Kdysi se obec jmenovala Sotalice a z toho odborníci usuzují, že jméno pochází zřejmě ze staročeského slova „sotati“, které znamenalo „udeřit“ či „uhodit“. Snad tady žili lidé, kteří se rádi prali, ale nelze ani vyloučit, že snad kdysi existoval jakýsi člověk jménem Sótal, kterému mohla zdejší ves patřit. První písemné zmínky o vsi pocházejí z roku 1374. Zdejší pozemky tehdy patřily více majitelům. V 17. století byla ves majetkem vyšehradské kapituly. V polovině 18. století se celá vesnice stala součástí vinořského panství hraběte Prokopa Adalberta Černína z Chudenic. Od Vinoře byla ves oddělena v roce 1891 a stala se samostatnou obcí. Ještě začátkem 20. století byly Satalice typickou zemědělskou obcí, ale objevovaly se již první náznaky průmyslu.

Stálá expozice:Hamousův statek čp. 22, zv. rychta - stavení se stále zařizuje a exponáty se doplňují - sbírka z okresu Rakovník, Kladno a Beroun.

Bohnice jsou velmi stará osada, jejíž vznik souvisí se slovanským hradištěm Zámka na ostrohu nad Vltavou. Zdejší kostel existoval již v době románské, dal jej vystavět vyšehradský probošt Gervasius a vysvěcen byl v roce 1158 za účasti krále Vladislava I. Z této stavební fáze se dodnes nic nedochovalo. Současná podoba kostela pochází až z klasicistní přestavby v roce 1805. Původní románská apsida byla součástí objektu až do roku 1871, kdy ji podemlela voda, byla zbořena a nahrazena novou. Kostel má půdorys ve tvaru řeckého kříže s věží v západním průčelí. V bohnickém kostele mají zajímavé jesličky, dílo Františka Kotrby z doby krátce po druhé světové válce. Jsou keramické a kromě obvyklých figurek obsahují množství andělů, které plní zároveň úlohu dekorativních svícnů.

Autobusoná zastávka Bratří Jandusů (manipulační) na stejnojmenném náměstí slouží pro potřeby dopravy v Uhříněvsi.Pojmenování je odvozeno od názvu náměstí Bratří Jandusů, ne kterém se nachází.Autobusová zastávka je součástí pražské hromadné dopravy, kterou tvoří trasy metra, městských autobusů a tramvají. Zahrnuje i Petřínskou lanovku, lanovku v pražské ZOO a přívozy přes Vltavu. Dopravní spojení má téměř každá pražská ulice, každé náměstí, či nábřeží.Zabezpečuje přesuny po Praze jak Pražanům, především do zaměstnání, tak návštěvníkům Prahy, turistům. Jejím prostřednictvím mohou navštěvovat pražské památky, divadla, koncerty, výstavy, muzea, kluby, fitcentra apod. Díky ní mají zabezpečenou dopravu i hotely a jiná zařízení poskytující v Praze ubytování, jako například priváty, kempy, botely, hostely, turistické ubytovny, ale i podniky nabízející pohostinství, jako jsou restaurace, kavárny, jídelny, pizzerie, pivnice, cukrárny apod.Prostřednictvím pražské hromadné dopravy je tak dostupná veškerá kultura, kterou Praha svým obyvatelům a návštěvníkům nabízí, stejně jako její jedinečná architektura, příroda, zábava a další nepřeberné množství historických, kulturních, duchovních a přírodních hodnot. A to 24 hodin denně!