Městské opevnění Českých Budějovic se začalo budovat zároveň se založením města a postupem času bylo zdokonalováno. Jižní a západní stranu navíc chránily řeky Malše a Vltava, na východní a severní straně to byl umělý kanál, tzv. mlýnská stoka. Součástí opevnění byl i Krumlovský rybník, který již zanikl. Ve 14. století bylo městské opevnění vylepšeno výstavbou obranných věží, vyhloubením příkopů a zesílením hradeb. Gotické hradby byly místy dvojité se čtyřbokými věžemi a baštami. Za třicetileté války (kolem roku 1638) doplnilo opevnění předsunuté bastiony a raveliny. V roce 1641 poškodil opevnění požár, shořelo na 13 věží. Zánik městské opevnění odstartovala výstavba koněspřežné dráhy. V roce 1827 v souvislosti s jeho výstavbou byla proražena hradba. Následně s rozvíjející výstavbou a komunikací byly hradby i brány bourány. Jako poslední padla v roce 1867 brána Pražská a o pár let později (1872) i menší Rybářská branka. Přístup do města zajišťovalo několik bran a branek. Na severu na konci dnešní Krajinské ulice to byla brána Pražská. Z jihovýchodní strany na konci ulice Karla IV. při Senovážném náměstí brána Svinenská. V blízkosti dnešního divadla to byla brána Krumlovská. Při dominikánském klášteru v ulici Hroznová se nacházela menší Rybářská branka. Do dnešní doby se zachovalo jihozápadní a severní úsek hradebního pásu. Každý z nich má i zachovanou věž. Jihozápadní úsek se táhne od Biskupské ulice až k budově gymnázia. V blízkosti Biskupské ulice se v hradebním pásu dochovala věž zvaná Železná pana. Svůj název patrně dostala podle mučícího nástroje, který se v ní nacházel. Věž v jádru pochází ze 14. století, dnešní vzhled má z roku 1612. Přízemní vstup byl proražen až koncem 19. století. Ze dvorku je patrný bývalý ochoz. O kousek dál vykukuje za hradebním pásem půlkruhová bašta zvaná Otakarova věž, patřící k nejstarší fázi městského opevnění. Další část severního úseku se nachází při ulici Hradební. Při ulici Mlýnské stojí druhá dochovaná věž Rabenštejnská. Pochází rovněž ze 14. století a její dnešní vzhled je výsledkem goticko-renesanční přestavby v roce 1551. Interiér Rabenštejnské věže je přístupný veřejnosti. Naproti věži je vidět nejužší dům ve městě vzniklý přestavbou opevnění. Dalšími dochovanými památkami městského opevnění je krátký hradební úsek při dominikánském klášteře s menší věží jejíž součástí je Solná branka. V domě čp. 401 v Široké ulici se dochoval dřevěný srub určený pro strážné hradeb.

Vodní nádrž Bystřička byla vystavěna v letech 1908-1912 a to víceméně ručně bez mechanizace. Je jednou z nejstarších přehradních hrází u nás a nejstarší v povodí řeky Moravy na našem území. Hráz dlouhá 170 m je gravitační, z lomového kamene, oblouková o poloměru 135 m. Její výška dosahuje 27,4 m. Celkový objem nádrže činí 4,580 mil. m3 vody. Nádrž slouží k rekreaci a ochraně před povodněmi.

Je to jediná z mramoru vysekaná socha nejen na Karlově mostě, ale v celé české barokní výtvarné kultuře. Byla sem přivezena už hotová ze Salcburku, kde ji vytvořil rakouský sochař Michal Bernard Mandel v roce 1714. Sv. Filip Benicius byl pro svoji horlivost v hlásání víry roku 1267 jmenován generálním vikářem řádu servitů. Světec má na sobě roucho servitů, v levé ruce drží kříž, ratolest a knihu. Vedle nohou má položenu papežskou korunu, jelikož měl být roku 1268 zvolen papežem. ale odmítl a raději před tímto úkolem uprchl. V salcburském muzeu se nachází hliněný model. Roku 2000 byla socha restaurována.

Lidické muzeum se nachází v sousedství východního křídla kolonády, asi 100 m od hlavní cesty z Prahy na Kladno. V jeho těsné blízkosti se rozprostírá pietní území a Růžový sad. Muzeum bylo postaveno v roce 1962 podle projektu arch. Františka Marka.V roce 2005 se započalo s celkovou rekonstrukcí a rozšířením. V roce 2006, v rámci 64. výročí vyhlazení obce Lidice německými nacisty, bylo otevřeno zrekonstruované muzeum, s novou multimediální expozicí, která nese název "A NEVINNÍ BYLI VINNI...".Expozice ukazuje životní osudy obyvatel Lidic, zničení obce a její poválečnou obnovu. To vše  obnovou na pozadí klíčových dobových událostí. Síň IN MEMORIAM Jedná se o prostor zřízený pod terasou dvouramenného schodiště, využívaný k tématickým výstavám, např. o městech a vesnicích, které postihl obdobný osud jako Lidice.