Skromné pozůstatky hradu Louka se nalézají na osamělém kopci Hradisko severně od obce Louka v okrese Blansko. Hradní areál je volně přístupný. Historie hradu Soudě dle archeologických sběrů byl hrad založen již koncem 13. století, přesnější určení čeká až na plnohodnotný archeologický průzkum. Písemnou zmínku o hradu, konkrétně z Desk zemských, máme až z roku 1360, kdy na něm Procek z Lomnice zapisuje věno své manželky Hyzly. Páni z Lomnice jsou i pravděpodobnými zakladateli hradu a vlastnili jej až do roku 1416, kdy byl prodán Janu Ozorovi z Boskovic. V roce 1464 se opět vrátil do rukou Lomnickým, po roce 1480 jej získal Pertold z Tvorkova, který jej prodal roku 1496 Vilémovi II. z Pernštejna. Páni z Pernštejna měli výstavnější hrady, a proto Louku příliš nevyužívali. Přesto byl hrad ještě roku 1521 obyvatelný, ale roku 1560 se již uvádí jako pustý. Dispozice hradu Hradní areál je obdélného tvaru, na mírné vyvýšenině v západním okraji stával věžovitý palác o rozměrech 16 x 15 metrů, z nějž jsou dnes patrné pouze nevýrazné stopy a jehož prostor zaujímá památník obětem druhé světové války. Na tuto vyvýšeninu s palácem navazovalo podlouhlé nádvoří, sevřené mezi severní a jižní palác. Ze severního paláce jsou dnes patrné pouze valeně klenuté sklepy, z jižního zůstala nádvorní stěna a přilehlé úseky příčných zdí. K nároží jižního paláce kdysi na východní straně přiléhala válcová věž, dnes jsou patrné pouze její základy. Okolo hradu je ještě dnes velmi dobře viditelný val a příkop.   Tipy na výlet Výlet si můžete naplánovat třeba do Bystřice nad Pernštejnem, kde si můžete prohlédnout Městské muzeum. Dále na vás v okolí čeká zřícenina hradu Štarkov u Jimramova, zámek Jimramov, zříceninu hradu Pyšolec, zříceninu hradu Arešperk, zříceninu zámku Lamberk. V zimně můžete navštívit Lyžařský areál Karasín. Rozhlédnout se po okolí je možné z rozhledny Karasín. Vodní nádrž Vír vás možná také přiláká. V Rozseči nad Kunštátem najdete Jeskyni blanických rytířů.  Ubytovat se můžete v Bystřici nad Pernštejnem.   M.K.

Informační centrum je situováno v horní části Bechyňova náměstí (nad autobusovým nádražím). Nalézá se v "Kurfürstově domě", který je též sídlem Městského muzea a Městské knihovny Přibyslav. Jeho činnost je zaměřena na podávání komplexních informací  o našem městě a jeho okolí. Nabízí široký sortiment služeb pro uspokojení potřeb klienta (veřejný internet, vyhledávání informací z jízdních řádů, kulturní program města, propagace kulturních akcí, atd…) . Otevírací doba: Po:    13.00-16.00 Út:     8.00-12.00 13.00-16.00 St:     8.00-12.00 13.00-16.00 Čt:     8.00-12.00 13.00-16.00 Pá:     8.00-12.00 13.00-16.00 So:     9.00-11.00 13.00-16.00 červen až srpen Ne:     9.00-11.00 13.00-16.00 červen až srpen

Bývalý konvent obutých augustiniánů s kostelem sv. Bartoloměje stojí při Klášterním náměstí v centru města Moravský Krumluv. Přístupný je pouze příležitostně. Klášter s kostelem sv. Bartoloměje byl založen okolo roku 1355 majitelem panství Čeňkem z Lipé. Konvent 12 řeholníků přišel z Brna. Roku 1423 byl při husitských válkách klášter opuštěn a stavby zpustly. Augustiniáni se do něj vrátili roku 1455, definitivně jej opustili roku 1500. Stavebního materiálu z kláštera poté majitel panství Jindřich z Lipé použil při přestavbě zdejšího zámku. V roce 1634 kníže Gundakar z Lichtenštejna koupil rozbořený komplex, nechal jej opravit a předal jej piaristům, kteří však klášter po vyplenění švédkými vojsky opustili. Od roku 1658 zde sídlil řád paulánů, kteří zde provozovali gymnázium a spolupodíleli na duchovní správě farnosti. Roku 1786 byl klášter zrušen. Budova kláštera poté sloužila jako manufaktura, později jako byty. Kostel nadále sloužil církevním účelům. Dnes v bývalém klášteře sídlí městský úřad. Opravená rajská zahrada je místem koncertů a svateb. Klášterní budovy byly dokončeny až na přelomu 70.a 80. let 14. století. Po zpustošení v 15. století byl celý komplex přestavěn. Při požáru města roku 1682 klášter i chrám vyhořel. Roku 1701 byl komplex přestavěn barokně, kostel byl snížen a zmenšen. Na půdě kostela se dodnes uchovaly zbytky původních gotických kleneb. Dnešní čtyřkřídlá budova kláštera je oproti původnímu stavu zvýšena o druhé patro.   M.K.

