Židé žili v Lounech již od poloviny 14. století, ale v v letech 1541 – 1542 byli z města vypovězeni. Jejich komunita byla obnovena až v 19. století, kdy roku 1860 vznikla novodobá židovská náboženská obec. Poměrně rychle se rozrůstala, ale v prvním desetiletí své existence neměla vlastní modlitebnu. Náboženské obřady se konaly v židovském domě v České ulici, kde bývala také židovská škola. Ovšem potřeba postavení synagogy stále rostla. Prvním krokem bylo nalezení stavebního pozemku. Nakonec byl roku 1871 židovskou obcí zakoupen pozemek v dnešní Hilbertově ulici, na němž původně stával zájezdní hostinec, který v polovině století vyhořel. Ještě v tom roce zde byla podle plánů architekta Staňka postavena synagoga v pseudorománském slohu s maurskými prvky. Pro bohoslužby sloužila do nacistické okupace, pak ovšem její životní příběh nabral linii, která byla rozdílná od osudů podobných staveb za okupace. Lounská synagoga se vyhnula arizaci židovského majetku a velmi zvláštním dějem událostí se jí podařilo zakoupit městem Louny, které zde zřídilo městské muzeum. Muzeum prostory synagogy využívalo v letech 1942 – 1954, poté zde byl v roce 1967 zřízen depozitář Státního okresního archivu Louny.

Kamenné klenby sklepů, dřevo prastarých sudů, skleněné křivky starých lahví, zažloutlý papír jejich etiket. Je to podmanivé místo… a voní.  Je tomu již více než  200 let, kdy její receptura spatřila světlo světa, respektive příšeří Becherovy lékárny v domě U tří skřivanů v Karlových Varech. 200 let sladkých i hořkých - jako je ona sama. Zažila mnoho, potkala mnohé… a zůstala stále stejná: jemná i silná, známá i tajemná, vyzrálá i večně mladá. Becherovka. Dnes můžete ochutnat něco z minulosti i současnosti Becherovky v Jan Becher Muzeu.  Jan Becher Muzeum se nachází na místě, kde se Becherovka od roku 1867 až do října roku 2010 po dlouhých 143 let vyráběla. Kromě výkladu (ve čtyřech jazycích), audiovizuální projekce v deseti jazycích a výstavy historických exponátů spjatých s Becherovkou je součástí prohlídky i návštěva nově zrekonstruovaných sklepních prostor. Naopak některá místa zůstávají utajena. Např. do místnosti zvané "Drogikamr" vstoupila dodnes jen hrstka vyvolených. Právě za jejími zamčenými dveřmi několikrát do roka odvažují zkušené ruce přesná množství sušených květů, listů, kůry či mletého kořene a pečlivě mísí voňavou směs dvaceti bylin a koření - základ budoucího likéru. Na závěr prohlídky Vás čeká ochutnávka produktů v kinosále muzea. "U vás chutná nějak lépe", slýchávají často v muzejním baru. Nápoj sám se neliší, to každé ráno kontrolují zkušení degustátoři, přesto tam jakoby chutnalo jinak. To s Becherovkou kouzlí mráz. Chuť a vůně tohoto unikátního likéru se prý nejlépe rozvinou při 4-10 °C, ovšem při -18 °C, jakoby "zleniví" - táhle vtéká z ojíněné láhve do skleničky, její vůně se jen zlehka uvolňuje, a pak se kulatě rozplývá na jazyku v nové lahodné dimenzi… I to je Becherovka. Ledová. Nejlepší? Becherovka je jen jedna! … ovšem příležitostí jak ji pít, kdy a s kým, těch je bezpočet. Oblíbený aperitiv, účinný digestiv, součást mnoha osvěžujících koktejlů… to všechno je Becherovka. I proto se prodává v celé řadě velikostí - od maličké sběratelské 5cl lahvičky, přes "placatku" s kalíškem, až po úctyhodnou "třílitrovku". Tento "drobeček" v ručně vyrobené obří láhvi je jedním z Becherovka Collection - exkluzivní "modré" řady, obzvláště vhodné jako dárek. Výběr v našem firemním obchodě je široký, navíc pravidelně zpestřen o příležitostná a sezónní balení. Ať už Becherovka putuje z prodejny do mrazáku, přes půl města k přátelům, nebo obletí půl světa jako originální suvenýr z Čech, toho, kdo ji otevře dozajista potěší.  