Nedaleko náměstí ve městě Plumlov stojí zdejší barokní zámek. Městečko Plumlov leží 8 km západně od okresního města Prostějov na rozhraní Hané a Drahanské vrchoviny, kraj Olomoucký. Historie zámku Gotický hrad Plumlov vznikl ve 2. polovině 13. století. Koncem 14. století jej koupili páni z Kravař a po roce 1466 přešel hrad na Heralta z Kunštátu, později na rod Pernštejnů. Začátkem 16. století byl však přestavěn v renesanční zámek. Z důvodu stavby nové rezidence v Prostějově majitelé zanedbávali Plumlov a jeho úpadek dovršil požár roku 1586. Až další majitel, Karel z Lichtenštejna, zahájil rekonstrukci sídla. Vybudoval arkády na nádvoří a obnovil hradby. V roce 1619 vyplenilo sídlo stavovské vojsko a za třicetileté války jej dobyli Švédové. Později byl zámek jen provizorně opraven a nakonec v letech 1801 - 1805 zbořen. Zachovalo se z něj několik základových zdí na skalce uprostřed nádvoří dnešního nového zámku. Stavba nového zámku Tento nový zámek začal stavět v letech 1680 - 1685 Jan Adam z Lichtenštejna v sousedství původního zámku. Plán byl příliš velkorysý a po vybudování jednoho křídla ztratili majitelé o zámek zájem. Z reprezentačního sídla se stalo správní středisko panství, z bývalého opevnění vznikly hospodářské budovy. V letech 1867 -  1869 byla opravena sešlá fasáda, i tak zámek postupně chátral. V roce 1931 byl Plumlov v rámci pozemkové reformy převeden do vlastnictví Státního pozemkového úřadu, dnes je jeho majitelem město Plumlov, které zde provádí různé opravy. Podoba zámku Zámek má ve své končené podobě z počátku 18. století neobvyklý vzhled, neboť jeho rozměry byly voleny k projektované čtyřkřídlé stavbě. Převládá zde výška budovy, kterou opticky ještě zvyšuje malá hloubka objektu. Budova má celkem šest nadzemních podlaží s dvěma patry a třemi mezipatry. Stavbu nového zámku projektoval sám Karel Eusebius Lichtenštejn pro svého syna Jana Adama podle vzorů italské renesance. Zámek měl mít podobu mohutného čtyřkřídlého třípatrového objektu se dvěma řadami pokojů ve všech křídlech. Projekt však nebyl ve svém celku nikdy realizován. Vyrostlo pouze jedno křídlo s jednou řadou pokojů. Fasádu zámku zdobí po celé výšce volné předsazené sloupy. Každá vrstva je podle klasických renesančních pravidel jiná. V přízemí toskánský řád, uprostřed iónský a v nejvyšším patře kompozitní hlavice. Z vnitřního vybavení zámku se nám dodnes nic nedochovalo, pouze v některých sálech můžeme vidět zbytky reprezentační štukové a malířské výzdoby.  Zámecká expozice  Expozice plumlovského zámku zahrnuje výstavu: Vítězná křídla letectví za 2. světové války. Návštěvník si zde prohlédne církevní ornáty, kostelní zvony, obrazy, sádrové masky, řezbářské plastiky, historii zámku a hradu, kočáry, miniatury kostelních zvonů, fotografie Jana Pospíšila a betlém města Prostějova. Interiér zámku slouží také k pořádání koncertů a divadelních představení. Tipy na výlet V okolí najdete lázně Skalka, pozdně renesanční zámek Hrubčice, novorenesanční zámek Tovačov, zříceninu hradu Otaslavice nebo Muzeum židovské komunity v Tovačově. V Prostějově můžete navštívit Muzeum Prostějovska. Rozhlédnout se po kraji můžete z rozhledny Čechy pod Kosířem. Poblíž najdete také klasicistní zámek Čechy pod Kosířem. Ubytovat se můžete v Prostějově.

