O Plavečské rotundě stojí na okraji areálu zámku je zmínka z roku 1234, soudí se však, že byla vystavěna možná již ve 12. století. Často se také o ni hovoří jako o mladší sestře znojemské rotundy sv. Kateřiny. Tato plavečská je však větší a také vyšší. Objekt má zasvěcení Nanebevzetí Panny Marie a sv. Františka Xaverského. Dlouhou dobu fungovala rotunda jako soukromá kaple sloužící tvrzi. Zpřístupněna ostatním lidem byla až po husitských válkách. V druhé polovině 15. století byly provedeny některé přístavby. Vybudována gotická předsíň a oratoř. Později byla dlouhou dobu rotunda opuštěná a prázdná. To se změnilo až s příchodem nových majitelů zdejšího panství, rodu Widmannů. V roce 1868 byla pod rotundou zbudována krypta pro tento rod. Je zde pochováno sedm členů, poslední z nich v roce 1945. Rotunda je kruhová stavba s půlkruhovou apsidou vystavěná z lomového neomítnutého kamene. Loď kryje kuželovitá kopule s pískovcou lucernou se čtyřmi sdruženými okénky znázorňující čtyři obličeje. Na vršku lucerny je pak ještě umístěna pískovcová soška Boha v podobě zvířete. Nachází se tu i zvon z roku 1487, patřící mezi čtyři nejstarší na Znojemsku.

Základní funkcí informačního centra je poskytování bezplatných veřejných informačních služeb. Na rozdíl od klasického turistického informačního centra, které se zaměřuje na turistické informace a informace o cestovním ruchu, poskytuje městské informační centrum navíc informace občanské, tzn. že slouží nejen návštěvníkům, ale také obyvatelům města.V rámci poslání MIC shromažďujeme informace a vytváříme komplexní informační databázi města. Infosystém obsahuje turistické, kulturní a všeobecné informace, tj. informace o městě a okolí, jeho atraktivitách, ubytovacích a stravovacích možnostech, dopravě, obchodní síti, kulturních, sportovních programech a dalších akcích podle zaměření regionu.Informace uložené v databázi poskytujeme veřejnosti všemi dostupnými formami – verbálně, telefonicky, mailem nebo prostřednictvím tiskovin. Provozní doba:Pondělí    09:00 - 17:00Úterý       09:00 - 17:00Středa     09:00 - 17:00Čtvrtek    09:00 - 17:00Pátek      09:00 - 17:00Sobota    08:00 - 12:00Neděleod června do září    08:00 - 12:00

První zmínky o Karlínu pocházejí již z 10. století, kdy zdejší území a osada byla majetkem břevnovského kláštěra. Ve třináctém století obé získal řád křížovníků s červenou hvězdou. Pojmenování Karlína je odvozeno od jména manželky císaře Františka I. Karoliny Augusty. Pochází z počátku 19. století, kdy bylo rozhodnuto (1817) o stavebním plánu podle kterého se území dešního Karlíno mělo stát předměstím Prahy. Karlín se stal skutečně průmyslovým předměstím a v roce 1904 byl povýšen na město. Součástí Prahy je od roku 1922.Karlín bylo městem četných továren, s nímž je spjato jméno „českého Edisona“ Františka Křižíka. Tady si otveřel první dílnu a zprvu zaměstnával sedm dělníků. Za 4 roky si Křižík koupil rozsáhlé budovy na Královské (dnešní Sokolovské) třídě. To už jeho jméno něco znamenalo. Firma vyráběla obloukovky a dynama pro nejrůznější firmy v Čechách i na Moravě. K jubilejní výstavě v roce 1891 sestrojil první pražskou elektrickou trmavaj a vybavil výstavu velkolepou fontánou. Posléze začaly jezdit jeho tramvaje po celém rakousko-uherském mocnářství. I do Švýcar proniklo jeho jméno a slavný svatogotthardský tunel měl dlouhou dobu zabezpečovací signalizační zařízení od firmy František Křižík Karlín. V Karlíně Křižík také sestrojil elektrický automobil, v němž se sám několik let rád projížděl po Praze.

Židovská branka - Stříbro.