Jen stěží naleznete originálnějšího a příjemnějšího průvodce časem, než je Becherovka, která si od roku 1807 získala několik generací ctitelů a ctitelek a proslavila Karlovy Vary a Českou republiku po celém světě. Pro návštěvníky Muzeum je pro veřejnost otevřeno denně, od 09,00 do 17,00 hod, rezervace na tel. +420 359 578 142, mailu: vstupenky@jan-becher.com. Výklad je možný v českém, anglickém, německém a ruském jazyce. Jan Becher Muzeum se nachází nedaleko na severním konci zlaté žíly v centru  Karlových Varů a jen pár kroků od vlakového i autobusového nádraží, v ulici T.G. Masaryka 57. Otevírací doba 09.00 - 17.00 hod (poslední prohlídka v 17:00) Dobové exponáty, historická sklepení, původní dřevěné sudy,ochutnávka produktů a dokumentární film,který Vám poodhalí některá tajemství výroby tohoto jedinečného likéru.Možnost  zvýhodněného nákupu ve firemní prodejně (otevírací doba firemní prodejny 10:00 - 18:00). Vstupné Dospělí 100,- Kč, studenti a důchodci 50,- www.jan-becher.com Stálá expozice Expozice historie Becherovky Současná produkce Historická sklepení ochutnávka produktů

České Budějovice jsou statutární město a jsou hospodářskou, správní i kulturní metropolí Jihočeského kraje. Leží v nádherné krajině na soutoku řek Vltavy a Malše a mají asi 95 tisíc obyvatel. Jméno města se odvíjí od staré osady Budivojovice, přídomek České se začal objevovat až v průběhu husitských válek. V historickém městě se nachází řada pozoruhodných památek. Centrum města s největším čtvercovým náměstím (133x133) u nás, je památkovou rezervací.České Budějovice založil kolem roku 1265 král Přemysl Otakar II. Nové královské město mělo představovat doposavad chybějící odpovídající základnu královské moci v jižních Čechách a být protiváhou moci Vítkovců (resp. Rožmberků). Tento účel v průběhu staletí město velmi dobře plnilo a stalo se tak oporou královské moci v regionu. Půdorys města, jehož střed tvoří pravidelná sít širokých ulic kolem rozlehlého čtvercového náměstí, patří k vrcholům středověkého urbanismu v Čechách. Výhodná poloha města poblíž obchodních cest vedla k hospodářskému růstu a již na přelomu 13. a 14. století se Budějovice staly důležitým střediskem řemesel a obchodu v jižních Čechách a předstihly tak ostatní města v regionu. Králové Václav II. a Karel IV. obdařili město řadou výsad a dopomohli tak jeho dalšímu rychlému rozvoji. Karel IV. mimo jiné nařídil kupcům projíždět Budějovicemi a nabízet zde své zboží. Už v té době mělo město dva skvostné chrámy a pevné hradby.V období husitských válek stály katolicky orientované Budějovice na straně králově, zejména zásluhou patriciátu, který byl z velké části německého původu. Během husitských válek i po nich Budějovice finančně upadaly kvůli neuspořádaným poměrům v zemi, které od nich odklonily obchodní cesty. Zvyklostí se stala obchodní válka s rodem Rožmberků, která často přerostla v ozbrojené šarvátky. V té době patřilo město k největším v Českém království. Z téměř 4000 obyvatel byly ze dvou třetin němci, žila zde i židovská menšina. Věrnost