Muzeum Průmyslových Železnic se nachází ve Zbýšově, okrese Brno-venkov. Až do roku 1992 se zde těžilo uhlí. Tzv. Rosicko – oslavanský úhelný revír sice patřil nejmenšímu nás, ovšem jeho uhlí bylo jedno z nejkvalitnějších. Svou hloubkou 1550m se řadil k nehlubším v celé Evropě. Uhlí se zde dolovalo dlouhých 240 let. Muzeum průmyslových železnic se nachází přímo pod těžní věží dolu Jindřich II.Muzeum si vytklo za úkol představit široké veřejnosti historii hornictví, dopravy a energetiky Rosicko – Oslavanska. Převážnou část sbírky MPŽ tvoří vozy polních drah typických i méně známých konstrukcí. Zastoupeny jsou i vozidla drah důlních. Pro přepravu návštěvníků muzea bylo postaveno v letech 1997-2004 několik letních osobních vozů. Při údržbě a rekonstrukci trati slouží také několik zajímavých vozů jednoúčelových. Vozidla svým vzhledem mnohdy připomínají model či hračku. Přesto však jde o desítky let staré stroje, které prožily svůj život v těžkých provozech dolů, lomů, cihelen a hutí. Původně vlečka ze Zastávky u Brna do Zbýšova na přepravu uhlí z roku 1862 je přestavována na rozchod 600mm a jsou zde prezentovány úzkorozchodné parní, motorové a elektrické lokomotivy z let 1905 - 1978. V expozici Muzea lze shlédnout i další zajímavé historické lokomotivy - motorovou O&K z roku 1940 nebo elektrickou (na 220 V =) Siemens z roku 1905, která je po opravě opět plně provozuschopná a drží primát  nejstarší lokomotivy ve sbírkách muzea i nejstarší úzkorozchodné provozuschopné lokomotivy v českých zemích. Sbírka dnes čítá kolem stovky vozů.Od května do září se o vybraných sobotách pořádají historické jízdy pro veřejnost. Stálé expozice Parní lokomotivy z let 1913 – 1951 motorové z let 1940 – 1981 více než sto let stará elektrická lokomotiva Siemens z roku 1905  

Pardubice jsou statutárním městem na východě Čech a metropolí Pardubického kraje.Rozkládají na obou březích Labe u soutoku s Chrudimkou, jsou jedním z nejkrásnějších východočeských měst. Mají téměř 90 tis. obyvatel. Město je proslavené výrobou perníku, dostihovými závody – Velkou pardubickou Steeplechase, která se koná už od roku 1874 a plochodrážními závody – Zlatá přilba. První zmínky o obci Pardubice pochází z konce 13. století. Již okolo roku 1340 získali Pardubice městská práva. Město v té době patřilo pánům z Dubé, po nich se stali majiteli páni z Pardubic. Z jejich rodu pocházel i první pražský arcibiskup Arnošt z Pardubic. Pardubice v té době byly významné jen regionálním kontextu. To se změnilo na konci 15.století. O rozkvět Pardubic se zasloužil rod pánů z Pernštejna. Vilém, který město s okolním panstvím koupil roku 1491, přestavěl zdejší vodní hrad na pozdně gotickou rezidenci a jeho synové Vojtěch a Jan pak pokračovali v přebudovávání již v renesančním duchu. Dnes představuje pardubický zámecký komplex s opevněním jeden z mála unikátních přechodů mezi hradem a zámkem, které se na světě dochovaly. Vilém z Pernštejna rovněž rozhodl o půdorysu a jednotném stylu města, který se zachoval do současnosti. Na historickém pardubickém náměstí se dosud nacházejí pozdně gotické a renesanční domy, které organicky doplňují stavby z pozdějších období. Historickou podobu si Pardubice zachovaly možná i proto, že v roce 1560 Pernštejnové panství, jako zadlužené, prodali. Začal tak pomalý úpadek města, podpořený válkami a dalšími katastrofami, který trval až do 19. století. Symbolicky až příjezd prvního vlaku po nové železnici v roce 1845 předznamenal rozvoj obchodu a průmyslu. Na stavbě železnice v Čechách se velmi významně podílel pardubický občan Jan Perner. Pardubice se vymaňují ze svých hradeb, vzkvétá průmysl i kultura. Jsou postaveny například Fantovy rafinérské závody, Na počátku 20. století se Pardubice stávají kolébkou českého letectví, kdy roku 1910 uskutečnil ing. Jan Kašpar první dálkový let z Pardubic do Prahy. Městská památková rezervace zahrnuje středověkou část města a Pernštýnské náměstí s radnicí. Ve městě se rovněž dochovalo více než sto domů gotického původu s renesanční přestavbou. Na náměstí se chodí skrz Zelenou bránu, jednu z dominant města, s charakteristickou měděnou střechou, renesančně přestavěnou v roce 1538. Věž je vysoká 60 m a je na ní reliéf od Mikoláše Alše, kde je znázorněn městský znak, který Pardubice převzali z rodového erbu pánů z Pernštejnu.. Věž je v sezóně přístupná a nabízí jedinečný pohled na městskou památkovou rezervaci, nedaleký zámek i širé okolí včetně Kunětické hory. Kostel sv. Bartoloměje je další památkou, která by neměla ujít pozornosti návštěvníků Pardubic. Na počátku 16. století jej zde postavil Vilém z Pernštejna jako pozdně gotický kostel. Stavba měla sloužit jako pohřebiště pro českou větev pánů z Pernštejna a zároveň jako chrám minoritů. Jednou z nejstarších staveb ve městě je kostel Zvěstování Panny Marie. Založen byl ve 14. století Arnoštem z Pardubic. Pardubice ale nejsou jenom historické památky. Z novějších budov z dvacátého století stojí za zmínku budovy na Náměstí republiky. Patří mezi ně divadlo, Komerční banka od Josefa Gočára či Obchodní centrum Grand, které je také od Gočára. Velmi zajímavé jsou mlýny od Josefa Gočára na pravém břehu Chrudimky. Unikátní je i zdejší krematorium.Zámek Jedinečnou stavbou města je zdejší zámek. Podle archeologů stálo v Pardubicích panské sídlo již na konci 13.století. dochované podobě pochází pardubický zámek hlavě z přestavby, podniknuté na přelomu 15. a 16. stol. pány z Pernštejna. Pernštejnové zabrali rozlehlé území, které dokonale opevnili mohutným hliněným valem s hradbou na úpatí a vodním příkopem kolem. Uvnitř tohoto areálu vyrostl palác, který vyhovoval nárokům pronikajícího renesančního stylu života aristokracie. V Pardubicích je tedy k vidění jedinečný přechod mezi hradem a zámkem, je zde vodní hrad s mohutnými zemními valy, poskytujícího dokonalé renesanční pohodlí zámku. Monumentální malířskou výzdobu, nejstarší renesanční malby u nás, najdeme v interiéru zámku. Zámek je navíc sídlem Východočeské galerie i Východočeského muzea, a tak nám nabízí mnoho různorodých expozic. Milovníci přírody, skla, hraček i historie si přijdou na své.

Stálá expozice:Architektonický a urbanistický vývoj města.

Kostel Panny Marie na Pražském hradě byl postaven v letech 882 - 884 a je druhým nejstarším kostelem v Čechách. Zachovaly se pouze části zdiva. Jsou vystaveny v průchodu mezi II. nádvořím a zahradou Na baště.