Poslední dochovaný příklad původního hrázděného domu města Kynšperka byl postaven ve druhé polovině 18. století. Uliční fasáda má v patře několik hrázděných polí s motivem kombinace ondřejského kříže s routou, jež jsou typickým motivem chebského hrázdění.

Zahrada Na Valech navazuje na západní straně na Rajskou zahradu a končí na východní straně u dělostřelecké bašty, u Černé věže.  Severní strana je lemována areálem Pražského hradu, jižní navazujícími zahradami nad Valdštejnskou ulicí. Má rozlohu cca 1,43 ha. Do zahrady lze vstoupit z Rajské zahrady, od Černé věže a také z III. nádvoří Pražského hradu. Vede sem schodiště, které vybudoval J. Plečnik v první polovině 20. století. Podle ozdobných bronzových plastik býků se mu říká Býčí. Zahrada na baště je nejen významnou zelení Pražského hradu, ale i souborem architektonických, historických a uměleckých děl. Výrazně nese stopy práce architekta J. Plečníka, který byl na Pražský hrad povolán prezidentem T. G. Masarykem po jeho nástupu do funkce a jehož úkolem bylo upravit areál Pražského hradu jako funkční a důstojné sídlo československých prezidentů. Hned za hranicí s Rajskou zahradou je například takzvaný Plečníkův vyhlídkový altán vybudovaný v letech 1922 – 1924.  Jižním směrem dále Plečník umístil vyhlídkovou plošinu, obelisk a zimní zahradu. V roce 1963 – 1965 byla v této části zahrady vybudována vyhlídková terasa podle projektu R. Podzemského a A. Benše. Schodištěm podél této terasy lze sestoupit do Hartigovské zahrady. V zahradě Na Valech také najdeme dva pískovcové barokní obelisky, které sem nechal umístit Ferdinad II. Stojí na místech, kam dopadli místodržící Jaroslav Bořita z Martinic a Vilém Slavata při takzvané druhé pražské defenestraci. Zhruba ve středu zahrady do ní vystupuje Ludvíkovo křídlo. Směrem k jihu se táhne takzvaný tereziánský trakt, který se také nazývá Neustift. Byl postavený v 16. století. V letech 1766 – 1768 byl zbarokizovaný a zvýšený o jedno patro. Pod traktem je takzvaná Plečníkova voliéra a empírový zahradní domek. U Ústavu šlechtičen Plečník vybudoval sloupovou halu zvanou Bellevue. Její jižní stranu zdobí světlonoši od I. F. Platzera. Dále v této části najdeme například Herkulovu kašnu, či vyhlídkovou Moravskou baštu zdobenou sloupem s jónskou hlavicí. Zahradou lze dojít až pod hradby dělostřelecké bašty na úpatí Starých zámeckých schodů.

Jemnický židovský hřbitov se nachází pod jižním svahem centra obce v blízkosti ulice Údolní. Hřbitov byl patrně založen ve 14. století a patří tak mezi nejstarší židovského pohřebiště na Moravě. V roce 1824 byla na hřbitově vystavěna márnice (zbořena v letech 1955-56). Svému účelu sloužil až do druhé světové války. Za druhé světové války byl hřbitov značně poškozen nacisty. Náhrobky byly vytrhány, část prodána kamenické firmě a část byla použita k vydláždění ulice Na Malé brance. Po válce byly navráceny zpět, ale dlouho trvalo než byl hřbitov uveden do dnešního stavu. Své rekonstrukce se dočkal až v letech 1991-1994. Na hřbitově téméř trojúhelníkového tvaru o rozloze cca 2421 m2 se nachází přibližně 400 náhrobků ve 25 nepravidelných řadách  umístěných nezvykle kolmo k vrstevnicím. Nejstarší pochází z konce 17. století. Hřbitov je ohrazen masivní kameno-cihlovou zdí a je volně přístupný. T.A.

Vodárenská věž (U Vodárny) s měděným vodojemem vystavěný v letech 1721-1724 najdeme v blízkosti Litvínovického mostu. Svoji dnešní podobu s freskovou výzdobou získal v roce 1882.