytového zařízení. Muzeum disponuje unikátním souborem mistrových notových rukopisů a korespondence. Dále uchovává podstatnou část Dvořákova notového archivu a knihovny. Bohatý fond tiskové dokumentace ukazuje nejen skladatelovy dobové úspěchy, ale svědčí také o neustále vzrůstající popularitě jeho díla až do současnosti. Významný sbírkový celek představuje též rozsáhlá pozůstalost předního dvořákovského badatele Jarmila Burghausera. V malé prodejně lze zakoupit různé suvenýry, nototisky i četné nahrávky Dvořákových skladeb. Dvořákova Nelahozeves Mezi tradiční aktivity Muzea Antonína Dvořáka náleží pietní vzpomínková slavnost u skladatelova hrobu na Vyšehradském hřbitově v předvečer Dvořákova úmrtí (1. 5. 1904) a slavnostní matiné předcházející datu Mistrova narození ( 8.9.1841), známé jako Dvořákova Nelahozeves, které se koná v Památníku Antonína Dvořáka v Nelahozevsi.   Na co se můžete těšit Barokní letohrádek AMERIKA v Praze na Karlově, postaven 1717–1720 podle projektu K. I. Dienzenhoffera Expozice Antonín Dvořák (1841–1904) – skladatelův klavír, nábytek, předměty z osobního majetku Zahrada muzea s plastikami z dílny Matyáše Brauna V sále muzea oblíbené koncerty  

Jelení jezírko se nachází na žluté turistické značce zhruba 1,5 km od obce Jelení. V roce 1835 byla pro zlepšení stavu plavební vody ve Schwarzenberském kanále postavena umělá vodní nádrž Jelení jezírko. Je položena ve výšce 945 m.n.m. Objem zadržované vody byl 9.000 m3. Naplňovala se 10 dnů a při plném otevření výpusti dodávala 0,4 m3 vody za vteřinu po dobu 5 hodin. Jelení jezírko je napojeno na kanál tzv. Jelením smykem, dlážděnou stokou o délce 925 m s výškovým rozdílem 85 m.