králi zachovalo město i za stavovského odboje proti císaři Ferdinandovi I. v letech 1546 - 1547, kdy se nepřipojilo k jiným významným českým městům. Za tento postoj byly Budějovice odměněny řadou nových výsad, které byly na počátku mimořádného rozkvětu města. Finanční bohatství plynulo zejména z rozsáhlé těžby stříbra a příjmům z vaření piva, obchodu se solí, suknem či rybničního hospodaření. U Rudolfova (městečko na severovýchodním okraji města) kde byly stříbrné doly, byla v letech 1569 - 1611 mincovna. Díky těmto novým příjmům získalo město půvabnou renesanční tvář, byla postavena nová radnice a věž, které se dnes říká „Černá“. Během stavovského povstání a následné třicetileté války se Budějovice přiklonily na stranu císaře a odolaly všem útokům stavovské armády. Město se stalo strategicky důležitou pevností obklopenou moderními hradbami. Vzhledem k bojům ve středních a severních Čechách se staly Budějovice dočasně hlavním městem království, do kterého se přesunuly některé důležité úřady z Prahy. Černým rokem se ovšem pro Budějovice stal rok 1641, kdy byly více než z poloviny zničeny požárem. Následná obnova a rekonstrukce města a jeho hospodářství byla pomalá, prosperita a stavební rozvoj se obnovily v širším měřítku až v 18. století. Nové barokní stavby daly městu jinou tvář. Bylo vystavěno i mnoho nových, především církevních staveb. Usadil se zde řád piaristů, který založil gymnázium a piaristickou kolej, roku 1751 se České Budějovice poprvé staly správním centrem nově zřízeného Budějovického kraje. Za josefínských reforem roku 1785 zde bylo zřízeno biskupství.Až do počátku 19. století byly České Budějovice nevelkým městem uzavřeným v hradbách s necelými 10.000 obyvatel. Významným mezníkem bylo založení koněspřežní železnice z Českých Budějovic do severorakouského Lince, první vlakové dráhy na starém kontinentě a po Anglii druhé v Evropě. První vlak odtud vyjel roku 1832. V té době začaly vznikat první průmyslové podniky, Vojtěch Lanna založil říční loděnici. V průběhu 19. století rozvoj města pokračoval, bylo zbořeno opevnění a České Budějovice se rozrůstaly až do současné podoby statisícového města. Ve 20. století vznikla Jihočeská univerzita. Město si podrželo tradici vaření piva. Působí tu Budějovický pivovar, který vyrábí značku Budvar a také měšťanský pivovar, kde se vaří pivo Samson.Většina historických a kulturních pamětihodností Českých Budějovic je soustředěna na náměstí Přemysla Otakara II. a v jeho nejbližším okolí, tedy v historickém jádru města. Charakteristickým znakem náměstí, jež je celé lemováno typickými podloubími měšťanských domů z období renesance a baroka, je Samsonova kašna. Nedaleko kašny je v dlažbě zasazen tzv. bludný kámen, na jehož místě stávala ve středověku šibenice. Kdo jej podle legendy po 21. hodině nevědomky překročí, ztratí orientaci a bude bloudit ulicemi města. Na náměstí stojí také bohatě zdobená radnice se sochami 4 ctností v nadživotní velikosti. K nejstarší části Českých Budějovic patří bývalý dominikánský klášter s kostelem Obětování Panny Marie, založený současně s městem v těsné blízkosti náměstí. Kostel byl součástí hradebního systému, zbořeného v 19. století, z něhož se dochovaly do současnosti jen zbytky hradeb s věží zvanou Železná panna a okrouhlou baštou Otakarkou na nábřeží Malše a s Rabenštejnskou věží. Z městských bran zůstala jen Solná