Přijměte pozvání do pražského podzemí, do prostor jednoho z největších systémů kolektorů na světě. Zcela  unikátní pražská kolektorová síť Vám nabízí možnost neobvyklého pohledu na Prahu a její technické dědictví i současnost. Prohlídka kolektorové sítě naplňuje nový trend zážitkové turistiky, představující město novou a netradiční formou. Kolektorová síť budovaná pod hlavním městem Prahou již více než 35 let je 91 kilometrů dlouhá, v samotném centru se pak nachází 18 kilometrů. A právě v nich jsou pro zájemce připraveny 2 turistické trasy v délce  1,4 km a 1,0 km,  vedoucí místy  až 35 m pod povrchem. Návštěvníci tak dostávají příležitost nahlédnout do labyrintu technických chodeb, jakými se nemůže pochlubit žádné město na světě. Seznámí se s nejnovější technologií výstavby kolektorů a se způsobem uložení inženýrských sítí. Navštíví centrální dispečink, kde  jim bude představen jeden z nejmodernějších a nejrozsáhlejších způsobů monitoringu na světě. Uvidí ukázky průvrtů s inženýrskými sítěmi vedoucími z kolektorů přímo do sklepů domů. V hloubce 30 metrů si prohlédnou důlní nádraží a svezou se důlní lokomotivou.  Zajímavosti Průměrná šíře kolektorů se pohybuje od 1,9 m do 4,5 m. V některých úsecích je širší než tunely metra. V celém komplexu je vedeno 2 400 km drátů, kabelů a potrubí. Průměrná teplota v kolektorech je 12 až 14 stupňů C. Počet čidel zajišťujících monitoring kolektorů je 45 tisíc. Celková délka kolektorů pod Prahou činí více než 90 km, v samotném centru města vede 18 km kolektorů. Podzemní kolektorové chodby vedou pod významnými pražskými  památkami, jako jsou Prašná brána, Týnský chrám, Staroměstské náměstí, Obecní dům nebo dům U Černé Matky Boží. TRASA C Zajímavá trasa vedoucí pod historickým centrem města částečně kopíruje tzv. Královskou cestu. Začíná na Senovážném náměstí vstupem do hlubinného kolektoru Centrum 1, kam se návštěvníci přesunou pomocí výtahu do hloubky 30 metrů. Kolektorem Příkopy pokračuje prohlídka  směrem  k Obecnímu domu, kde se trasa stáčí ulicí Královodvorskou a od domu U Černé Matky Boží pokračuje do kolektoru Celetná. Téměř na konci Celetné ulice, asi po 300 metrech chůze, vystoupí návštěvníci na povrch sklepením domu U tří mečů. Trasa v číslech:  délka trasy je cca 1400 metrů, čas prohlídky 2 hodiny, max. hloubka 30 metrů, nutno zdolat 7 žebříků, počet návštěvníků ve skupině max. 16. Náplň prohlídky:  Obecné informace o pražské kolektorové síti a seznámení se s prací centrálního dispečinku, prohlídka kolektoru v hloubce až 30 metrů, ukázky rozdílných technologií výstavby kolektorů a technologií inženýrských sítí, prohlídka důlního nádraží s důlními mechanismy, možnost jízdy důlním vláčkem, předvedení mimořádných situací, ukázka průvrtů s inženýrskými sítěmi vedoucími z kolektoru přímo do sklepů domů. Návštěva kolektoru končí výstupem sklepením přímo v centru Prahy u Staroměstského náměstí.   TRASA D Atraktivní trasa dlouhá přibližně 1000 m vede převážně  kolektorem Příkopy, nabízí  návštěvníkům velký počet technických zajímavostí a končí výstupem v prostorách Slovanského domu. Prohlídka začíná na Senovážném náměstí vstupem pomocí výtahu do hlubinného kolektoru Centrum 1 (cca 30 m pod zem). Pokračuje nahoru do kolektoru Příkopy, kde je nutno zdolat několik žebříků  a dále v hloubce 12 m pokračuje ulicí Senovážnou směrem k Obecnímu domu. Po 150 metrech chůze pod ulicí Na Příkopě končí trasa výstupem přes rozvodnu po 8 metrovém žebříku  do pasáže  Slovanského domu.  Trasa v číslech:  délka trasy je 1000 m, čas prohlídky 2 hod., max. hloubka 30 m, nutno zdolat 7 žebříků, počet návštěvníků ve skupině max. 16.  Náplň prohlídky:  Obecné informace o kolektorech, seznámení se s prací na centrálním dispečinku, vysvětlení funkce jednotlivých prvků monitoringu, ukázky rozdílných technologií výstavby kolektorů a technologií inženýrských sítí, prohlídka důlního nádraží s důlními mechanismy a možnost jízdy důlním vláčkem, prezentace mimořádných situací, ukázky průvrtů s inženýrskými sítěmi vedoucími z kolektoru přímo do sklepů domů aj.    Rezervace Prohlídku kolektoru si můžete rezervovat na www.kolektory.cz nebo na www.prahatechnicka.cz   Kolektory jsou přístupné ve dnech: středa  13:30 - 15:30 hod.(skupiny),  16:00 - 18:00 hod. (jednotlivci) pátek     8:30 – 10:30 hod (skupiny),   11:00 – 13:00 hod (skupiny)  sobota   9:30  - 11:30 hod. (jednotlivci), 12:00 – 14:00 hod (skupiny)  Vždy pouze poslední sobota v měsíci.   Vstupné trasa D Skupina ( max. 16 osob) – 4 500 Kč Jednotlivci – 300 Kč trasa C Skupina  (max. 16 osob) – 6 000 Kč  

