Pustý hrádek se nachází nedaleko hradu Kašperk, vede k němu turistické značení a je volně přístupný. Historie spjatá s hradem Kašperk Pustý hrádek vznikl za Švamberků v první polovině 15. století a stal se předsunutým opevněním nedalekého hradu Kašperk. Zaujal totiž nebezpečnou vyvýšeninu, odkud by Kašperk mohl být ostřelován nově vyráběnými palnými zbraněmi. Pustnout počal spolu s Kašperkem koncem 16. století. Podoba hrádku Předsunutou baštu Pustý hrádek tvořila protáhlá plochostropá a patrně věžovitá stavba, směrem od hradu opatřená břitem. Dnes je zde k vidění nepatrný kus zdiva a odtud nedaleko stojící hrad Kašperk v celé své kráse. Tipy na výlet Po kraji se můžete rozhlédnout z rozhledny Sedle u Albrechtic, navštívit Muzeum motocyklů a expozici české hračky a Muzeum Šumavy v Kašperských Horách. V Hartmanicích najdete židovskou synagogu nebo Vintířovu skálu nedaleko od nich. Ubytovat se můžete v Kašperských Horách. M.K.

Na vrcholu Březníku (1006 m.n.m.) se nachází Vintířova skála – žulová skála s tesanými schody. Podle tradice měl pod vrcholem poustevnu benediktinský mnich Vintíř, misionář a diplomat, který zemřel v přítomnosti knížete Břetislava a biskupa Šebíře dne 9.10.1045. Vintířova skála dnes pro okolní vzrostlé stromy poskytuje jen částečný výhled a převážně jižním směrem. Pod skálou se nachází kaplička.

Na vrchu Špičák nedaleko města Česká Lípa byla 10.5.1885 otevřena nová cihlová rozhledna. Celkem 14 metrů vysoká rozhledna z několika tisíc litoměřických cihel byla postavena za 5.000 zlatých Severočeským exkursním klubem. Návštěva rozhledny byla tak hojná, že byla při ní vybudována restaurace. Ta natolik prosperovala že byla v létě doplňována o verandu. Za druhé světové války se stala rozhledna protileteckou hláskou. Už dva roky po otevření rozhledny se ji pokoušel zničit neznámý žhář, stejně tak se o ni pokoušelo počasí, přesto však byla rozhledna vždy uvedena spolkem zpět do původního stavu. To co nedokonal žhář ani počasí, málem dokonal komunistický režim. Po roce 1945 se totiž na rozhlednu jaksi pozapomělo a objekt začal chátrat. V roce 1997 ji sice zakoupila společnost Real Invest a za 5 milonů korun ji opravila, ovšem ne pro turisty. Rozhledna se stala telekomunikačním uzlem a po jejím obvodu byla doslova osázena různými vysílači. Ačkoliv zpočátku byla alespoň několikrát do roka zpřístupněna veřejnosti, v poslední době se tak neděje.

Městské muzeum v Čelákovicích, založené v roce 1903, je jedním z nejstarších muzeí Středočeského kraje. Jeho zpočátku skromné sbírky tvoří dnes mnoha set tisícový sbírkový fond, který se z podstatné části nachází v areálu čelákovické tvrze. V tomto bývalém středověkém šlechtickém sídle, vybudovaném kolem roku 1300 na vyvýšeném levém labském břehu v sousedství románského kostela, a to v místech starší raně středověké stavby, je muzeum umístěno od roku 1949. V 15. a 16. století prošla tvrz stavebními úpravami, byla rozšířena a opevněna vlastní hradební zdí s branami na východní a západní straně. V letech 1972 až 1982 proběhla náročná rekonstrukce, kdy po odstranění novověkých stavebních úprav objekt získal opět goticko-renesanční podobu a v roce 1983 v něm byly zpřístupněny nové muzejní expozice. Stálá expozice v tvrzi se dělí na přírodovědnou, archeologickou a historickou část. Ve vstupní přízemní místnosti s pokladnou v jižním traktu se během roku vystřídá kolem pěti výstav, které vychází převážně z vlastních sbírek muzea. Navazující archeologická část stálé expozice dokumentuje nepřetržité osídlení regionu od pravěku. Průchodem do druhého podlaží sousedního severního traktu vstoupí návštěvník do expozice věnované středověkému a novověkému vývoji Čelákovicka. Síň Jana Zacha, umístěná taktéž ve druhém podlaží severního křídla, s plasticky v kameni provedenými znaky držitelů tvrze umístěnými na východní stěně a na západní stěně se znakem města a s reliéfem barokního hudebního skladatele Jana Zacha, slouží ke kulturním a k reprezentativním účelům. Venkovním vchodem se vstupuje do suterénních prostor situovaných pod jižním křídlem, které jsou zasvěceny stavebnímu vývoji čelákovické tvrze. V samostatné nádvorní budově tvrze, která má půdorys písmene „L“, se nachází výstavní síň, kde se vystřídá zhruba devět výstav ročně. Expozice věnovaná čelákovickému košíkářství, kdysi kvetoucí živnosti, se nachází mimo objekt tvrze ve vzdálenosti asi tři sta metrů jižním směrem – v rodném domku čelákovického malíře Čeňka Jandy. Mezi nejzajímavější vystavené exponáty se vztahem k místnímu regionu patří dvě středověké lodi - monoxyly (z řeckého mono – jeden, xylo – dřevo, loď dlabaná z jednoho kusu kmene), kopie vzácné zlaté záušnice z pozdní doby kamenné z Hradišťka v Toušeni (originál uložen ve sbírkách muzea), poklad stříbrných brakteátů (jednostranných mincí) ze 13. století nalezený v Nehvízdkách, soubor středověkých kachlů, okované dveře ze staré čelákovické radnice datované do 16. století, středověké kostěné brusle z Horoušan, pravěké bronzové šperky, zuby nosorožce srstnatého, roh zubra, dolní čelist, kel a stolička mamuta, mnoho dermoplastů (např. sysla obecného, králíka divokého a vydry říční, kteří se dnes na Čelákovicku již nevyskytují). Pozornost upoutá i panel věnovaný nálezu raně středověkého pohřebiště s projevy vampyrismu (tzv. „čelákovičtí upíři“).   Stálá expozice Pravěk, středověk, 17.-19. století Příroda živá a neživá středního Polabí Historie a výzkum tvrze (objektu muzea)