Věž Lorety je jednou z nejznámějších pražských věží díky zvonkohře, kterou zde v roce 1694 zhotovil hodinář P. Neumann. Je osazena hodinami. Zdobí ji kartuše a další prvky.

Drátenická skála se nachází asi 3 km východním směrem od obce Sněžné nedaleko osady Blatiny. Skalní útvar tvořený migmatitickými a biotitickými rulami vznikl vypreparováním z okolních méně odolných hornin procesy mrazového zvětrávání ve starších čtvrtohorách. Rovnoběžným ústupem mrazových srubů byla zforomována mohutná 200 m dlouhá skalní hradba rozčleněná podél puklin do několik vrcholů, z nichž ten nejvyšší dosahuje výšky 35 m. Mrazovým zvětráváním byl na skále vytvořen 7,5 m dlouhý puklinový tunel a pod skalami ukloněná balvanitá plošina – kryoplanační terasa na kterou navazuje balvanový proud 50x16 m, přecházející v rozvlečné nesouvislé balvanovité pokryvy na svazích. Na skalách a sutích roste mech, lišejníky a chudý bylinný podrost s kapradinami, borůvkou a metlicemi. Okolí skály je volně přístupné a vedem sem turistická značka.

V době výstavby evangelického kostela stojícího v Revoluční ulici, byl Šumperk městem s převážně německým obyvatelstvem. Němečtí protestanti zde pak převážně ze svých sbírek postavili jednolodní, novogotický kostel, dokončený roku 1874, podle ing. W. Knapka. Stavba je přišla celkem na 14.700 zlatých. O několik roků později (1887) byla přistavěna sakristie. Dalšími úpravami kostel prošel na počátku 20. století. V roce 1908 byla dokončena nová větší kostelní věž, jenž nahradila menší věžičku. Vnitřními úpravami prošel kostel v průběhu 20. let 20. století. Po druhé světové válce kdy proběhl odsun německého obyvatelstva se kostel dostal do správy Českobratrské evangelické církve. Svému účelu slouží objekt dodnes.

Na místě dnešního poutního kostela stávala již v roce 1320 kaple. Barokní kostel byl postaven za tepelského opata Raimunda III. v letech 1732-33. Na vysoké šindelové střeše byla posazena sanktusová věžička s cibulovitou stříškou. Hlavní oltář měl obraz sv. Blažeje, sklánějícího se nad uzdravovaným nemocným. V 18. a 19. století byl kostel významným poutním místem. Jeho život skončil po druhé světové válce a celý jeho smutný konec byl dokonán v roce 1957 ve čtvrtek na Boží Tělo kdy byl zasažen bleskem a vyhořel. Do dnešní doby se zachovala jen ruina obvodových zdí, které byly v roce 2007 převedeny do majetku občanského sdružení Cesta z města. Nedaleko dnes stojící ruiny kostela na místě Blažejského rybníka se nacházel středověký dvůr Janovec, který v roce 1320 odkoupil premonstrátský tepelský klášter za 210 marek těžkých pražských grošů od Abrahama ze Sychlice. Po husitských válkách dvůr zchátral  a opat Zikmund v roce 1476 nechal na jeho místě založit dnešní rybník, nazývaný dlouhou dobu Janovec, teprve od roku 1878 Kapellenteich.