Pamětní deska českého pedagoga Františka Bakuleho je umístěna na Vyšehradě, na budově Jedličkova ústavu, kde působil.

Kostel Nanebevzetí Panny Marie se nachází v blízkosti brány Matky Boží na západě hraze-ného jádra města Jihlavy. Kostel vznikl spolu s klášterem kolem roku 1250. Ze 13. století pochází většina obvodových zdí, klenby lodí i kněžiště. Na nově vznikající stavbu měly silný inspirační vliv rakouské cis-terciácké stavby ve Stein an der Donau a v Laa an der Thaya a německý Maulbronn.V 80. letech 14. století byla stavba kostela rozšířena o dvě kaple při západní lodi a nad křížením byla vystavěna osmiboká zvonice. Na přelomu 15. a 16. století bylo prodlouženo kněžiště a uzavřeno pětibokým závěrem. V této době byla také k východní straně presbytáře přistavěna kaple svatého Wolfganga. Ve 30. letech 18. století byl kostel přestavěn v barokním duchu – vzniklo nové hlavní průčelí a nad předsíní byla v roce 1756 vystavěna kruchta. V interiéru kostela jsou zachovány zbytky raně gotické nástěnné výzdoby a tři plastiky světic v pozdně gotickém stylu. Z počátku 15. století pochází i freska „Přepadení Jihlavy“ zachycující skuteč-nou událost, která se významně zapsala do dějin města. Při kostele stával také hřbitov, který byl zrušen ještě ve druhé polovině 16. století. Přibližně v téže době se započalo s výstavbou přilehlých měšťanských domů a budova kostela se tak v podstatě stala součástí městské zá-stavby. V roce 1784 získal kostel statut kostela farního, kterým je dodnes. Klášterní komplex je nyní součástí Provincie Řádu minoritů v ČR.

Radnice - Písek.

Bývalý konvent bosých augustiniánů s kostelem sv. Rodiny se nachází severně od historického centra Havlíčkova Brodu. Kostel je otevřen v rámci prohlídek Muzea Vysočiny Havlíčkův Brod a budova konventu slouží administrativním účelům. Do Havlíčkova (tehdy Německého) Brodu přišli první bosáci na podzim roku 1674. O rok později se jim podařilo zakoupit severně od hradeb města pozemky, na kterých si postavili provizorní obydlí s kaplí sv. Rodiny. Aby mohl v budoucnu vzniknout konvent s kostelem, potřebovali bosáci dokoupit i sousední pozemky, což se záhy podařilo. A tak již nic nebránilo zahájení nové stavby. Základní kámen byl posvěcen na jaře roku 1679, přičemž jen o pár měsíců dříve schválila v Římě řádová generální kapitula plány ke stavbě. Bohužel jejich autor není prozatím znám. Samotná výstavba trvala řadu let. Kostel sv. Rodiny byl dokončen dříve, a to roku 1705, ale konvent až o tři desetiletí později. Důvodem se stal nedostatek financí, které bosáci získávali převážně z darů. Na stavbě se tehdy podílela celá řada umělců, např. stavitel Giovanni Battista Canavalli, sochař Ignác Rohrbach či premonstrátský malíř Siard Nosecký. Významnou součástí působení havlíčkobrodských augustiniánů se kromě výpomoci v duchovní správě či vedení lékárny stala od roku 1735 i správa nově vzniklého gymnázia z odkazu Kateřiny Barbory Kobzinové. Bohužel v rámci josefínských reforem byl zdejší konvent určen k zániku, čemuž ale na určitou dobu zabránila výuka na škole. Zrušení konventu se oddálilo až do roku 1807, kdy poslední tři žijící bosí augustiniáni odešli do svých zbylých klášterů v Čechách, přičemž kostel s konventem i gymnáziem předali do rukou želivských premonstrátů. Bývalý klášterní areál tvoří jednolodní kostel sv. Rodiny, k němuž na severní straně přiléhá kaple Božího hrobu (vyprojektovaná roku 1725 architektem Antonínem Václavem Spannbruckerem) a na jižní jednopatrový čtyřkřídlý konvent, do kterého se po odchodu augustiniánů přesunulo roku 1816 místní gymnázium. V současnosti objekt slouží jako úřední budova. A.Š.