Již v pravěku se nacházelo na území dnešního města Kadaně sídliště. Byla to důležitá stanice v Čechách na staré obchodní solné cestě spojující Prahu s Míšeňskem a městy Halle nad Sálou a Lipskem. Historie hradu Kolem poloviny 13. století založil Přemysl Otakar II. společně s městem na rulové skále nad Ohří gotický hrad. První písemná zmínka pochází z roku 1261. Kadaňský hrad se stal sídlem královského purkrabího. Královští purkrabí a správci Žateckého kraje se v historii sídla střídali, až nakonec tento úřad ztratil svůj význam, protože Karel IV. roku 1366 udělil městu právo samosprávy. V roce 1362 Kadaň vyhořela i s předměstím, hradem a minoritským klášterem ležícím u hradeb, obnova však začala záhy. V roce 1421 dobyli hrad husité. Za vlády krále Jiřího z Poděbrad byly roku 1467 opravovány hradní palác, věž hláska, val i příkop k městu a současně vybudován zvláštní východ z hradu k řece. Další požár postihl hrad v roce 1498, kdy se zřítila jeho věž a zůstal nezpůsobilý k obývání a zcela opuštěný až do roku 1504. Pak nastala jeho celková obnova včetně výstavby nové věže. Tato důkladná oprava učinila z hradu dokonalou pevnost, ale ztratil tak svůj někdejší starobylý ráz. Roku 1534 byla na hradě uzavřena známá Kadaňská úmluva mezi králem Ferdinandem I., saskými knížaty Janem Bedřichem a Janem Jiřím a mohučským kurfiřtem Albrechtem. Podle ní se Ferdinand I. vzdal Württemberska ve prospěch vévody Oldřicha a byl za to uznán protestantskými knížaty za krále římského. V roce 1595 získalo hrad město, od té doby začal upadat. Objekt hodně utrpěl za třicetileté války a v letech 1750 – 1755 byl přebudován na kasárny. V roce 1811 město opět vyhořelo, nevydržel ani hrad. Hradní areál byl obnoven v letech 1816 – 1818. Dispozice hradu Hrad Kadaň je pravidelný čtyřhranný objekt s věžemi v rozích, který byl zapojen do městského opevnění. I přes všechny přestavby si objekt zachoval původní gotickou dispozici, je jednou z ukázek typu středoevropského kastelu. Vstup do objektu představuje hranolová věž s městským znakem v nadpraží, s průjezdem a křížovou klenbou. V severovýchodním rohu nádvoří je ještě druhá velká věž se zbytky gotických prvků, sahajících až do úrovně prvního poschodí. Je patrné, že již z 13. století je tu zachována část hradebních zdí na východní a severní straně, mohutná čtyřhranná věž v nádvoří a neúplná východní polovina jižní falce a dále pak v západním traktu sklepy. Hrad dnes Kadaňský hrad v nedávné minulosti přešel rekonstrukcí, dnes zde sídlí ve východním křídle městská knihovna s internetovou kavárnou a obřadní síň. Od září 2000 je v provozu i galerie Josefa Lieslera. V další části hradu je umístěn dům s pečovatelskou službou. Tipy na výlet V Kadani najdete Městské muzeum a galerii, rozhlednu Svatý Kopeček, františkánský klášter, městské opevnění, Katovu uličku, Mikulovickou bránu a mnohé další. Zavítat můžete třeba na zříceninu hradu Šumburk, pseudogotický zámek Klášterec nad Ohří, nebo zříceninu hradu Egerberk. Ubytování najdete přímo v Kadani.