Dominantou Libochovic je jejich zámek. Libochovice jsou městečko s přibližně 3720 obyvateli, které se rozkládá na levém břehu řeky Ohře, nedaleko památného Řípu, okres Litoměřice, kraj Ústecký. Zámek Libochovice patří k nejvýznamnějším raně barokním stavbám v České republice. Barokní perla na březích Ohře Předcházela mu gotická tvrz Zajíců z Hazmburka, přestavěná v letech 1560-1564 na zámek, který dal základ dnešní stavbě. Ta vznikala v letech 1683-1690 za Gundakra z Ditrichštejna. Libochovický zámek tvoří mohutný, nepravidelný obdélník o dvou patrech. Byl postaven na břehu řeky Ohře a právě jižní průčelí zdůrazňuje mohutnost a masivnost šlechtického sídla na venkově. Východní strana zámku má balkón se sloupy a schodiště. Tyto prvky byly přistavěny až koncem 19. století za Herbersteinů. Z interiérů vyniká bohatě zdobená Salla terrena, impozantní Saturnův sál v jižním křídle, prostupující dvěma poschodími, vyzdobený krbem s plastikami vysoké umělecké úrovně a nádherným stropem. Barokní ložnice, zámecká kaple, rokokový a empírový salonek, rovněž ostatní vnitřní prostory odráží svou rozdílnou výzdobou proměny architektonických stylů od baroka po historizující slohy 19. století. Expozice J. E. Purkyně Z vybavení zámku zaujme vedle nábytku také soubor gobelínů, obrazů, skla, porcelánu a sbírka různých exotických předmětů. Najdeme tu Schröderovy kopie mistrů jako Tiziana, Tintoretta, Veronese, Rubense. Nachází se zde taky velká zámecká knihovna z poloviny 19. století. V přízemí zámku je umístěna stálá expozice o životě a díle J. E. Purkyně, významného přírodovědce, který se v zámecké budově narodil. Zámecký park Součástí zámeckého areálu je i zámecký park, založený koncem 17. století českým zahradníkem Janem Tulipánem ve stylu versailleských zahrad. Park byl postupně rozšiřován a upravován, nabízí mnoho krásných zákoutí se spoustou dendrologických zajímavostí. Tipy na výlet Nedaleko odsud se nachází zřícenina hradu Hazmburk. O něco dále najdete Lázně Mšené, zámek Doksany nebo zámek Peruc. Ubytovat se můžete třeba v Lovosicích.

Kostel sv. Cyrila a Metoděje na Karlínském náměstí byl postaven 1854 – 1863. Vnitřní úprava byla dokončena v roce 1897. Průčelí kostela je prolomeno kruhovým oknem a ozdobeno obloučkovou galerií se sochami Krista a českých patronů. Plastiky jsou dílem Č. Vosmíka z roku 1913. Kostel má tři vstupní portály. Vrata středního vstupního portálu zdobí osm medailonů zachycujících výjevy ze života českých patronů. Podle návrhů J. Mánese je vytvořili K. Dvořák a L. Šimek. Tympanony nad portálem jsou dílem V. Levého. Interiér je polychromován. Okna jsou vyzdobeny obrazy českých patronů. Kartony pro tyto malby jsou díly F. Ženíška, F. Sequense a J. Mockera. Klenby kostela zdobí malby znázorňující české patrony a další světce. V arkádách jsou obrazy ze života sv. Cyrila a Metoděje. Ve vlysu nad oblouky arkád jsou zachyceny výjevy ze života Kristova a apoštolů. Apsidu zdobí obrazy Spasitele, Panny Marie a apoštolů. Pravá loď kostela je vyzdobena výjevy ze života sv. Václava a levá výjevy ze života Panny Marie. Jedná se o vzácná díla P. Maixnera. Na predele oltáře sv. Václava v pravé boční lodi jsou obrazy sv. Vojtěcha, sv. Radima, sv. Ludmily a sv. Prokopa. Jsou dílem J. Mánesa. Hlavní oltář kostela je baldachýnový. Obrazy evangelistů na retablu jsou dílem F. Sequense. Sochy zdobící oltář vytvořil J. Klíma v roce 1916. Chrám je výraznou dominantou Karlína a svým způsobem i pražskou kuriozitou. Jeho projekt vypracoval vídeňský architekt Karel Rösner za účasti českého stavitele Vojtěcha Ignáce Ullmanna. Na výzdobě se mimo jiné podílel malíř Josef Mánes a sochař Václav Levý. Stavba byla dokončena 10.10.1863, v roce tisícího výročí příchodu slovanských věrozvěstů na Velkou Moravu. Nákladná stavba pseudorománské baziliky, z větší části budovaná z tesaného kamene, má úctyhodné rozměry 75x31x27,5 m. Široké schodiště ústí do trojice bronzových vrat v krásných portálech. Nejbohatší výzdobou se pyšní vrata hlavního, středního portálu. Nejvýše nacházíme vlevo sv. Metoděje a vpravo sv. Cyrila, pod nimi ve velkých medailonech odshora: vlevo sv. Cyril hlásá křesťanství Slovanům, sv. Václav žehná stavbě chrámu (stavitel má tvář I. Ullmanna); sv. Ludmila vyučuje malého Václava; sv. Vojtěch prosí za déšť. Vpravo pak sv. Metoděj křtí knížete Bořivoje; smrt sv. Václava; smrt sv. Ludmily; kníže vítá sv. Vojtěcha při jeho návratu z Říma. V menších kulatých medailoncích je 12 apoštolů, ve čtverhranných hlavičky andělů. Andělské hlavičky zdobí také oboje vrata krajní. V tympanonech nad vraty spatřujeme jemně modelované výjevy Zvěstování, Adam a Eva, Kristus mezi sv. Cyrilem a Metodějem. Autorem plastik je Václav Levý. Interiér se vyznačuje vznostností, členitostí a hlavně rozsáhlou malířskou výzdobou. Hlavní oltář je velice dekorativní, baldachýnový. Baldachýn z bílé opuky je zakončen korunou a křížem z carrarského mramoru. Oltářní mensa je z mramoru sliveneckého a do něho je jako intarzie vloženo pět křížů z bílého egyptského mramoru.  

Kaple Baldov, okres Svitavy.

Loštický židovský hřbitov se rozprostírá na severovýchodním úpatí vrchu Hájek na okraji obce. Židovský loštický hřbitov byl založen v roce 1554. Ještě po druhé světové válce se na něm pohřbívalo. Kolem roku 1743 měl být v blízkosti synagogy, západně od ulice Žádlovická založen další hřbitov. O jeho využití není nic podrobně známého a na jeho místě jde dnes zahrada. Poměrně velký židovský hřbitov má plochu 6.445 m2 a nachází se zde na cca 500 náhrobků, různě roztroušené po téměř celého ploše. Většina je barokního a klasicistního typu, nejstarší z roku 1718. Kromě toho také jedna tumba z první poloviny 19. století. Hřbitov dnes ohrazuje pouze nízká kamenná ohradní zeď, místy hodně narušená. Přístup je volný. Kolem hřbitova nevede turisticky značená cesta. Pro pěší je přístup mezi domy z ulice Vejmoly. Pro parkování je nejlepší použít menší odstavnou plochu na vrchu Hájek u místního vodojemu. Odtud se dát cestou v hájku, sejít k rozhraní pole a sadu a pak mírně klesat po tomto rozhraní až ke hřbitovu.