Protáhlý vrch Svinec (546 m.n.m.) se nachází 3,5 km jihozápadně od Nového Jičína. Masiv vrcholu je tvořen Křetínskými slepenci a pískovci s prostoupením žilami vyvřelých hornin těšínské asociace. Vrch poskytuje nádherné výhledy na Beskydy, Hostýnské vrchy, Oderské vrchy, Moravskou bránu i vrcholy Hrubého Jeseníku. Rostou zde poloteplomilná trávo-bylinná rostlinná společenstva i se vzácnými a ohroženými druhy. Na vrcholu se nachází Boží muka, na severním svahu o něco málo níže sjezdovka dlouhá 470 m a při turistické cestě vedoucí ke Starému Jičínu rovněž na úpatí poutní kaple sv sochou Panny Marie Lurdské u Oční studánky. K názvu vrchu se váže legenda o vzpurném pasáčku ovcí, kterému když jednou přinesla sestra oběd, tak na ni zvolal, že než aby toto jídlo snědl, to radši ať zkamení a sežerou svině. Jakmile to dořekl, vyběhly z lesa dvě svině, pasáčka ubily a snědly. Chléb, který mu byl přinesen zkameněl a ze džbánku vytryskla voda. Od té doby se vrchu nad studánkou říká Svinec.

Součástí hradu v Bečově nad Teplou je také zámek. Ten si nechal v barokním slohu vystavět roku 1753 Dominik Kounic. Barokní zámek Pro stavbu využil východní gotickorenesanční předhradí a stavba tak plynule navázala na hrad a převzala jeho rezidenční funkci. Zámek je obdélná dvoupatrová budova s obloukovou bránou, s osmibokou nárožní věží a přístupovým mostem v podhradí. Na mostě jsou umístěny kamenné sochy Jana Nepomuckého a jezuity Jana de Gotto z roku 1753. Syn Dominika z Kounic prodal v roce 1813 Bečov Friderikovi de Beaufort-Spontini, jehož rod pocházel z dnešní Belgie a jeho představitel měl titul vévody. Vévoda Fréderic v polovině 19. století zvažoval přestavbu starého hradu, ale pak od tohoto záměru ustoupil a místo něj nechal mezi lety 1861 - 1875 přestavět bečovský zámek. Do nově upravených interiérů pak nechal přivézt z Bruselu sbírky tapisérií, obrazů a zbraní. Většinu z těchto předmětů si odvezli majitelé zámku na samém sklonku války. Klenotnický skvost evropského významu Poslední majitel zámku Heinrich Beaufort stačil ještě, předtím než zámek opustil, ukrýt pod podlahu v hradní kapli vzácný románský relikviář sv. Maura. Po objevení v 80. letech a následné restauraci je nyní k vidění v rámci zámecké expozice. V roce 1861 byla přestavěna zámecká kaple, v letech 1861–75 pak byly upraveny ostatní interiéry zámku za účasti architektů Josefa Zítka a Josefa Mockera. Přilehlá zámecká terasovitá zahrada, která nabízí překrásný výhled na údolí řeky a samotné město, pochází také z druhé poloviny 19. století. Pod terasami se nachází rozsáhlá sklepení bývalého pivovaru z 18. století.  Tipy na výlet Po prohlídce zámku se lze projít naučnou stezkou na šibeniční vrch, kde bylo středověké popraviště. V Bečově nad Teplou také najdete Muzeum motocyklů a expozice české hračky. Poblíž nedalekého Krásna můžete vystoupit na rozhlednu Krásenský vrch nebo navštívit hornické muzeum. Další muzeum najdete také v Horním Slavkově. U obce Mnichov najdete zbytky ze zříceniny kaple sv. Siarda. Ubytovat se můžete přímo v Bečově nad Teplou.

Východně od obce Stradonice nedaleko obce Peruc byla 18.7.2009 otevřena nová malá dřevěná rozhledna s názvem Stradonka. Byla postavena v lokalitě na Na Valech (291 m.n.m.), kde se v minulosti nacházelo keltské hradiště, proto byla rozhledna také postavena ve tvaru strážní věže keltského opevnění. S nápadem postavit rozhlednu přišly členky stradonického Klubu žen. Stavební práce proběhly od května do července 2009. K výrobě kůlů posloužilo dřevo z místních lesů. Rozhledna je vysoká jen 6 m, přičemž vyhlídková plošina je ve výšce 2,35 m. Na plošinu vede pouze žebřík a rozhledna je tak volně přístupná.

Olomoucká zoologický zahrada se rozkládá na Svatém kopečku 11 km od samotného města. Zahrada na Kopečku Kdybychom chtěli zapátrat v historii jejího vzniku musíme se vrátit do 50. let 20. století, konkrétně do roku 1956. Tehdy byly ZOO Olomouc slavnostně otevřena. Ovšem už několik let před tímto datem zde byl malý zookoutek, ve kterém žili zástupci evropské fauny. Velký zájem o tyto skromné expozice zřejmě podnítil myšlenku rozšířit zookoutek na zoologickou zahradu. Začala tak přibývat exotičtější zvířata a plocha zahrady se postupně rozšiřovala. Až na dnešních 42,5 ha na kterých žije přes 200 živočišných druhů. Zvířata jsou umístěna ve venkovních klecích i moderních pavilonech. Je zde pavilon netopýrů, průchozí výběh pro makaky, obří akvárium pro žraloky o objemu 42 000 litrů a byl přestavěn pavilon hyen na pavilon jihoamerický. Olomoucká ZOO má za sebou také mnoho chovatelských úspěchů. K těm nejvydařenějším patří odchov antilop adaxů, koz šrouborohých nebo kozorožců. Byla zde také odchována mláďata žirafy Rothschildovy. Akce pro děti a rozhledna K největším atrakcím, které zahrada návštěvníkům nabízí jsou noční prohlídky. Konají se většinou v období vánočních svátků. Součástí areálu je také kovová, 30 m vysoká, vyhlídková věž. Pro děti je přitažlivá kontaktní zoo. Mají možnost se procházet ve výběhu koz, hladit je a krmit. Naproti kozímu výběhu se nachází dětský koutek s krásnou dřevěnou klouzačkou ve tvaru slona. Olomoucká ZOO nabízí také jeden unikát - přímo v areálu je totiž rozhledna. Standardní služby doplňují možnosti občerstvení a parkoviště hned u vchodu.