Římskokatolický kostel sv. Václava, mučedníka, se nachází na vyvýšeném místě v severní části obce Jezbořice. Původní, pravděpodobně dřevěný, kostelík zde byl vystavěn již koncem 11. století, kdy máme také nejstarší zmínku o obci, podle níž roku 1050 získalo nevelkou obec Olomoucké biskupství. Základy současného kostela byly podle pramenů položeny v druhé polovině 14. století. Do dnešního rozsahu byl kostel rozšířen až koncem 15. století, kdy byla od západu přistavěna plochostropá loď přístupná na západní straně pozdně gotickým profilovaným sedlovým portálem. Loď byla zaklenuta později, až ve druhé polovině 16. století. V té době byl před západní průčelí přistavěn otevřený přístavek se schodištěm na kruchtu.  Po požáru roku 1791, při kterém se mimo jiné zřítila část klenby, prodělal kostel zásadní opravy a úpravy v pozdně barokním stylu. Při dalších úpravách na počátku 19. století byl odstraněn zbytek klenby lodi a kostel dostal rákosový strop. Stavba kostela je jednolodní s trojboce uzavřeným presbytářem na východní straně, na který navazuje osově umístěná obdélná sakristie. Na jižní straně lodi je gotický lomený profilovaný portál krytý malou otevřenou předsíní. V severní stěně presbytáře se nachází zdobený gotický sanktuář, na protilehlé straně dvojdílné sedile. Vnější stěny kostela jsou podepřeny mohutnými opěráky. Mobiliář je z velké části z 18. a 19. století. Architektura hlavního oltáře s figurálními řezbami pochází z poloviny 18. století, oltářní obraz sv. Václava podávajícího Kristu korunu od K. Záhorského pochází až z r. 1897. Cennou částí interiéru je cínová renesanční křtitelnice s erbem rytíře Lipanského z Lipan z r. 1600.  V interiéru se také nachází 10 renesančních náhrobních kamenů z konce 16. a začátku 17. století. Pozemek v okolí kostela sloužil původně jako hřbitov. V jeho západní části se nachází dřevěná zvonice z počátku 17. století. Administrativě spadá kostel pod farnost Heřmanův Městec. Kostel je přístupný pouze příležitostně v době konání koncertů a bohoslužeb.   L.

Tento jez na Dalejském potoce leží u křižovatky ulic Ve Výrech a K Třebonicům.

V jihozápadním rohu Havlíčkova náměstí stojí pak budova nové radnice. Původně zde byla stará rychta zřízená ve 13. století. Od první poloviny 16. století až do roku 1836 tu fungoval městský pivovar. Objekt byl v minulosti hostincem i sídlem vojenské posádky. V roce 1891 prošel přestavbou na pseudobarokní radnici. V přízemí můžeme vidět síň sklenutou valeně s lunetami na centrální sloup. Objekt je sídlem městského úřadu a nachází se zde rovněž městské infocentrum.

II. nádvoří Pražského hradu bylo součástí západního předhradí, kde byly obranné příkopy. Vzniklo za vlády Rudolfa II jako „přední zámecké“ nádvoří. Celé prostranství je ohraničeno křídly nového paláce. Průchody je spojeno s I. a I. nádvořím Pražského hradu, se zahradou Na baště a s Prašným mostem.