Na čedičové homoli Buková hora (683 m.n.m.) nějakých 14 km východně od Ústí nad Labem se nachází zdaleka viditelný a výraznou dominantu tvořící televizní vysílač stejného názvu. Zdejší místo přitahovalo lidi už dlouhou dobu. V roce 1778 zde stanul císař Josef II. a roku 1873 přírodovědec A. Humboldt, po které je pojmenovaná blízká vyhlídka do údolí. Koncem 19. století tu byla vystavěna jednoduchá vyhlídková stavba a roku 1907 první turistická občerstvovna. Doprava potravin sem byla obtížná, vše se muselo vynášet v nůši. Posléze musela být dle požadavku sedláka Richtera přemístěna na nově zakoupený pozemek. Po první světové válce tu byla vztyčena triangulační věž, kterou potzději zničil blesk. V roce 1929 vznikla dnešní kamenná chata. Rozhodnutí o vystavění vysílače padlo koncem 50. let 20. století. V roce 1958 byla postavena provozní budova a menší věž. O dva roky později započata stavba celokovového vysílače vysokého 181,5 m, dokončeného o dva roky později (1962). Otevření vysílače bylo slavností dokonce za účasti tehdejšího ministra dopravy a spojů a muselo se dokonce konat dvakrát, neboť štáb televize dorazil později. Věž podle svého tvaru nazývající se „šachová dáma“ měla však konstrukční problémy. Krátce po zprovoznění se začaly objevovat trhliny a nepomohla ani instalace šroubovice na rozrážení proudícího vzduchu. Další úpravy byly zřejmě příčinou velkého devastačního požáru, přesně však nebylo nikdy objasněno. Požár byl tak velký, že věž rozpálil do ruda a roztavil dokonce lahve od limonád. Dokonce uvěznil ve výšce 100 m montážní pracovníky. Těm nemohli pomoct ani hasiči a ni vrtulník. Nakonec se podařilo oheň uhasit a pracovníci mohli sestoupit dolů. Věž však byla vážně poškozena a po umístění provizorní antény fungovala ještě necelý rok. Během této doby bylo rohodnuto o demolici věže. S takovým úkolem však neměl nikdo ještě zkušenosti, ale nakonec se akce podařila na výbornou a celou věc natáčela i sama televize a za účasti mnoha diváků. Posléze byl vztyčen provizorní 50 m vysoký stožár. Ale až v roce 1972 se započalo s výstavbou dnešní 223 m vysoké věže z betonu, oceli a s laminátovým nástavcem. Stravba byla dokončena v roce 1975. Dodnes je tento vysílač významným retranslačním bodem pro přenos televizního, rozhlasového a jiného signálu. Stavba je však veřejnosti nepřístupná. V blízkosti se nachází fungující chata s občerstvením a za objektem vysílače pak Humboldtova vyhlídka s krásným výhledem.

Historie hradu Hrad byl založen Vilémem ze Šumburka na konci husitských válek. V písemných pramenech je poprvé připomínán roku 1435. V roce 1449 hrad koupil Vilém z Illburka. Posléze přešel na pány z Fictumu, kterým jeho podoba nedostačovala, a tak byl na počátku 16. století výrazně přestavěn. V polovině 16. století však vyhořel a posléze přestal být sídlem jeho majitelů. Na počátku 17. století je tak hrad již pustý a začal se měnit ve zříceninu. Podoba hradu Hrad v první fázi měl na nejvyšším místě vystavěnou velkou obytnou věž, na níž navazovaly hradby zpevněné třemi, čtverhrannými, většinou dovnitř otevřenými, baštami. U brány byla hradba vystavěna tak, aby bylo možno střelbou pokrýt celý vstupní prostor. Samotná brána pak byla vybavena stěžejkovým padacím mostem. V druhé fázi byla zajištěna ochrana přístupové cesty výstavbou hradeb s první a druhou bránou. K obytné věži byly připojeny tři přístavky, které tak zdvojnásobily její obytnou plochu. Ve východním koutě hradu vznikl nový trojprostorový palác a na protější straně byla vybudována dlouhá hospodářská budova. Z hradu se dochovalo poměrně hodně částí. Nejvíce se dochovalo ze čtverhranné obytné věže. Dále zde najdeme zbytky brány, trojprostorového paláce, hospodářské budovy, bašt a obvodové hradby. Areál mohutné hradní zříceniny je volně přístupný. Tipy na výlet V okolí můžete navštívit zříceninu hradu Perštejn, zříceninu hradu Egerberk nebo novogotický zámek Klášterec nad Ohří. Rozhlednu Svatý Kopeček, bývalý evangelický kostel, Katovu uličku nebo hrad Kadaň, to všechno najdete v Kadani. Ubytovat se můžete v Klášterci nad Ohří.

Starý liběšický židovský hřbitov se nachází v polích zhruba kilometr jihovýchodním směrem. Nejlépe se k němu dá dostat polní cestou od komunálního hřbitova. Ta nás dovede k remízku mezi poli. Poté je potřeba sledovat tento remízek až malému zalesněnému návrší po levé straně. Zde se dát cestou přes remízek a po polní cestě začít obcházet toto návrší zprava, po cca 50 m se již před námi objeví zarostlý židovský hřbitov s narušenou ohradní zdí. Založen byl zřejmě v 18. století. Na ploše cca 2.949 m2 je dochováno jen několik desítek náhrobních kamenů barokního a klasicistního typu. Hřbitov není příliš udržovaný a dosti silně zarostlý náletovými křovinami i menšími stromy (březen 2010). Hledání náhrobků je tak možné spíše jen v době vegetačního klidu. Hřbitov sice obklopuje masivní ohradní zeď, na několika místech je však již provalená a hřbitov je tak bez obtíží přístupný.   Nový liběšický hřbitov se pak nachází také kilometr od obce, ale více východním směrem než starý, při silnici vedoucí od křižovatky u Dubčan na Tuchořice. Tento hřbitov byl založen v roce 1897. Nový židovský hřbitov je na tom hůř než starý, na jeho ploše 1.800 m2 se dochovalo sotva 7 náhrobků z let 1900-1915. Na okraji hřbitova se pak nacházejí torza dvou hrobnických domků se zbytky maurských oken. V obci se nachází zbytek bývalé synagogy postavené v 18. století. V 19. století byla přestavována a sloužila snad až do počátku 20. století. Na počátku 21. století byl modlitební sál zbořen a to co zbylo slouží jako hospodářské stavení.

Délka toku: cca 3 km.Povodí: cca 5 km2.Zátišský potok pramení ve Lhotce a ústí v Hodkovičkách zprava do Vltavy.Protéká katastry Lhotka a Hodkovičky.