Katedrála sv. Bartoloměje je stará stejně jako město samo. Byla založena krátce poté co město založil král Přemysl Otakar II. okolo roku 1261. Za císaře Karla IV. byl kostel přestavěn po požáru města v roce 1349, k trojlodí byl přistavěn nový gotický chór v letech 1360-1378, dílo Petra Parléře. Rozšířena byla také okna v trojlodí a přistavěna kaple Panny Marie. Koncem 15. století byly věže zastřešeny štíhlými jehlancovitými střechami s nárožními věžičkami. Během třicetileté války byl chrám poškozen za rabování švédské armády v roce 1643. Po skončení války se začalo s rekonstrukcí. Pohroma přišla v roce 1796 kdy při požáru shořely krovy nad celým chrámem poškozeno bylo i vnitřní vybavení. Kolem poloviny 19. století probíhá celková oprava jen provizorně opraveného chrámu. Další pohroma opět v podobě požáru na sebe nenechá dlouho čekat a přichází v roce 1869. Poté je se rekonstrukce ujímá Josef Mocker, který nejprve přestavuje zvonici a severní věž. Pak se ujímá celkové rekonstrukce, která se hlavně dotkne parléřova gotického chóru. Zde je řada architektonických detailů buď vyměněna do doplněna. Dochází také na nové romanticko novogotické zastřešení. Na konci druhé světé války v roce 1945 při bombardování je chrám naštěstí poškozen jen lehce a generální rekonstrukce je zahájena roku 1963. V interiéru katedrály je zajímavá hlavně Křížová cesta od Františka Bílka a barokní obraz „Umučení sv. Bartoloměje“ od  Petra Brandla.

Dnešní goticko-renesanční kostel stojící nedaleko zámku byl vystavěn za Jiřího Bořity z Martinic na místě starší gotické svatyně ze třetí čtvrtiny 14. století z níž se dochoval presbytář ve hmotně dnešní sakristie. Současný kostel byl vysvěcen v roce 1587. Na kostele můžeme najít kruhová okénka s kružbami, jinak kostel hlavně osvětlují velká hrotitá okna s kružbami. Vstup do kostela je přes krásný renesanční portál se znaky zakladatelů. Prostor jednolodního kostela je celistvý, chybí zde nezvykle vítězný oblouk jinak oddělující běžně loď od kněžiště. Loď i presbytář mají jednotnou valenou klenbu s lunetami a štukovými žebry. V sakristii se dochovala původní gotická klenba se žebry bývalého presbytáře. Hlavní oltář pochází od Ignáce Platzera s obrazem Nejsvětější Trojice od Antonína Towara (1786). Největší cenností kostela jsou patrně původní renesanční varhany z roku 1587. Při jejich restaurování v roce 1990 bylo zjištěno, že většina píšťal je totiž renesančních. Jde tak zřejmě o nejstarší nástroj v Čechách. Uvnitř i vně kostela se nacházejí náhrobníky z 15-18. století. V kostele se konají bohoslužby a občasné koncerty.

V roce 2005 byla nedaleko obce Hoslovice na Strakonicku postavena telekomunikační věž s vyhlídkovou plošinou. Ta se nachází přibližně ve výšce 30 metrů a poskytuje kruhový výhled na Šumavské vrcholky, Horažďovicko, Strakonicko. Vidět je i například vrchol Boubína a hrad Kašperk. Rozhledna je volně přístupná.

    Rozhledna na vrchu Kohout (589 m), jenž stojí 5 km od Benešova nad Ploučnicí má zajímavou historii i vzhled. Když ji navštívíme, tak první co nás napadne je, proč rozhledna byla postavena na místě, ze kterého není téměř nic, kvůli vzrostlým stromům, vidět. Inu je to proto, že rozhledna zde stojí již více než století a v době kdy se stavěla, byl vrchol Kohoutu nezalesněný a poskytoval pěkný, kruhový výhled. Proto jej jako místo pro stavbu rozhledny vybralo vedení Německého turistického svazu se sídlem v Děčíně. Důvod pro stavbu rozhledny, podobně jako u mnoha dalších věží, byla skutečnost, že se blížily oslavy šedesátiletého jubilea panování císaře Františka Josefa I. Stavbou rozhledny, chtěl tak spolek oslavit toto výročí a stavbu také po císaři pojmenoval. Autorem projektu byl stavitel Anton Möller, který měl již zkušenosti se stavbou rozhledny Hrádek ve Varnsdorfu.  Jeho projekt zahrnoval 16 m vysokou kamennou stavbu s okny a přilehlou restaurací. Plány směle, financovaní chatrné. Tak by se dal ve stručnosti charakterizovat stav na počátku roku 1908. Výročí, v srpnu 1908, se neúprosně blížilo. Aby se zabránilo blamáži, dostala se na pořad dne improvizace. Stavební komise se spojila s Pražskou strojírenskou akciovou společností a požádala ji o zhotovení kovové konstrukce. Tato konstrukce byla namontována na nedostavěnou kamennou podstavu. Vznikl tak hybrid kamenné a kovové konstrukce, moc se nelíbil, ale co bylo hlavní, stihl se termín oslav. Nová rozhledna byla otevřena 15. srpna 1908 a všichni se domnívali, že toto provizorium je jen dočasné a že rozhledna bude dokončena podle původních plánů. Ovšem k dostavbě již nikdy nedošlo a podoba věže zůstala do dnešních dnů. Jedinou změnou, ke které na vrcholu došlo, byla stavba dřevěné chaty u rozhledny. Věž má tedy vyhlídkový ochoz ve výšce 12 metrů a při výstupu na něj lze napočítat celkem 71 schodů. Ještě nedávno byl stav rozhledny velmi špatný, kovové části byly napadené korozí, výstup byl riskantní a výhled takřka nemožný. Současnost je ovšem mnohem růžovější. Rozhledna je po rekonstrukci a nabízí opět pěkné výhledy. Bohužel díky vzniku soukromých pozemků musela být zrušena turistická značená cesta z Bukové hory do Benešova nad Ploučnicí, ze které rovněž vedla značená odbočka k této stavbě.