Rožmberk je největší rybník nejen v Jihočeském kraji a v České republice, ale v celé střední Evropě. Nachází se v okrese Jindřichův Hradec kousek od Třeboně. Rybník vybudoval v letech 1584 - 1590 na řece Lužnici asi 6 km severně od Třeboně známý rožmberský regent Jakub Krčín z Jelčan. Stavbu provádělo 800 lidí, kteří přemístili 750 000 m³ zeminy. K jeho zabezpečení vypracoval důmyslný projekt vodního kanálu zvaného Nová řeka, aby jím odváděl přebytečnou vodu z Lužnice do Nežárky. Impulsem pro jeho vybudování byla velká povodeň, která 20.8.1544 z jihu Čech dorazila až do Prahy. Mohutná hráz rybníka, osázená čtyřmi řadami dubů, je v základech až 55 m široká, v koruně se zužuje na 13,5 m. Vypíná se 11,5 m nad okolní terén a dosahuje délky téměř 2,4 km. Osvědčila se zejména při největších povodních v letech 1890 a 2002, kdy odolala obrovským přívalům vody z rozvodněné Lužnice. Rozloha vodní plochy je 489 ha. Objem vody činní při normálním stavu vody 6,2 mil. m³ a maximální hloubka je 6,2 m. Pod hrází se nachází od roku 1922 malá vodní elektrárna se dvěma Francisovými turbínami o výkonu 260 kW.

Na severovýchodním okraji obce Zalužany se nachází skrytý ve stromoví židovský hřbitov, založený před rokem 1724. Na ploše přibližně 1.597 m2 se dnes nachází jen zhruba 70 náhrobků různě roztroušených po celé ploše. Hřbitov je volně přístupný, zeď i s obřadní síní byla v na počátku 80. let 20. století zbořena.

Pozdně renesanční zámek Tatenice můžeme vidět přímo ve stejnojmenné obci nedaleko kostela sv. Jana Křtitele na Pardubicku.      Historie zámku                     V minulosti důležitá ves Tatenice, ležící na významné obchodní stezce vedoucí z Moravy do Čech, byla ve 2. polovině 13. století rozdělena mezi zboží kláštera Koruna Mariina u Krasíkova a panství hradu Hoštejn. Právě v této části vsi byla postavena tvrz, doložená od roku 1287, kdy Tatenice drželi Šternberkové. Rodu náležela tvrz až do roku 1418. Z původní tvrze zřejmě pochází sklepy pod dnešním východním křídlem tatenického zámku a část obvodových zdí. V následujících letech se na panství vystřídala řada majitelů, až jej v roce 1600 koupil majitel moravskotřebovského panství Ladislav Velen ze Žerotína. Ten nechal roku 1606 přestavět tvrz na jednopatrový pozdně renesanční lovecký zámek. Na přestavbě se zřejmě podílela stavební huť vlašského stavitele Jana Mottaly de Bonnamone působící v té době i na moravskotřebovském zámku. Podoba zámku Tatenický zámek byl pojat jako čtyřkřídlá stavba uzavírající nevelké nádvoří, přičemž část původní tvrze byla zahrnuta do novostavby. Vstupní severní křídlo bylo ozdobeno renesančním portálem. Zdejší štuková výzdoba představuje jeden z vrcholů moravského renesančního štukatérského umění. Nejimpozantnější je výzdoba hlavního sálu, jehož nádheru předčí pouze císařský sál Bučovického zámku. Italská renesance měla na Ladislava zřejmě velký vliv, což se projevilo na mnoha jeho stavbách na Moravě. Pro účast na protihabsburském povstání musel Ladislav Velen uprchnout ze země a jeho majetky byly zkonfiskovány a prodány Lichtenštejnům. Úpadek zámku Zámek a statek Tatenice byl poté připojen k zábřežskému panství Lichtenštejnů. Ti však neměli zájem o pobyt na renesančním venkovském sídle, a tak se zámek změnil jen v sídlo správy dvora, byty úředníků a část byla využívána k hospodářským účelům. V roce 1787 za Aloise Josefa Lichtenštejna byl tatenický statek rozparcelován a prodán. Vedlejší budovy byly strženy a zámek přeměněn na venkovské obydlí statkáře. Rekonstrukce a dnešní využití Úpadek objektu pokračoval dále, v roce 1945 už byla celá budova ve velmi špatném stavu a sloužila hospodářským účelům, část také jako hostinec. Po válce byl objekt využíván účelově, nadále chátral a uvažovalo se i o jeho demolici. V roce 1972 se začalo s rekonstrukcí celého objektu a práce byly dokončeny roku 1985. Dnes slouží prostory zámku obci Tatenice (kanceláře, obřadní síň, knihovna). Ke kulturním a společenským akcím je využíván společenský sál a salonek. V části východního křídla je umístněna restaurace. Tipy na výlet Podívat se můžete na rozhlednu Lázek u Lanškrouna, renesančně barokní zámek Lanškroun nebo městské muzeum v  Lanškrouně. U Rudoltic najdete Nový zámek, kostel sv. Jana Křtitele pak v Damníkově. Ubytovat se můžete v Lanškrouně.

Židovský hřbitov na katastru obce Drážkov se nachází necelých 1,5 km jihovýchodně od Kamýka nad Vltavou. Ke hřbitovu vede polní cesta vedoucí od silnice č. 102 (Kamýk nad Vltavou – Řadovy). Odbočka se nachází kousek před křižovatku na Brzinu vlevo ve směru na Kamýk. Cesta vede nejříve kolem pole a pak kousek lesem, od silnici ke hřbitovu je to tak cca 250 m. Založen pravděpodobně roku 1680 se svolením tehdejšího majitele skrýšovského statku Václava Miloty Hrušovského. Podnětem byla patrně velká epidemie moru, která tehdy postihla celé území Čech. V roce 1791 došlo k prvnímu rozšíření. Další přišlo roku 1850, příkoupením svažitého a kamenitého pozemku na dnešních 2.809 m2. Přitom byla postavena nová ohradní zeď s bránou a márnicí. Pohřby se zde konaly až do roku 1936. Na počátku 90. let 20. století byl zanedbaný hřbitov vyčištěn, postaveny povalené náhrobky a opravena ohradní zeď s márnicí. Do dnešní doby se dochovalo na 300 náhrobků barokní a klasicistního stylu, nejstarší čitelný pochází z roku 1681. V objektu márnice se pak dochovaly zbytky zařízení k vykonávání obřadu tahary (omývání zemřelých). Hřbitov je udržován a uzamčen.