Stálá expozice:Unikátní expozice strašidel, vyskytujících se v minulosti i současnosti na Vysočině. Exponáty jsou převážně z vosku a ve skutečné velikosti.

Kostel Narození Panny Marie se rozkládá mezi Krameriovou a Pavlíkovou ulicí. Jeho přesná doba vzniku není známa, ale patrně vznikl ve 13. století se vznikem města. Později byl několikrát přestavován a rozšiřován. V 15. století to byla zásadní přestavba kdy vznikl ojedinělý síňový prostor. Trojlodní kostel s příčnou lodí a presbytářem je sklenut křížovými, síťovými a hvězdicovými klenbami. Dochovaly se i fragmenty z původní stavby. V kostele se nachází obraz sv. Josefa od Ignáce Raaba, ale hlavně oltář s obrazem Panny Marie Klatovské s malým ježíškem. K tomuto obrazu se váže řada legend o uzdravení a hlavně pravost krve na jejím zraněném čele. Traduje se, že na originálu obrazu začala Panna Marie krvácet poté co ji zasáhl kamenem rozlobený karbaník. Zdejší kopii přivezl Ital Rizotti, který se v Klatovech oženil a usadil. Po jeho smrti obraz zdědila schovanka, která se provdala za krejčího. Ten pod tíhou dluhů musel prodat majetek včetně tohoto obrazu. Když se s přáteli loučil s obrazem, začal prý potit krev. Z toho vyšlo vyšetřování a někdy po roce 1685 byl umístěn na zdejším oltáři. Při velkých požárech v 18. století našel dočasné útočiště v kostele sv. Martina nacházejícího se tehdy kousek západně od města. Na místě bývalého krajčíkova domu je dnes kaple Zjevení Panny Marie zbudovaná roku 1696. V kostele se konají bohoslužby, jinak nejčastěji bývá zpřístupněna předsíň.

Chvalkovický zámek, postaven na místě bývalé tvrze, se vyjímá na skalnatém ostrohu nad koupalištěm v obci Chvalkovice.     Historie zámku                            Zdejší tvrz se připomíná již ve 14. století a byla v majetku pánů z Chvalkovic, v 15. století  ji převzali páni z Hustířan, pak přešla do rukou Jana staršího Dobřenského z Dobřeni, který ji koupil v roce 1600. Za vlády Dobřenských, někdy před rokem 1768, byl na místě tvrze postaven Ferdinandem Rudolfem Dobřenským zámek s vysokou střechou a věží. V roce 1825 při opravách sídla nechala Kateřina Zaháňská strhnout a odstranit poslední zbytky tvrze. Z této doby pochází též pověst o tajné chodbě, kterou bylo možno opustit zámek v případě nebezpečí. V letech 1830 – 1833 pobývala na zámku Barunka Panklová v rodině správce Hocha. Při dalších opravách byla věž, která původně stála u zámku, zbořena, a vzácný hodinový stroj byl uložen na půdě Ratibořického zámku. Od roku 1842 vlastnil zámek šlechtický rod ze Schamburg - Lippe, který v roce 1918, v důsledku pozemkové reformy, o Chvalkovice přišel. Roku 1926 koupil zámecké sídlo továrník Vilém Dlabola, který roku 1932 začal s jeho opravou. Zámek byl podle návrhu architekta Karla Karolínka rozšířen o východní křídlo a opatřen novou, jednotnou fasádou v barokním slohu. Trojkřídlý, jednopatrový zámek byl zastřešen novou mansardovou střechou s vikýři. Právě poslední výraznější úpravy objektu byly provedeny v letech 1928 – 1936, kdy vznikla romantická nádvorní arkáda. Jelikož se ve zdi nad skálou k rybníku objevily trhliny a hrozilo sesutí budovy zámku, započalo se s výstavbou mohutné opěrné zdi. Zbořená věž zámku měla být nahrazena dvěma věžemi na obou koncích opěrných zdí, k jejich dokončení však nedošlo. Roku 1945 byl zámek znárodněn a sloužil státnímu statku, poté národnímu výboru a zemědělskému družstvu. Dnes je Chvalkovický zámek v rukou soukromého majitele a prochází rozsáhlou rekonstrukcí. Tipy na výlet Vydat se můžete na zříceninu hradu Vízmburk, rozhlednu Žaltman nebo Muzeum bratří Čapků v Malých Svatoňovicích. V České Skalici se nachází pobočka Uměleckoprůmyslového muzea v Praze - Muzeum textilu nebo Muzeum Boženy Němcové. Zavítat můžete také do Babiččina údolí. Ubytovat se můžete v České Skalici.

První zmínka o farním chrámu sv. Mikuláše je z roku 1317. V patnáctém století byl upravován a rozšiřován. Z té doby pochází také věž vysoká dnes 64 m, původně však byla vyšší. Dokončena byla před rokem 1465. V 18. století byla přistavěna kaple Bolestné Panny Marie a panská oratoř. Další velké úpravy kostela proběhly na konci 19. století. Původně dvojlodní kostel má dnes asymetrické trojlodí. V presbytáři a jižní lodi je raně gotická klenba v jejíž svornících jsou umístěny erby pánů z Lomnice, z Kravař a z Pernštejna. Hlavní a užší loď mají klenbu pozdně gotickou. Z nejstaršího období se dochovala gotická socha Madony ze 14. století. Ostatní výzdoba je barokní a mladší. Velkou pozornost si zaslouží velké obrazy. Blíže k hlavnímu oltáři je to obraz sv. Mikuláše (1772 – Genaro Basile), dále pak sv. Florián nad hořícím městem Meziříčí (Karel František Töpper) a v čele jižní lodi obraz sv. Anny od Ignáce Weidlicha. Ve věži se pak nachází 6 zvonů. Čtyři pocházejí z roku 1969, zbylé dva menší jsou starší. Zvon sv. František je z roku 1791 a umíráček z roku 1706. V patře nad zvony měl byt věžník jehož úkolem bylo dohlížet na město. V letních měsících (červen-srpen) je přístupný ochoz na věži. Z výšky zhruba 40 m je krásný výhled nejen na centrum města. T.A.