Stavba mauzolea postavená v řecko-antickém stylu se nachází na turisticky značené cestě kousek od Levína na vrchu Hrádec. Mauzoleum bylo postaveno v roce 1881 podle projektu stavitele Zettela pro rodinu Josefa Schrolla. Kdysi se zde patrně nacházelo hradiště. Objekt je veřejnosti nepřístupný.

Styrobylý kostel sv. Jiljí stojí vedle areálu milevského kláštera. Jako románský tribunový se poprvé připomíná roku 1150, tedy ještě před založením kláštera. Následně byl goticky upraven. Další úpravy následovaly v roce 1573 a 1883. Kostel je gotická jednolodní stavba s pětibokým chórem a věží na západě. Původně měl být kostel dvojlodní, k rozdělení však již nedošlo. Z románského období se zachovala věž se sdruženými okénky a bedněným posledním patrem. Také na severní straně kostela se zachovalo románské kvádříkové zdivo. Chór kryje síťová žebrová klenba s prostupujícími se šestidílnými hvězdami, zdobená malbami a nápisy (1573). Loď je plochostropá s replikou dřevěného renesančního kazetového stropu. Po obvodu lodi se nacházejí gotické klenby. Prostor osvětlují vysoká hrotitá okna s kružbami. Na jižní straně můžeme vidět sedile, hlavní oltář je pseudogotický, ostatní zařízení převážně barokní.

Zbytky skalního hradu Svojkov stojí u stejnojmenné osady na Českolipsku v Libereckém kraji. Historie hradu První zmínka o hradu v písemných pramenech se objevuje v přídomku Jaroslava ze Svojkova v roce 1355. Roku 1370 se dále připomíná Ješek ze Svojkova. Jeden z jeho potomků, Jan Kepka z Chlumu, byl jedním z průvodců Mistra Jana Husa na jeho poslední cestě na sněm do Kostnice v roce 1414. Svojkov poté v průběhu let vlastnily rozličné a méně významné rody. Jako poslední Elsnicové, kteří hrad v první pol. 16. století opustili a ponechali osudu. Roku 1590 byl chátrající hrad stržen a jeho dřevěné části spáleny. Mezi dalšími majiteli panství se roku 1632 uvádí i Zdeněk Lev Libštejnský z Kolovrat, po jehož smrti bylo panství na sklonku třicetileté války prodáno rytíři Adamu Františkovi z Knoblochů. Ten si vystavěl pod hradním vrškem barokní zámek a zbytky hradu se od té doby začaly označovat jako Starý Svojkov. V polovině 18. století koupil Svojkovské panství hrabě Josef Maxmilián Kinský, který je definitivně připojil ke Sloupu. Roku 1780 byl hrad romanticky upraven a skalní jádro zpřístupnilo vyhlídkové dřevěné schodiště, kde později vznikl ještě výletní letohrádek. Celý objekt se tak stal součástí romantického zámeckého parku. Po roce 1945 byly dřevěné úpravy zničeny a v zámku byl zřízen domov důchodců. Při rekonstrukci roku 1958 ale zámek zcela vyhořel a byl zbourán. Park přestal být udržován, ale zřícenina je nadále od jihu volně přístupná. Podoba hradu Dnes se z hradu na pahorku v pozdějším zámeckém parku dochovala především výrazná pískovcová skála s vytesanými světničkami, schodištěm a průchodem. Na skále a sousední skalní věži stával původní dvoukřídlý hradní palác, z nějž se však dochovalo pouze zdivo přízemí bočního křídla s malým okénkem. Dovnitř se patrně vstupovalo bránou v těsném sousedství menší skály, do které je vytesaná malá místnost strážnice se třemi okénky. V hlavní, asi 17 metrů vysoké skále jsou ve třech patrech vytesané místnosti, přístupné původně jen z hradního jádra na jihozápadní straně skály. Portály na severovýchodní straně byly zřejmě vyraženy až při romantických úpravách zříceniny v 19. století. V patě skály je vytesaný sklep a další místnost je přímo nad ním v 1. patře.   Tipy na výlet Vydat se můžete do nedalekého romantického skalnatého údolí. Navštívit můžete také skalní hrad Sloup, zámek Sloup nebo lesní divadlo. Výlet si můžete udělat i na zříceninu hradu Pihel, zříceninu hradu Lipý nebo zámek Zákupy. Ubytování najdete v České Lípě.  

Další z mnoha rozhleden „nové doby“ stojí od roku 2003 na úpatí vrchu Hodětín, u obce Petrovice, okres Příbram. Díky svému unikátnímu a jedinečnému provedení je Kuníček, jak se také vrchu a rozhledně říká, jednou z nejhezčích moderních věží. Postavili ji všichni tři naši mobilní operátoři ve sdružené investici, podle projektu ing. Pavla Konopa a ing. arch. Vladimíra Charváta. Věž nestojí na samém vrcholu, ale kvůli nedohodě s majiteli pozemku pod ním. Jedná se o ocelovou příhradovou konstrukci tvaru čtyřbokého komolého jehlanu s vnitřním tubusem z ocelové roury, vetknutá do železobetonové spodní stavby ve tvaru dvou souosých železobetonových válců obezděných kamennou přizdívkou z lomového kamene. Věž je vysoká 60metrů, první vyhlídková plošina je umístěna ve výšce 9metrů a druhá ve výšce 36metrů. Stavba, jež nabízí výhledy na Sedlčansko, Táborsko a Příbramsko, přišla na 16 miliónů korun a je přístupná během otvíracích hodin.