Muzeum hlavního města Prahy je patří mezi velké české muzejní instituce a jeho historie se datuje od roku 1881. Její hlavní budova se nachází na Florenci, v ulici Na Poříčí. Nesmírně bohaté a cenné muzejní sbírky dokumentujících dějiny hlavního města. Počet jednotlivých kusů z oborů historie, historie umění a archeologie dnes přesahuje číslo jeden milion.  Pod Muzeum hl. m. Prahy patří objekty -  Müllerova vila a Podskalská celnice na Výtoni.   Z historie muzea Muzeum započalo svou historii roku 1881. Tehdy byl ustanoven muzejní výbor. Motivací pro založení instituce byla nelibost s prodejem a vývozem památek do zahraničí. Hlavním úkolem muzea se tak stalo sbírání a získávání památek, které souvisejí s dějinami Prahy a se životem Pražanů v minulosti. Zásadním úkolem, který stál před muzejním výborem, bylo nalezení vhodných výstavních prostor.  Roku 1882 byl zakoupen kavárenský pavilon a o rok později bylo muzeum otevřeno pro veřejnost. Roku 1883 se prvním ředitelem muzea stal Břetislav Jelínek (1843 – 1926), amatérský archeolog a sběratel starožitností. Ve funkci ředitele muzea setrval do roku 1913. Kavárenský pavilon, který byl postaven v roce 1876, se nacházel západně od stávající hlavní budovy muzea. Ovšem roku 1974 musel ustoupit stavbě magistrály.   Hlavní budova Kavárenský pavilon byl pro sbírky muzea malý a také nebyl dostatečně reprezentativní, proto výbor rozhodl o stavbě budovy nové. Novorenesanční budova muzea byla postavena v letech 1896–1898 podle projektu architekta Antonína Balšánka (1865–1921). Za pozornost stojí její vnitřní i vnější výzdoba, na níž se podíleli významní umělci, například Ladislav Šaloun (reliéf v tympanonu, Alegorie Prahy na vrcholu tympanonu), Václav Jansa či Karel Liebscher (lunety na schodišti). Součástí výzdoby interiéru se stal také rozměrný panoramatický obraz Prahy Antonia Sacchettiho z doby kolem roku 1820.   Stále expozice 1.Historická Praha Pravěká a historická Praha - dějiny města a jeho obyvatel od pravěku do r. 1784 - První část expozice (inovovaná v r. 2006) nabízí odpovědi na otázky kdy přišli a jak vypadali, kde a jak bydleli, čím se živili, jak hospodařili, jak se oblékali a zdobili, jak mysleli a pohřbívali pravěcí obyvatelé pražského území od počátků pravěku do doby příchodu Slovanů. Expozice využívá výsledků experimentální archeologie a je doplněna o nové modely, repliky a rekonstrukce. Středověká Praha - Expozice začíná oddílem věnovaným vzniku Pražského hradu, Vyšehradu a rozšíření osídlení pražské aglomerace v 9. - 12. století. Založením Starého Města a Malé Strany ve 13. století, Hradčan a zejména Nového Města ve 14. století vznikla pražská městská aglomerace jako významné evropské centrum. Život jejích obyvatel dokumentuje řada dochovaných předmětů z pražských domácností, v expozici nalezneme doklady rozvíjejícího se hospodářství, vzdělanosti i náboženského života obyvatel Prahy. Důležitou úlohu začala v tomto období hrát městská samospráva. Na konci expozice je připomenuto vzrušené období husitských válek. Praha na přelomu středověku a novověku  (1437-1620) - období pozdní gotiky a pronikání renesančních ideálů a umění do Prahy, nepřeberné množství hmotných dokladů o způsobu života pražských obyvatel a jejich domácností, politické a náboženské bouře v 17. století vrcholící českým stavovským povstáním a bitvou na Bílé hoře. Barokní Praha - Mezi nejkvalitnější sbírky Muzea hlavního města Prahy patří kolekce barokního sochařství, uměnímilovného návštěvníka této části expozice ovšem potěší i Škrétovy, Brandlovy, Hirschelyho či Grundovy obrazy. 2.Langweilův model Prahy z let 1826 - 1837. Unikátní papírový ručně vyrobený model Prahy. Jeden z nejzajímavějších a nejznámějších exponátů muzea. Byl zhotoven Antonínem Langweilem (1791–1837), knihovním sluhou pražského Klementina,  z papírové lepenky a drobných dřevěných doplňků v měřítku 1:480. Model o rozloze 20 m2 svou technickou dokonalostí, rozsahem, mistrovským zpracováním a půvabem patří ke světovým unikátům. Model obsahuje více než 2000 budov, z nichž 960 již v dnešní Praze neexistuje. Novinka - digitalizace Langweilova modelu Prahy: 3D stereo kino - virtuální průlet Langweilovým modelem Prahy, doba trvání 6 min. Projekce probíhá každou půlhodinu od 9.30 do 17.30. První čtvrtek v měsíci 3D kino pouze na rezervaci. DVD (Langweilův model) jsou ke koupi v prodejně v hlavní budově muzea na Florenci nebo na dobírku na adrese: kyselova@muzeumprahy.cz.        