Zřícenina hradu se zachovanou věží na terénní hraně ve stejnojmenné obci. Od tvrze k hradu V Tuchorazi existovalo panské sídlo zřejmě již koncem 13. století. Tuto tvrz přestavěl v sedmdesátých letech 15. století na malý výstavný hrad nejvyšší písař desek zemských   Mikuláš Sviták z Landštejna. V držení jeho rodu zůstal až do  roku  1579, kdy se stal majetkem Smiřických a byl  připojen k černokosteleckému panství. Zchátralý,  zpustlý   objekt byl s výjimkou vstupní věže roku 1770 rozebrán na stavební materiál. Dispozice Dispozice menšího hradu byla dvojdílná. Před jádrem se nacházel velký ohrazený hospodářský dvůr. Vlastní hrad pak tvořil obdélný palác v jihozápadní části, na západní straně pak stála čtvrhranná věž, v níž se snad nacházela studna a rozměrná čtverhraná vstupní věž. Do dnešní doby se nejvíce zachovala právě vstupní věž. Původně byla vyšší ještě nejméně o jedno podlaží (patrně roubené nebo hrázděné) vysazené na konzolách. Celé přízemí vyplňuje průjezd zaklenutý dvěma poli křížových kleneb. V suterénu pod věží byl ukryt mechanismus pro ovládání padacího mostu. Hlavní obytná prostora se nachází ve druhém patře, kde ji osvětlují velká obdélná okna. Místnost si dodnes ponechala původní obkročmou hvězdovou klenbu. Součástí prostoru byl i akrýřový prevét. Výklenky tří oken obsahují sedátka, čtvrté mělo vstup do šnekového schodiště spojujícího jednotlivá podlaží s ochozem dnes již zaniklé hradby. Tuchoraz je v soukromém vlastnictví a je veřejnosti nepřístupná. Po návštěvě tvrze se můžete vydat do Českého Brodu a navštívit tam například Podlipanské muzeum.

Památník písemnictví na Moravě sídlí v prostorách benediktinského kláštera v Rajhradu. Otevřen byl v roce 2005. V památníku lze navštívit stálou expozici, která ukazuje nejvýznačnější osobnosti literatury na Moravě od 9. do 20. století. K vidění jsou dále občasné výstavy a lze si prohlídnout interiér restaurované historické benediktinské knihovny s osmnácti tisíci knihami. Fond knihovny obsahuje celkem 65000 svazků. Badatelům byla zpřístupněna historická knihovna, Knihovna Benediktinského opatství Rajhrad a Knihovna Muzea Brněnska, které spravuje Památník písemnictví na Moravě.Památník písemnictví na Moravě patří pod Muzeum Brněnska, které dále spravuje muzeum ve Šlapanicích, Mohylu míru, Podhorácké muzeum v Předklášteří a muzeum v Ivančicích. Stálá expozice Historické klášterní prostory, kostel, křížová chodba Expozice "Písemnictví na Moravě" klášterní knihovna

V říjnu roku 2006 byla na severním okraji obce Nová Ves nad Nisou zkolaudována nová telekomunikační věž s vyhlídkovou plošinou. Věž se zděnou spodní částí (do výšky 9 m) jehož nosnou část tvoří montovaný trubkový stožár o průměru 2,4 m má výšku 35 m. Vyhlídková plošina se nachází ve výšce 24 m, kam vede 126 schodů a který poskytuje kruhový výhled do okolí. Pro veřejnost byla věž otevřena v květnu roku 2007.