Vodní nádrž se nachází 2,5 km severozápadně od obce Staré Město pod Landštejnem. Nádrž jejíž účelem je zajištění proti povodni a její akumulace jako zdroj pitné vody pro okolí byla uvedena do provozu v roce 1973. Hráz je kamnitá, sypaná, dlouhá 376 m a 23,4 m vysoká od dna nádrže. Celkový objem nádrže je 3,262 mil. m3 vody a zatopená plocha tak činí 40,5 ha. Přístup na hráz a k nádrži není dovolen.

Zdálo by se, že kamenná vyhlídka stojící na Dobětické výšině v Ústí nad Labem, vzdává svým názvem hold klasikovi české literatury. Zmýlená ovšem neplatí, svůj název dostala podle Alexandra Erbena, předsedy ústeckého spolku. Ovšem nepředbíhejme a začněme od začátku. Dějiny vyhlídkových staveb na této výšině jsou pestré a dlouhé. Roku 1888 slavil císař František Josef I. 40 let panování. Spolek pro České středohoří a Krušné hory přišel s nápadem oslavit jubileum stavbou vyhlídkové věže. Stavitelem dřevěné trámové rozhledny, vysoké 20 metrů, byl Alwin Köhler. Věž však sloužila turistům jen 9 let. Za prudké zimní bouře na počátku roku 1898 se její dřevěná část zřítila. Rok nato zde byla vztyčena stejným stavitelem rozhledna nová – trámová, aby lépe odolala větru. Vydržela však jen 5 let. V roce 1903 ji strhla vichřice. I přesto rozhledna tvořená kamennou podezdívkou sloužila dále. Její osud zpečetil roku 1911 úder blesku. V první polovině 30. let se vedení ústeckého spolku rozhodlo, že na výšině, které se také říká Brand, postaví novou věž. Stavitel Köckert vybudoval hranolovou věž s otevřenou vyhlídkovou plošinou. Osmimetrová kamenná věž byla pojmenována Erbenova na počest již zmíněného někdejší předsedy spolku. Za komunistů volný přístup, vandalové a macešský postoj té doby k rozhlednám zhoršovl její stav a také vzrostlé stromy zhoršovaly výhled. Drobnější opravy proběhly na počátku 80. let a také v 90. letech. Snahy o zvýšení a opravu rozhledny narážely na finanční těžkosti a také na snahu ochránců přírody a občanských iniciativ. Snahy nakonec vyústily k opravě a navýšení věže o 7 metrů, které proběhly v létě 2006. Upravená věž byla znovuotevřena 15. října 2006 a je volně přístupná.

Zřícenina hradu Žerotín se nachází na nevysokém návrší ve stejnojmenné obci. Historie hradu Hrad byl postaven již někdy před polovinou 13. století. Stal se sídlem jednoho v významných šlechtických rodů. Ti zde sídlili až do roku 1462. Pak se majitelé střídali a někdy v 16. nebo 17. století byl renesančně upraven. Za třicetileté války velmi utrpěl. V roce 1639 jej zničli Švédové a v druhé polovině téhož století byl již zříceninou. Podoba hradu Nepříliš výhodnou polohu hradu nahradilo jeho mohutné vnejší opevnění okrouhlého půdorysu. Jádro hradu nebylo příliš velké a kromě obvodové hrady obsahovalo pouze dva objekty. Tím prvním byl obdélný palác a volně stojící bergfrit (věž), který byl pravděpodobně čtvrhranný. Do dnešní doby se z hradu moc nedochovalo. Největší dochovanou částí jsou zbytky obdélného paláce (podstatná část zaklenutého suterénu) a zbytky jeho zdiva. Rovněž zůstal zachován příkop a dvojice valů, což byla součást opevnění. Areál hradní zříceniny je volně přístupný. Tipy na výlet Vydat se můžete na rozhlednu Líský, prohlédnout si větrný mlýn Větrník u Donína, bývalý klášter klarisek v Panenském Týnci nebo si prohlédnout tvrz Divice u Vinařic. Ubytovat se můžete ve Slaném.

Dřevěný větrný mlýn německého typu se nachází na kopci asi 600 východně od obce. Postavil jej v roce 1837 Antonín Mocek, patrně již z použitého materiálu. Fungoval až do druhé světové války. Na konci války stavba utrpěla bojovými operacemi, po válce byl využíván již jen příležitostně. V roce 1953 prošel generální rekonstrukcí, kterou hradil stát. Další rekonstrukcí prošel v roce 1998 a to již současnými majiteli, kteří jsou potomky posledního mlynáře. Dodnes je funkční, a přístupný po dohodě s majiteli. V budově mlýna se nachází rodinné muzeum. Mlýn má půdorys 5,75 x 5,75 m a výšku 10,8 m, s větrným kolem o průměru 14,6 m. Čelní stěna je kryta šindelem. Zajímavostí mlýna je zdobená moučnice. Některé součásti mlecího zařízení zdobí unikátní dřevořezby. Parkování je možné nedaleko mlýna, příjezd je sem po místní komunikaci a následně polní cestě. Z obce je sem označena odbočka.