Zřícenina hradu Lichnice leží na okraji Železných hor v Pardubickém kraj, v okrese Chrudim. Příhodné přírodní podmínky Příběh Lichnice a jejích majitelů je v mnohém příznačný pro osud podobných staveb u nás. Než si ho začneme vyprávět, nutno podotknout, že toto místo bylo pro založení této menší pevnosti jako stvořené. Matka příroda dala obráncům hradu bonus v podobě dvou roklí – zvaných Lovětínská a Peklo. Tyto rokle vytvořily ostroh, který si někdy ve druhé polovině 12. století zvolil jako místo pro své hradiště jakýsi Smil. Historie hradu Smil ovšem nebyl jen ledajaký velmož. Byl to předek později velmi mocného rodu Ronovců. Nyní ovšem ještě mnoho peněz nemá, a proto si staví pouhé opevněné hradiště. Ovšem má v rukávu trumf, v letech 1193 – 1197 totiž pobývá ve vyhnanství v Sasku. To by ještě taková výhra nebyla, ovšem společníkem mu tam není nikdo jiný než budoucí král Přemysl Otakar I. Ten, když se roku 1197 po zmatcích a rodových půtkách stane králem, na svého věrného přítele nezapomene. Udělí mu, společně s jeho syny, úřady v Žitavsku a Budišínsku. Poměrně lehce získaný majetek využívá Smilův vnuk, shodou okolností nositel stejného jména a na místě původního hradiště vystaví v polovině 13. století kamenný hrad. Pojmenoval ho tehdy častým německým názvem Lichtenburk – což je vlastně česky Světlice. Z německého Lichtenburk se časem vyvinul český název Lichnice. Smil začal používat přídomek z Lichtenburku a dal tím základ významnému rodu, který v příštích letech sehrál nejednu významnou úlohu v životě Českého království. On sám byl věrný přívrženec krále Přemysla Otakara II. a zúčastnil se s ním vítězné bitvy u Kressenbrunu proti Uhrům. Za jeho života také začala kolonizace zdejšího kraje. Po jeho smrti se vlády nad Lichnicí ujal syn Oldřich. Jeho syn Jindřich směnil Lichnici ve 30. letech 14. století s Janem Lucemburským za Litické panství a hrad se tak stal královským zbožím. Hrad byl pak často zastavován a opět vykupován. Několikrát se jeho majiteli stali páni z Lipé. Dokonce tu jeden čas pobýval i Karel IV.  Hrad za husitských válek Za husitských válek doplatil hrad na kolísání svých pánů mezi sympatiemi k husitství a podporu Zikmundovi. Lichnici v roce 1421 dobyli orebité a svěřili ji Janu Městeckému z Opočna, který vzápětí přešel na stranu protihusitskou. Proto se Lichnice stala na dlouhý čas obleženým místem, které sirotci roku 1429 bez boje získali. Hradu nebyl souzen klid ani za bojů o moc mezi Jiřím z Poděbrad a šlechtou a zapojil se i do boje proti Matyáši Korvínovi. Období stabilizace nastalo v 16. století za Trčků z Lípy. Ti se významně zapsali do stavebního vývoje hradu a zlepšili jeho pevnostní systém. Také začali s pozvolnou přeměnou na pohodlnější sídlo a za jejich vlády také vzniklo městečko Podhradí. Když se na přelomu 16. a 17. století jeho další majitelé vystěhovali do pohodlnějšího třemošnického zámku, a Lichnice dokonce roku 1610 vyhořela, nebyla již obnovena. Další její osud byl velmi rychlý a smutný. Roku 1646 ji dobyli za třicetileté války Švédové a v roce 1648 se jí stal osudným rozkaz císaře Ferdinanda III., kterým nařídil pobořit hrady, aby se nestaly ohnisky odporu či opěrnými body nepřítele. Hradby byly pobořeny a v průběhu 18. a 19. století se Lichnice stala zdrojem levného stavebního materiálu. Od roku 1933 začaly probíhat záchranné a konzervační práce. Dispozice hradu Půdorys hradu má tvar rovnoramenného trojúhelníka, jeho základna, obrácená k severu, má délku asi 60 m, délka areálu je přes 90 m. V SV části hradu, vklíněna do hradní zdi, stojí mohutná raně gotická válcová věž o průměru 12 m. Vzhledem k její světlosti snad byla alespoň zčásti obytná. Zachovala se z ní jen spodní část. V jižním úhlu hradního trojúhelníku, na nejlépe chráněném místě, stál hradní palác, chráněný štítovou zdí silnou přes 7 m. Z původní stavby jsou jen trosky obvodových zdí. Zde bývala i hradní studna, znovu vykopaná při opravách. Trosky další obytné budovy pozdně gotického původu, se zachovaly v SZ části areálu. Jiná obytná křídla z doby Trčků z Lípy byla přistavěna k severní a západní hradební zdi. Ohradní zeď obíhala kolem celého hradu, hrad chránil navíc ještě parkán, mimo to široký příkop a vysoký val při východní a západní straně. V SV části předhradí chránil hrad barbakan z 16. století. Až hrad navštívíte nezapomeňte se zastavit u památného dubu, jehož stáří je delší než 700 let. Tipy na výlet U Licoměřic stojí malá soukromá rozhledna Na kopečku. Rozhledna je volně přístupná. V Třemošnici najdete městskou galerii. Vydat se můžete i na gotickou tvrz Semteš, romantický zámek Žleby nebo zříceninu tvrze Svojšice a zříceninu hradu Oheb. Ubytovat se můžete přímo v Třemošnici nebo v Chrudimi.

Nacházejí se cca 500 m od obce Višňová. Seskupení mohutných balvanů do dolmenu je tvořeno rumburskou žulou. Ve skále se nachází několik skalních mís, podle nichž se usuzovalo, že jde o pohanské obětiště. V roce 1895 zkoumal objekt profesor von Wirchov. Archeologové zde nalezli úlomky kamenných sekyr a další předměty z doby pozdně kamenné.K přírodní památce se váže pověst. Kdysi za silného větru najížděl ďábel v kočáře na kameny, aby mohl sebrat obětiny, které sem kdysi pověrčiví lidé pokládali. Od té doby jsou prý na kamenech znát rýhy od kol jeho kočáru. V blízkosti má být také zakopán poklad, který se jednou za století o svatojánské noci, objevuje na povrchu. 

Pomník obětem II. světové války v Praze Lochkov.