Grafická sbírka Národní galerie obsahuje na 320 000 listů z období středověku až po současnost. Jejich kvalitou a množstvím s řadí mezi přední grafické kabinety v Evropě. Těžištěm staré grafiky jsou soubory německých, nizozemských, francouzských a italských rytců 16.-18. století.

Umělý plavební kanál o délce 48 km založil na přelomu 15. a 16. století Štěpán Netolický. Jde o jedinečné vodohospodářské dílo tehdejší doby. Stoka neboli kanál sloužila jako propojení četných rybníků s řekou Lužnicí, k pohánění mlýnů a pil, plavení dřeva, zdroj závlahy okolních luk při suchém období a svého času dokonce sloužila jako zdroj vody pro město Třeboň. Téměř celý tok je lemován stromy a křovím, které zpevňují jeho břeh a také zabraňují rychlejšímu vysychání. V roce 1571 jej v oblasti města Třeboně přeložil severovýchodním směrem k blízkosti hradeb další významný rybníkář Jakub Krčín. Některé části stoky jsou přístupné po turisticky značené cestě, jinak při vhodném obutí lze v blízkosti Třeboně některé úseky, projít po jejím břehu neznačenou cestou. V blízkosti centra města Třeboně zase stoka působí dojmem zatopeného hradebního příkopu. I zde je možno její velkou část projít.

Autorem tohoto díla je Jaroslav Róna. Kovová plastika je umístěna u věže Daliborka.

Pamětní síň patřící pod Městské muzeum ve Skutči.Vítězslav Novák (5. 12. 1870 Kamenice nad Lipou, † 18. 7. 1949 Skuteč) byl vynikající hudební skladatel. Památník hudebního skladatele vznikl v roce 1955, rok poté, co byl dům, ve kterém žil, věnován muzeu. Zřízením a správou památníku byla Ministerstvem kultury pověřena společnost Antonína Dvořáka v Praze, učitele Vítězslava Nováka. Do správy skutečského městského muzea byl Památník Vítězslava Nováka převeden v roce 1973. Expozice Expozici tvoří skladatelova pracovna v původním stavu, dále hudební salon s klavírem a muzejní síň mapující jeho život a díla se zřetelem na Skuteč.Každoročně si Skuteč mistra připomíná také prostřednictvím hudebního festivalu s názvem Novákova a Tomáškova hudební Skuteč.