Kostel sv. Petra a Pavla - Liteň, okres Beroun.

Slezská Kalvárie u Hradce nad Moravicí se nachází na kopci (414 m.n.m.) asi 1 km jihovýchodně od města, vede sem značená cesta. Kalvárie byla založena roku 1764 Annou Marií Magalénou Thomagniniovou, která měla živý sen jak na ozářený kopec vystupující věřící. Ke kamennému kříži vede od úpatí kopce křížová cesta se 13 kaplemi. V roce 1889 byly plechové obrazy Kristova utrpení nahrazeny kamennými reliéfy a obnovena krytina kapliček. V září 1945 byly poutě na Kalvárii po druhé světové válce obnoveny. Zakrátko v roce 1950 opět zakázány a nakrátko obnoveny v letech 1968-1970. Veřejné poutě pak byly obnoveny opět v roce 1990. V letech 2004-2009 proběhla zatím poslední rekonstrukce křížové cesty. Bylo opraveno zdivo kapliček, odvodnění a nátěry. Restaurovány byly i reliéfy, které natolik zujaly vedení města, které nakonec rozhodlo o vytvoření jejich kopií, které byly nakonec instalovány do kapliček.

Hrad Cornštejn, respektive jeho zříceninu, můžeme navštívit při výletu na Vranovskou přehradu, v Podyjí, v kraji Jihomoravském. Místo pro stavbu hradu nemohlo být zvoleno lépe. Nepřístupný skalnatý ostroh, obtékaný ze tří stran řekou Dyjí, a pevné hradby poskytovaly jeho obráncům bezpečné útočiště. Historie hradu Cornštejn byl postaven jako královský hrad v první polovině 14. století. Měl společně se sousedními hrady Frejštejnem a Bítovem chránit jižní hranici s Rakouskem. Právě blízkost Bítova nasvědčuje tomu, že stavitelem hradu byl rod z Bítova – Lichtenburkové. Cornštejn postavil zřejmě Raimund z Lichtenburka se souhlasem krále Jana Lucemburského. První písemná zmínka je z roku 1343 a lenními vlastníky jsou právě Lichtenburkové. Ti původně malý hrad rozšiřují a vylepšují jeho opevnění. Nejvýznamnější rozšíření přišlo po husitských válkách. Byl postaven nový palác, rozšířeno opevnění a upraveno předhradí. Boj o moc mezi šlechtou a Jiřím z Poděbrad znamenal konec vlastnictví Lichtenburků nad Cornštejnem. Hynek z Lichtenburka, věren rodové tradici a podporován papežem Piem II., se v roce 1463 dostal do sporu s Jiřím z Poděbrad. Cornštejn po celý rok osvědčoval kvalitu svých hradeb, ale v roce 1465 byl dobyt. Hrad byl konfiskován Lichtenburkům a lénem udělen Jindřichovi Krajíři z Krajku. Jeho syn Wolfgang při opravách změnil jeho dispozici. Zbořil starou věž, k severnímu paláci přistavěl kapli a schodiště, pro pohodlí majitelů upravil a rozšířil jižní palác. Zdokonalování vojenské techniky, zejména zavedení děl, si vynutilo stavbu bašt, zejména na jižní, nejsnadněji přístupné straně. Cornštejn se tak stal mohutnou pevností a nakrátko se ještě vrátil do rukou Lichtenburků. To bylo roku 1526. V roce 1542 v souvislosti s tureckým nebezpečím bylo naposledy posíleno opevnění Cornštejna. Další změna vlastnických vztahů a sjednocování panství Cornštejnu neprospěly. Panstvo ho už nepotřebovalo, dalo přednost pohodlnějšímu bydlení a hrad rychle pustl. Podoba hradu Nynější podoba hradu je výsledkem jeho rozsáhlé rekonstrukce, provedené v 70. letech 20. století. Do dnešní doby se zachovala rozsáhlá zřícenina s několika branami, sklepními prostorami, baštou na jižní straně, s předsunutou věží, studnou a cisternou na dešťovou vodu. V letních měsících ožívá zřícenina mnoha kulturními akcemi. Objekt je ve správě Jihomoravského muzea ve Znojmě. Tipy na výlet Také nedaleký hrad Bítov žije velmi čilým kulturním životem. Vydat se můžete také na prohlídku Vranovského zámku, renesanční zámek Uherčice, vystoupit na rozhlednu Rumburak u Bítova nebo se projít po kanenném mostě u Vranova nad Dyjí. Ubytovat se můžete přímo v Bítově nebo ve Vranově nad Dyjí.

Pražská brána stojící na jižním okraji historického centra je jediným dochovaným objektem původní městské fortifikace. Dnešní stavba byla dokončena v roce 1580 na místě dřívější gotické brány, ze které byly patrně použity základy a část zdiva. V roce 1700 dostala brána novou střechu, při vichřici v listopadu 1731 přišla však o svoji báň. Dnešní čtyřpodlažní stavba má valeně klenutý průjezd a tři patra. Po straně se nachází schodišťový přístavek polygonálního tvaru. První a druhé patro bylo původně obytné, ve třetím se dodnes nachází hodinový stroj. Brána je přístupná po dohodě s pracovníky městského muzea, měla by zde být instalována expozice o historii městského opevnění.