branka vedoucí k řece. Nejznámější stavbou a zároveň dominantou města je volně stojící 72 m vysoká Černá věž, postavená v 16. století poblíž náměstí. Spodní část věže (5 pater) je vystavěna v gotickém slohu, vrchní část s ochozem a kopulí je renesanční. Původně sloužila jako zvonice a hláska. Dnes slouží jako vyhlídka. V jejím sousedství stojí katedrální barokní chrám svatého Mikuláše, založený rovněž současně s městem. Na Starém městě v místech původní osady Budivojic je hřbitovní kostel svatého Jana Křtitele a svatého Prokopa, který byl uváděn jako farní již ve 13. století. Do dnešní podoby byl přestavěn v 15. a 16. století. V historické části města dnes stojí i četné kulturní instituce. Je zde Jihočeské muzeum, na nábřeží Malše stojí stará empírová budova Jihočeského divadla z roku 1819, na soutoku řek je hvězdárna a planetárium. V nové části města na levém břehu Vltavy bylo vybudováno rozlehlé výstaviště, na němž se koná kromě mnoha dalších výstav každoroční mezinárodní veletrh Země Živitelka.Pro všechny tyto památky a blízkost dalších historicky cenných míst jako je např. zámek Hluboká nad Vltavou, město Český Krumlov, kláštery ve Zlaté Koruně a Vyšším Brodě a památka UNESCO vesnický skanzen Holašovice, jsou České Budějovice častým cílem turistů.

  Královéhradecké Divadlo Drak patří k zavedeným značkám na české i světové divadelní scéně. Více než půl století již divadlo nabízí zábavu pro malé i velké diváky, které tradičně vítá ve svém sídle, jen několik kroků od historického centra Hradce Králové. V roce 2010 se divadlo rozšířilo o Labyrint Divadla Drak, který vyrostl v sousedním komplexu Tereziánský dvůr, vzniklém po více než dvouleté rekonstrukci historicky cenného objektu Nálepkových kasáren z druhé poloviny 18. století. Areál tak nyní reprezentuje moderní komplex, který v sobě vedle prostor Divadla Drak zahrnuje bytové domy, luxusní hotel, parkovací dům a další komerční prostory. Budoucí využití budovy pro potřeby Divadla Drak, jejíž rekonstrukce představovala investici ve výši více než čtyřicet milionů korun, umožnilo Město Hradec Králové, které je ostatně i zakladatelem divadla.   AKTUÁLNÍ PROGRAM- ZDE!   Labyrint Divadla Drak jehož autorem je scénograf divadla a výtvarník Marek Zákostelecký, v sobě skrývá celkem tři zásadní prostory: studiovou scénu, netradiční muzeum loutek a divadelní laboratoř. Muzeum loutek, které zde naleznete, nepředstavuje tradiční statický model muzea, kde prostory pro návštěvníky vymezují provazy a skla vitrín – drakovské muzeum přímo vyžaduje, aby se návštěvníci do prohlídky aktivně zapojili. V tématických zákoutích zde čekají loutky ze slavných inscenací Divadla Drak za více než padesátiletou existenci této divadelní scény. Divadelní laboratoř je experimentálním prostorem, kde nahlédnete pod pokličku vzniku divadelního představení. Proč se na chvíli nestát výtvarníkem, kostymérem, režisérem nebo dokonce hercem? V laboratoři dostanete možnost vyzkoušet každou z těchto profesí. Pokud tedy toužíte proniknout do tajů divadelního řemesla a nespokojíte se pouze s pohledem z hlediště, vítejte v Labyrintu Divadla Drak a zažijte divadlo na vlastní kůži!     Otevírací doba ZÁŘÍ - ČERVEN             úterý - pátek  14.00 - 17.00 hod.,  sobota - neděle 10.00 - 17.00 hod.  pondělí zavírací den ČERVENEC - SRPEN     úterý - neděle  10.00 - 17.00 hod.  pondělí zavírací den