Kostel sv. Jakuba Většího, románská jednolodní tribunová svatyně byla upravena na konci 16. století, patří k nejstarším a nejcennějším církevním památkám v kraji. Objekt, zdobený obloučkovým vlysem, tvořil ve středověku spolu s tvrzí ( která již zanikla ) opevněný komplex.

Kostel sv. Martina byl vystavěn jako románský tribunový ve 13. století na místě bývalého pohanského pohřebiště. Později byl goticky a barokně upraven. Kostel je dokladem zaniklé vsi, která se nacházela v místě dnešního třešňového sadu. Z románské doby se dochovala polookrouhlá apsida presbytáře s opěrnými pilíři. Obdélná loď s valenou klenbou o dvou polích jež nahradila původní plochý dřevěný strop. Na severní straně se nachází sakristie, která byla původně kaplí. Věž při kostele je ze dvou třetin zděná, vrchní obedněná část se šindelovou střechou spočívá na krakorcích. Hlavní oltář z roku 1872 nahradil původní barokní, oltářní obraz byl ukraden a tak se zde dnes nachází obraz sv. Martina od Dany Flídrové z roku 2000. Varhany pochází z roku 1896 od firmy Rejna a Černý, zvon ve věží má dataci 1577.

Autobusová zastávka Ke Krči ve stejnojmenné ulice je určena pro dopravu ve směru Braník, Smíchov, Krč, Kamýk, Lhotka.Pojmenování je odvozeno od ulice Ke Krči, ve které se nachází.Autobusová zastávka je součástí pražské hromadné dopravy, kterou tvoří trasy metra, městských autobusů a tramvají. Zahrnuje i Petřínskou lanovku, lanovku v pražské ZOO a přívozy přes Vltavu. Dopravní spojení má téměř každá pražská ulice, každé náměstí, či nábřeží.Zabezpečuje přesuny po Praze jak Pražanům, především do zaměstnání, tak návštěvníkům Prahy, turistům. Jejím prostřednictvím mohou navštěvovat pražské památky, divadla, koncerty, výstavy, muzea, kluby, fitcentra apod. Díky ní mají zabezpečenou dopravu i hotely a jiná zařízení poskytující v Praze ubytování, jako například priváty, kempy, botely, hostely, turistické ubytovny, ale i podniky nabízející pohostinství, jako jsou restaurace, kavárny, jídelny, pizzerie, pivnice, cukrárny apod.Prostřednictvím pražské hromadné dopravy je tak dostupná veškerá kultura, kterou Praha svým obyvatelům a návštěvníkům nabízí, stejně jako její jedinečná architektura, příroda, zábava a další nepřeberné množství historických, kulturních, duchovních a přírodních hodnot. A to 24 hodin denně!

Romanticky přestavěný hrad Bouzov se týčí na zalesněném ostrohu nad stejnojmennou obcí nedaleko města Litovel na střední Moravě. Zachovalá středověká podoba pochází z romantické přestavby z přelomu 19. a 20. století. Bouzov byl vystavěn jako gotický hrad na počátku 14. století pány z Bouzova. Historie Bouzova Hrad měl souzeno, aby se na něm často měnili majitelé. V jeho držení se vystřídala celá řada českých a moravských rodů. Delší dobu Bouzov vlastnili pánové z Kunštátu, kteří jej vlastnili od roku 1396. V jejich rukou zůstal až do konce 15. století. Je tedy velmi pravděpodobné, že na hradě Bouzově se narodil pozdější český král Jiří z Poděbrad, který byl s tímto rodem příbuzensky spjat, a jeho otec na hradě sídlil. Proto také byl Bouzov v husitských válkách oporou husitů. Tak jak se na Bouzově střídaly jednotlivé šlechtické rody, měnila se i jeho podoba a na hradě přibývaly budovy, paláce, věže a hradby. Za třicetileté války se hrad stal císařskou pevností a také vězením pro švédské zajatce. V roce 1696 koupil hrad Řád německých rytířů, který ho vlastnil až do roku 1939. Za velmistra Evžena Habsburského byl hrad přestavěn a získal dnešní gotickou a renesanční podobu. Přestavba trvala až do začátku první světové války. Německý řád přišel o Bouzov roku 1939, kdy jej zkonfiskovali nacisté a tím byl předurčen smutný osud hradu během druhé světové války. Hitler jej daroval Himmlerovi a hrad se stal sídlem přepadového oddílu SS, který 5. května 1945 vypálil obec Javoříčko. Dnes patří státu. Romantický hrad Bouzov Bouzov je jedním z našich nejnavštěvovanějších hradů, návštěvníky láká především jeho cimbuří, arkýře, věže, bašty, park a dva dlouhé mosty. Nejcennější částí hradu je novogotická hradní kaple, vybavená gotickým oltářem a vyzdobená náhrobními kameny řádových mistrů. Zajímavá je také hradní zbrojnice, původní gotický sál, reprezentativní prostory – rytířský sál a lovecká síň. V jižním křídle jsou pokoje Evžena Habsburského, které jsou dobově vybaveny. Bouzov rádi využívají i filmaři, natáčely se zde pohádky Pyšná princezna a Princezna Fantagiro. O turisty je zde dobře postaráno, jsou pro ně přichystány také kostýmované a večerní prohlídky. Tipy na výlet Krásný výletní cíl představují Javořičské jeskyně, klasicistní zámek Bílá Lhota, V Lošticích najdete Muzeum olomouckých tvarůžků, židovský hřbitov nebo památník Adolfa Kašpara. V Mohelnici můžete navštívit kostel sv. Tomáše z Canterbury, Muzeum Mohelnice nebo o něco vzdálenější zámek Úsov, kde se nachází také Lovecko-lesnické muzeum. Ubytovat se můžete přímo v Bouzově.