Zlínský kraj Praha Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj Vysočina Středočeský kraj Středočeský kraj Liberecký kraj Karlovarský kraj Plzeňský kraj Ústecký kraj Jihočeský kraj Královehradecký kraj Pardubický kraj Jihomoravský kraj
Kalendář akcí
Tip na výlet
Doporučujeme
Zámek Defurovy Lažany
Zámek Defurovy Lažany, okres Klatovy.
Doporučujeme
Písecký hrad
Královský hrad Písek tvořil součást opevnění města, které stálo na staré obchodní stezce. Stával a dodnes jeho část stojí přibližně uprostřed cesty vedoucí ze slavného kamenného mostu na hlavní písecké náměstí. Dnes zde sídlí Prácheňské muzeum, díky němuž je hrad přístupný v otevíracích hodinách. Historie hradu Hrad založil spolu s městem Přemysl Otakar II. v polovině 13. století. Kromě krátkého období zástavy za Jana Lucemburského, setrval hrad v rukou českých králů až do husitských válek a panovníci se zde často zdržovali. Písečtí měšťané, přívrženci Husova učení, se hradu zmocnili a pak o něm prameny až do roku 1453 mlčí. Ve 2. polovině 15. století se zde vystřídalo několik šlechtických zástavních majitelů, až jej roku 1509 získalo město Písek a z předního křídla vznikla radnice. V roce 1532 hrad vyhořel a v roce 1547 o něj město přišlo, protože se zúčastnilo protihabsburského povstání. V roce 1558 jej získalo, stále ještě poničený požárem a pustnoucí, zase zpět. Obnoven byl pak pouze z části pro hospodářské účely (solnice, skladiště), východní křídlo bylo barokně upraveno a nadále fungovalo jako radnice, jižní trakt byl roku 1632 upraven na pivovar, severní křídlo roku 1751 na kasárny. V roce 1851 bylo zbořeno východní křídlo se vstupní věží a v roce 1860 se zřítila nárožní jihozápadní věž a následovalo stržení jižního křídla, přičemž zanikla i kaple zde jsoucí. Podoba hradu Písecký hrad byl téměř pravidelného čtverhranného půdorysu, což umožňovala parcelace nově zakládaného města. Hrad se stal součástí městského opevnění, navazovaly na něj městské hradby. Od města byl oddělen příkopem a parkánem. Obvod hradu byl ze všech stran zastavěn palácovými křídly, obě nároží nad řekou byla zpevněna čtverhrannými obytnými věžemi a třetí stála nad průjezdem východního křídla (tj. toho obráceného k městu). Součástí jižního křídla byla kaple s polygonálním závěrem. Celé nádvoří obíhal arkádový ochoz. Hrad byl bohatě vyzdoben, aby mohl krále dobře reprezentovat. V prvním patře se nacházelo několik sálů a roubená komora. Z hradu, který se typologicky řadí mezi středoevropské kastely, se dodnes dochoval pouze střed západního křídla a ve zdivu dnešních budov, svírajících nádvoří, se nacházejí relikty severního a jižního křídla. Po městě a jeho okolí se můžete rozhlédnout z nedaleké rozhledny Jarník. Z Písku můžete dál vyrazit na výlet na zámek Vráž, tvrz Kestřany, prohlédnout si kalvárii u Otavy nebo navštívit obec Putim, památkově chráněnou jako doklad pozdního selského baroka. Bohatý výběr z ubytování najdete přímo v Písku. M.K.
Ke špitálu a kostelu Stětí sv. Jana Křtitele se vztahují nejstarší zprávy o městě. Raně gotický kostel byl roku 1421 poškozen a roku 1452 obnoven. Následně byl restaurován po požárech roku 1635, 1742, 1744 a 1813. Na klenbách kostela byly v roce 1845 obnoveny fresky s výjevy ze života Jana Křtitele pocházející z roku 1744. Až do roku 1945 se zde pravidelně konaly špitální poutě, ale v období komunistického režimu stavba rychle zchátrala. Po rekonstrukci v 90. letech 20. století slouží převážně ke koncertům a jiným kulturním účelům. Jednolodní kostel obdélného půdorysu se čtvercovým kněžištěm doposud ve své hmotě obsahuje velkou část původního románského kostela.
Další z mnoha rozhleden „nové doby“ stojí od roku 2003 na úpatí vrchu Hodětín, u obce Petrovice, okres Příbram. Díky svému unikátnímu a jedinečnému provedení je Kuníček, jak se také vrchu a rozhledně říká, jednou z nejhezčích moderních věží. Postavili ji všichni tři naši mobilní operátoři ve sdružené investici, podle projektu ing. Pavla Konopa a ing. arch. Vladimíra Charváta. Věž nestojí na samém vrcholu, ale kvůli nedohodě s majiteli pozemku pod ním. Jedná se o ocelovou příhradovou konstrukci tvaru čtyřbokého komolého jehlanu s vnitřním tubusem z ocelové roury, vetknutá do železobetonové spodní stavby ve tvaru dvou souosých železobetonových válců obezděných kamennou přizdívkou z lomového kamene. Věž je vysoká 60metrů, první vyhlídková plošina je umístěna ve výšce 9metrů a druhá ve výšce 36metrů. Stavba, jež nabízí výhledy na Sedlčansko, Táborsko a Příbramsko, přišla na 16 miliónů korun a je přístupná během otvíracích hodin.