Archeologicky zkoumaná a odkrytá zřícenina hradu Šostýn, jinak též zvaného Schauenstein, stojí na kopci nad městem Kopřivnice. Na volně přístupný hrad vede z centra města přibližně 1,5 km dlouhé turistické značení. Historie hradu První nepochybná písemná zmínka o hradě pochází až z roku 1347, kdy byl v majetku biskupa Jana Volka. Hrad byl však podle archeologických nálezů založen již koncem 13. století, pravděpodobně Jindřichem z rodu Hukingů (Hückeswagenů). Po vymření Jindřichových potomků (po roce 1307) hrad získalo olomoucké biskupství. V polovině 14. století se Šostýn stal lenním statkem, který roku 1354 držel Alšík z Fulštejna a od roku 1369 páni z Vikštejna. Koncem 14. století se Šostýn stal sídlem loupeživého pána Bernarda z Vikštejna a přítrž jeho nekalé činnosti udělal až polský král Vladislav, když roku 1404 se svým vojskem hrad dobyl. Šostýn nedlouho poté obnovil a obsadil další urozený loupežník Vaněk z Lamberka, bratr známějšího kondotiéra Jana Sokola z Lamberka. Právoplatnému majiteli Záviškovi z Vikštejna nebyly nic platné soudní půhony, Vaněk hrad obýval až do roku 1420. V roce 1422 se hradu ujal biskup Jan Železný, známý nepřítel husitů, kteří hrad okolo roku 1428 dobyli a pobořili. V roce 1467 se o Šostýně píše jako o pustém hradě. Dispozice hradu Dispozice hradu byla dvojdílná, přední díl hradu chránil nad příkopem bergfrit, západně od něj stála vstupní brána a za ním se patrně nacházela obytná budova. Zadní část, oddělená příkopem, obsahovala vstupní věžovitou bránu, popř. věž chránící vstup pod ní a na nejchráněnějším místě větší palác. Za branou či věží pak byla postavena provozní budova, patrně kovárna. Celý hrad byl obehnán příkopem a dvojitým pásem valů. Pod hradem byl objeven středověký rybník, který byl následně obnoven. První archeologické práce zde provedl E. Hanzelka ve 30. letech 20. století. Druhá vlna archeologického výzkumu byla zahájena v roce 1987 a s přestávkami trvá dodnes. Archeologové odkryli základy bergfritu, obou bran, suterén paláce v zadní části hradu a části hradeb. Tipy na výlet U nedaleké Kopřivnice najdete zříceninu hradu Šostýn, přírodní vápencový útvar Váňův kámen nebo rozhlednu Bílá Hora. K návětěvě doporučujeme i Regionální muzeum v Kopřivnici, o.p.s. – Technické muzeum Tatra, Regionální muzeum v Kopřivnici - Muzeum fojtství, hrad Hukvaldy nebo zámek Kunín. Ve Štramberku najdete památky lidové architektury, zříceninu hradu Štramberk, nebo jeskyni Šipka.  Ubytovat se můžete přímo ve Štramberku nebo v Kopřivnici. M.K.

