Halda Terezie-Ema je jedinou kuželovitou haldou na Ostravsku. Typické kuželovité haldy souvisejí s hlubinou těžbou provozovanou na Ostravsku od poloviny 19. století aby zabíraly co nejmenší plochu. Vysoký podíl uhlí v hlušině a provzdušňování horniny vytvořilo podmínky ke samovznícení, což mělo velký vliv na znečištění ovzduší v celém ostravském regionu. Jejich likvidace je velmi náročná a zdlouhavá. Proto se od 50. Let 20. Století místo vysokých hald vytvářely ploché, tabulovité odvaly se záměrem vytvořit podmínky pro jejich případné další využití. Staré haldy představují dnes na Ostravsku výrazný krajinotvorný prvek. Odhaduje se, že obsahují dohromady až 226 mil. tun hlušiny. Na část těchto odvalů se začala přirozenou cestou opět navracet příroda. Tvořila se navážkou ze tří dolů Ema, Terezie a Trojice od konce 19. století až do roku 1960. Po prvních dvou z výše jmenovaných dolů, dostala své jméno. Po ukončení navážky dosahovala výšky 327 m.n.m., do dnešní doby poklesla o 12 m na 315 m.n.m. Její objem se odhaduje na 4 miliony m3. Halda je dodnes aktivní a prohořívající, což je ideální prostředí pro výskyt teplomilné flóry. I dnes lze najít místy na svazích sálající průduchy. Vrchol je pak částečně zalesněn převážně břízami a nejlepší výhled je směrem na centrum Ostravy.

Chráněné území Drahaně se rozkládá na pravém břehu Vltavy od Troje po Drahanskou rokli, kterou prochází severní hranice Prahy. Vyhlášena byla v roce 1990 Národním výborem hlavního města Prahy jako oblast klidu. Zákon ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny pak převedl všechny oblasti klidu do kategorie Přírodních parků. Území Drahaně je chráněno stavební uzávěrou.  Veškeré zásahy do tohoto prostoru jsou podmíněny souhlasem Magistrátu hlavního města Prahy. Za hranicí Prahy navazuje na přírodní park Drahaň - Troja přírodní park Dolní Povltaví, který se rozkládá v okresech Praha - východ a Mělník. Chrání pravý břeh Vltavy od Prahy až po jižní okraj Kralup.

Zřícenina hradu Pyšolec se nachází přibližně 1,5 km jižně od vsi Vír a 6 km severovýchodně od městečka Bystřice nad Pernštejnem. Z obou obcí na volně přístupný hrad zájemce dovede turistické značení. Historie hradu Hrad Pyšolec, soudě dle historických okolností a nálezů keramiky, byl založený pravděpodobně v první třetině 14. století a byl jedním ze sídel mocného a mnohačlenného rodu pánů z Pernštejna. Poprvé je hrad v písemných pramenech zmiňován roku 1350 jako majetek Filipa mladšího z Pernštejna. Konkrétně se jedná o zápis v trhových deskách zemských, který právně upevnil Filipův prodej hradu Ješkovi z Konic a Ješkovi z Kravař. V té době byl hrad ve špatném stavu, a proto jej zmínění páni nechali do roku 1353 opravit. Záhy se hrad vrátil do Filipových rukou, ovšem již v roce 1358 jej vyměnil s moravským markrabětem Janem Jindřichem za jiné zboží. Hrad se tak stal zeměpanským zbožím, které bylo občas zastavováno. Pernštejnové však na svůj bývalý majetek nezapomněli a čas od času se jej, někdy i protiprávně, zmocnili. V roce 1407 jej držel Vilém I. a v roce 1437 se ho zmocnil na úkor právoplatného majitele Jana z Lomnice Jan z Pernštejna. Roku 1446 byl již jeho zákonným majetkem. Ještě roku 1455 byl hrad obyvatelný, ovšem k roku 1464 o něm máme zprávu, že byl již rozbořený. Dispozice hradu Hrad býval trojdílný a skládal se ze dvou předhradí a hradního jádra, položených v linii za sebou a oddělených příkopy vylámanými do skály. První předhradí bylo obehnáno hradbami, po nichž se ještě dochovaly nevýrazné stopy. Druhé předhradí bylo o poznání menší a vedl z něj most do hradního jádra. Hradnímu jádru vévodila osamoceně stojící věž, obehnaná hradbou a chránící vedle stojící bránu. Za věží se skrývala tesaná cisterna a hradní palác. Stěna paláce a hradba byly nad srázem zajištěny mohutnými pilíři proti sesutí zdiva. Nejvýraznější částí hradu je dnes polovina věže, která dosahuje průměru 9,5 metru a světlosti šachty pouze 1,2 metru. Dále zde návštěvník nalezne pozůstatky cisterny, mohutné podpěrné pilíře a nevýrazné pozůstatky vstupní brány. Tipy na výlet Navštívit můžete okolí vodní nádrže Vír, v nedaleké Bystřici nad Pernštejnem najdete Městské muzeum, poblíž zříceninu hradu Zubštejn, Lyžařský areál Karasín nebo rozhlednu Karasín, rozhlednu Horní Les a rozhlednu Kopaniny u Olešnice. Ubytovat se můžete hned v Bystřici nad Pernštejnem. M.K.

Jelení jezírko se nachází na žluté turistické značce zhruba 1,5 km od obce Jelení. V roce 1835 byla pro zlepšení stavu plavební vody ve Schwarzenberském kanále postavena umělá vodní nádrž Jelení jezírko. Je položena ve výšce 945 m.n.m. Objem zadržované vody byl 9.000 m3. Naplňovala se 10 dnů a při plném otevření výpusti dodávala 0,4 m3 vody za vteřinu po dobu 5 hodin. Jelení jezírko je napojeno na kanál tzv. Jelením smykem, dlážděnou stokou o délce 925 m s výškovým rozdílem 85 m.