Zbytky bývalé rozhledny se nacházejí na vrchu Rudný (613 m.n.m.) kousek severně od Jihlavy. První ještě dřevěná rozhledna tu byla postavena v roce 1853, kterou zničila bouře v roce 1870. Druhá vznikla v roce 1907, po ní tu zbyla vyzděná základna. Na ní pak bylo pět dřevěných pater s ochozem, jenž poskytoval panoramatický výhled. Rozhledna vysoká 27 m ve tvaru osmiúhelníku vyhořela v roce 1940 a již nebyla obnovena. Dnes kopec sám o sobě téměř žádný výhled neposkytuje, jen odlesněný pruh přilehlé sjezdovky s vlekem dává možnost se trochu rozhlédnout severním směrem. Na vrchol vede naučná stezka, nejbližší možnost parkování je cca necelý kilometr pod vrcholem při silnici vedoucí do krematoria.

Neorománská bazilika Navštívení Panny Marie stojí v obci Grunta severně od Kutné Hory. Na místě dnešní stavby stál již od roku 1305 kostel, který byl v letech 1367-1398 přestavěn a rozšířen. V roce 1814 musel být pro špatný stav zbořen vyjma věže a o tři roky později přistavěna prostá loď. Současný neorománský kostel byl vystavěn v letech 1905-1908 podle projektu arch. Rudolfa Vomáčky. Stavbu kostela financoval Jan Kubelík majitel panství Býchory. V interiéru trojlodní baziliky se nachází secezijující malířská výzdoba od Františka Urbana, stejného uměleckého směru se týká i téměř celý mobiliář. Z původního kostela se dochovaly jen tři renesanční náhrobníky.   U

Stálá expozice:Kostel sv. Jana Křtitele s areálem kláštera minoritů je jednou z nejvýznamnějších památek gotické architektury jižních Čech. Cyklus unikátních maleb apoštolů v nadživotní velikosti na stěnách hlavní lodi z doby kolem pol. 14. stol. Náhrobek Magdaleny z Gleichen, významná ukázka kamenické práce z konce 15. století, barokní mobiliář, hlavní oltář s obrazem Křest Kristův od K. Schodera ze 17. století. Nově zrestaurovaná křížová chodba minoritského kláštera.

Unikátní geologickou a paleontologickou lokalitu najdeme nad levým břehem Vltavy mezi Hlubočepy a Malou Chuchlí. Barrandovské skály, národní přírodní památka o rozloze 11,5 ha, vyhlášená v roce 1982 představuje úzký pruh strmých skal, jejichž čelní stěny byly zčásti uměle vylámány a upraveny při výstavbě silnice, později i železnice. Od druhé poloviny tu byly také otevřeny lomy. Barrandovské skály rozděluje úzká Černá rokle do dvou celků. Tvoří je prvohorní vyvřeliny, břidlice a vápence. Dobře patrný je geologický profil od svrchního ordoviku přes silur až po nejvyšší část spodního devonu, jeden z nejúplnějších profilů prvohorními horninami na světě. Korálový útes u kapličky je unikátním nalezištěm zkamenělých živočichů, kteří tu žili v teplém devonském moři asi před 400 mil. lety a dosud nebyli popsáni na žádném jiném místě na světě.