Zřícenina gotického hradu Hazmburk stojící na čedičovém vrchu je nejznámější krajinou dominantou Českého středohoří. Najdeme ji v blízkosti vesnice Klapý, 3,5 km od města Libochovice. Hrad byl sídlem rodu Zajíců od roku 1335 do poloviny 16. století, kdy pozbyl významu. V době romantismu se stala zřícenina předmětem zájmu českých romantiků, např. Karla Hynka Máchy nebo Svatopluka Čecha. Zajícové z Hazmburka Mohutný kamenný hrad byl vybudován pravděpodobně v průběhu 14. století a jeho základ tvořil již dříve zde postavený malý kamenný hrad (spíše tvrz), zvaný Klepy, který koncem 13. století nechali postavit páni z Lichtemburka. V roce 1335 prodává Jan Lucemburský hrad panu Zbyňku Zající z Valdeka. Ten ho přejmenoval na Hasenburg podle svého rodového erbu, ve kterém měl zajíce (německy Hase - „zajíc“). Hrad byl postupně přestavován a rozšiřován na pohodlnější sídlo především zástavbou východní části vrcholové planiny. Během husitských válek byl hrad na straně katolíků. Největší oporou krále Zikmunda byli právě Házmburská vojska. Roku 1424 pozorovali obyvatelé hradu dobytí Libochovic husity vedené Janem Žižkou. Husité také neúspěšně obléhali i hrad. Podruhé se o jeho dobytí pokusili v roce 1429, hrad také odolal i pozdějšímu třetímu pokusu. Kvůli jeho nedobytnosti tehdy královští stoupenci uvažovali, že zde uschovají kostelní poklady z chrámu sv. Víta. Kolem roku 1459 byly na hradě Hazmburku provedeny poslední stavební úpravy. Posledním majitelem hradu z rodu Zajíců byl Kryštof Zajíc z Hazmburka. Ten jej roku 1558 prodal Lobkowiczům. V historii hradu se vystřídala celá řada majitelů - Šternberkové, Ditrichsteinové, Hebersteinové, až v roce 1954 byl převeden pod státní správu. Dvě věže - Bílá a Černá Hrad Hazmburk byl jeden z největších a nejpevnějších hradů své doby. Díky své poloze na vysokém kopci, byl prakticky nedobytný. V době své největší slávy za husitských válek měl protáhlý tvar od západu k východu a zabíral plochu asi 170 m × 30 m. Dominantou hradu jsou dvě věže - oválná (tzv. Černá) 25 metrů vysoká a hranolová (tzv. Bílá) o výšce 26 metrů. Jádrem hradu byl patrový palác s dvěma dalšími palácovými budovami odděleném od předhradí příkopem s padacím můstkem a obaleným mohutnou a vysokou zdí s cimbuřím a ochozem, částečně dochovanou. Novodobé dějiny hazmburské zříceniny jsou datovány rokem 1994, kdy začali sanační práce na jednotlivých dochovaných konstrukcích, proběhla i elektrifikace hradu a 31. prosince 1996 byla zřícenina otevřena veřejnosti. Z Bíle věže je neopakovatelný výhled do krajiny Českého středohoří. Kochat se můžete například výhledem na Milešovku, Kletečnou či Lovoš.  Tipy na výlet Dominantou obce Libochovice je barokní zámek. O něco dále najdete Lázně Mšené, zámek Doksany nebo zámek Peruc. Ubytovat se můžete třeba v Lovosicích.

Dřevěný kostelík sv. Cyrila a Metoděje v obci Hrčava patří mezi ty nejmladší v kraji, je z roku 1936. Každoročně se tu na svátek patronů setkává mnoho lidí ze tří států a to tím, že obec leží v tzv. trojmezí a blízko se nachází hranice se dvěma státy. V interiéru vyniká zejména křtitelnice, vynikající řezbářská práce dnes již nežijícího místního rodáka Zogaty.

Nejvýznamnější památkou obce Drahenice je renesanční zámek s anglickým parkem. Vyniká zejména jeho zadní část s hranolovou věží zakončenou ojedinělou bání. Historie zámku První písemné zmínky o Drahenicích pocházejí z první poloviny 13. století, kdy byly majetkem kláštera sv. Jiří v Praze. Ve 14. století zde vznikl zemanský statek, jehož držitelem byl roku 1365 Jan Brus z Kovářova, a poté Šicové z Drahenic. Někdy kolem roku 1536 koupil panství Kerunk Vrábský z Vrabí, jehož synovec Vilém nechal na počátku 17. století postavit novou tvrz. Ta je písemně doložena poprvé roku 1638. Na konci 17. století patřil statek Valdštejnům a v 18. století následně Nosticům, kteří nechali staré sídlo přestavět. Roku 1796 prodala hraběnka Alžběta Nosticová statek Hartmanům z Klarsteina, kteří provedli další stavební úpravy zámku. Od nich získali drahenické panství roku 1870 Lobkowiczové, kteří vlastnili zámek až do konfiskace. Po roce 1990 jej však znovu získali v restituci a posléze byl zámek opraven Johannesem Lobkowiczem a dnes není volně přístupný.    Dispozice zámku Zámek v Drahenicích je dvoukřídlá patrová budova s mansardovou střechou, doplněna ve styku obou křídel štíhlou hranolovou věží krytou bání. Na vstupním průčelí západního křídla se dochovalo původní barokní členění. V okolí můžete také navštívit renesanční zámek Březnice. Zde se také koná celoročně řada kulturních akcí. Ubytovat se můžete právě v nedaleké Březnici.