Území se rozkládá na katastru Ruzyně mezi Karlovarskou silnicí a stejnojmennou retenční nádrží. Podle archeologických nálezů byla tato lokalita osídlena již v pravěku. Název je odvozen hojně se vyskytujících jív.

Novorenesanční zámek v Průhonicích je známý především kvůli rozsáhlému zámeckému parku. Průhonický park založil roku 1885 hrabě Arnošt Emanuel Silva – Tarouca. Zámecký park Park v současnosti představuje unikátní dílo vrcholného období přírodně krajinářského slohu v Evropě. Zároveň je mimořádně cennou dendrologickou sbírkou - arboretem s množstvím domácích a cizokrajných dřevin. Nejznámějším atraktivním druhem pěstovaným v Průhonickém parku je pěnišník – Rhododendron. Zámecký park je již od dob svého založení velmi rozlehlý, rozkládá se na ploše přibližně 250 ha v krásném členitém údolí potoka Botiče a jeho přítoků. Porosty dřevin, skupiny stromů a keřů se střídají s volnými lučními plochami, s rybníky a potoky. Stezky průhonického parku měří celkem 40 km. Historie zámku Zámek tvoří dominantu nejen v Průhonicích, ale i v okolní krajině. Průhonice se poprvé připomínají až v predikátu Zdislava a Oldřicha z Průhonic roku 1270, jasným důkazem jejich starší existence je nápis v kostelíku Narození Panny Marie z roku 1187. O výstavbu nové tvrze se zasloužili páni z Říčan, kteří průhonický statek vlastnili do konce 14. století. Tehdy se Průhonice dostaly do rukou pražských měšťanů. Za třicetileté války byl zámek zpustošen a v 18. století sloužil převážně k hospodářským účelům. Roku 1802 koupil průhonické sídlo hrabě Jan Nostic–Rhieneck, který nechal zchátralý zámek zrekonstruovat a klasicistně upravit. Současná podoba sídla pochází z let 1892 – 1898 a proběhla ve stylu tzv. české renesance za majitele zámku hraběte Arnošta Emanuela Silva - Tarrouca (1858 - 1936). V roce 1920 vykoupil zámecký areál i výjimečný průhonický park stát. V roce 1954 vznikla v Průhonickém zámku geobotanická laboratoř. V srpnu 2002 byl park poškozen povodní z rozvodněného Botiče, která strhla mosty a poškodila komunikace. Krátce po povodni poškodila park také silná vichřice. Interiéry zámku, zdobené freskami od Hanuše Schwaigera a plastikami od Celdy Kloučka, slouží účelům Botanického ústavu AV ČR a Botanickému oddělení Přírodovědeckého muzea při Národním muzeu v Praze a nejsou veřejnosti přístupné. Výjimkou jsou prostory, kde je instalována stálá expozice: pamětní síň zakladatele parku Arnošta Emanuela hraběte Silva Taroucy.   Podoba zámku                              Průhonický zámek je trojkřídlá pseudorenesanční patrová budova s hranolovou věží a nádvorními arkádami. K hlavní budově přiléhá pseudorenesanční tzv. Malý zámek vzniklý přestavbou pivovaru. Před vstupem stojí socha od J. Jiříkovského. V parku stojí také románský kostelík Narození Panny Marie z 12. století. V areálu zámku je možné vidět romantické stavby (Rybárna, Česká chalupa, romantická zřícenina Gloriet). Tipy na výlet V okolí se můžete vydat třeba na zámek Štiřín, navštívit zříceninu hradu Říčany, Muzeum Říčany, projít se údolím Rokytky nebo navštívit Dendrologickou zahradu.  Ubytovat se můžete přímo v Průhonicích.

Kostel Nanebevzetí Panny Marie - Moravská Třebová.

Dřevěná rozhledna stojí na Strážném vrchu nedaleko obce Merboltice. Jejím předchůdcem byly dvě věže. Nejprve zde však byla postavena v roce 1893 výletní restaurace a k výstavba rozhledny tak byla naspadnutí. V roce 1901 zde byla zbudována dřevěná vyhlídková věž, která dostala název „Mariina“. Protože byla dřevěná trpěla hodně nepřízní počasí a tak po první světové válce byla stržena. V roce 1924-25 zde byla postavena nová 10 metrů vysoká věž ze znělcových kvádrů a cihel. I tak však začala po druhé světové válce podléhat zkáze a v 60. letech 20. století zanikla. Její přesný zánik není stoprocentně znám. Zánik prý měl na svědomí buď bouře nebo cizí zavinění. Podle jednoho z obyvatel Horní Police to má na svědomí velká bouře s větrem v noci 17.11.1963. Po roce 1999 vznikl projekt na výstavbu nové dřevěné rozhledny. Její výstavba se protáhla na dlouhých sedm let. V roce 2002 byla upravena příjezdová cesta. Teprve až v roce 2005 byla realizována základová deska rozhledny, na kterou se dlouho hledal stavebník. V roce 2006 pak byla realizována samotná výstavba dřevěné rozhledny. Celkové náklady na výstavbu 15 m vysoké rozhledny dosáhly přibližně 750.000 korun. Veřejnosti přístupná je věž od roku 2007. Rozhledna na Strážném vrchu je volně přístupná.