Nedaleko hradu Lipý stojí krásná renesanční stavba se sgrafitovou fasádou (ul. U vodního hradu). Červený dům byl vystavěna jako renesanční letohrádek roku 1583 za Jetřicha Jiřího Berky z Dubé a Lipé. V 19. století sloužila jako barvírna látek a hostinec. Při rekonstrukci v roce 1883 byla obnovena sgrafitová výzdoba. V letech 1931-1933 byl objekt adaptován pro muzejní sbírky a k tomuto účelu slouží dodnes.

Ve městě Vrchlabí, nedaleko náměstí, stojí krásný renesanční zámek obklopen zámeckým parkem s umělými jezírky, který patří k nejranějším světským stavbám renesančního stavitelství v Čechách.   Historie zámku                                Ve Vrchlabí se již roku 1525 zmiňuje tvrz, která stála opodál dnešnímu zámku, pravděpodobně v místech současného zámeckého rybníčka. Roku 1533 získal Vrchlabské panství Kryštof z Gensdorfu, který záhy zahájil práce na stavbě nového sídla. Stavba zámku byla dokončena v roce 1546. Nový zámek tvořila vysoká obdélníková budova s velkou vstupní síní. Po jeho dokončení sloužila stará tvrz jen k hospodářským účelům. V roce 1575 zámek vyhořel a po požáru byl jen provizorně opraven. Dnešní podobu získal až za Viléma Miřkovského ze Stropčic, který zámek pozdně renesančně upravil v letech 1605 – 1614. Tehdy byly přistavěny nárožní věže a celá stavba byla rozšířena. Po bitvě na Bílé Hoře bylo Miřkovským panství zkonfiskováno a přičleněno k Valdštejnovu frýdlantském vévodství. Po Valdštejnově smrti získal Vrchlabí Rudolf Morzin. Za Pavla Morzina v roce 1684 proběhla úprava zámku, kdy došlo ke zřízení domácí kaple. Po vymření rodu v roce 1791 přešlo vrchlabské sídlo do držení Černínů. V roce 1820 zahájili přestavbu zámku a upraveno bylo i jeho okolí zbavením všech opevňovacích prvků. Další přestavba proběhla na přelomu 19. a 20. století podle projektu Josefa Schulze. Navrhl podobu nově přistavěného vstupního portiku s balkónem a byly zvýšeny také věže. V průběhu první světové války Černínové zámek prodali, od té doby sloužil administrativním účelům a po roce 1945 se stal majetkem československého státu. V současné době jsou na zámku umístněny kanceláře Městského úřadu, sídlí zde také Správa Krkonošského národního parku a objekt není pro veřejnost běžně přístupný. V jeho prostorách se však konají svatební obřady a koncerty.   Dispozice zámku              Zámek ve Vrchlabí je dvoupatrový objekt, který má na všech čtyřech nárožích typické osmiboké věže ukončené cibulovitými báněmi s lucernami. V zámeckém interiéru se nachází zajímavá velká síň v přízemí, sklenutá valenou klenbou s lunetami. V místnostech se zachovaly štukované klenby z konce 17. století. Cenná jsou renesanční fajánsová věžovitá kamna z roku 1545 s biblickými motivy. Na zámek navazuje přírodně krajinářský park z 1. poloviny 19. století s cizokrajnými dřevinami. Parkem vede vyznačená stezka. Tipy na výlet Kromě zámku zde najdete i Vrchlabský klášter, Krkonošské muzeum, zámek Horní Branná, tři historické domky s expozicemi nebo radnici. Nedaleko odsud můžete vystoupit na rozhlednu Žalý. Ubytovat se můžete přímo ve Vrchlabí.  

ORNIS je unikátním muzejním zařízením nejen u nás, ale i v Evropě. Ornitologická stanice se  stará o šest tisíc preparátů, kožek, koster, vajec a hnízd ptáků z Evropy i zbytku světa. Najdeme ji na okraji přerovského parku Michalov. Nejvýznamnější část sbírky je zpřístupněna v expozici Ptactvo České republiky – obsahuje čtyři sta druhů ptáků včetně nejvzácnějších zatoulanců. Po celý rok pořádá ORNIS výstavy a akce pro veřejnost.  Jejich cílem je poznávání skrytých tajemství ze života ptáků a celé bohaté přírody. Postupně vzniká venkovní expozice ochrany ptactva s funkčními hnízdními budkami a krmítky.   Stálá expozice Ptáci České republiky, je v ní prezentováno 392 druhů ptáků z území České republiky v 1087 jedincích. ORNIS je součástí: Muzea Komenského v Přerově.