Do dnešní oblasti Police nad Metují přišel na počátku 13. století rajhradský mnich Jurik, který zde postavil poustevnu. Po jeho smrti sem přišel břevnovský mnich Vitalis a s několika dalšími bratry vystavěl dřevěnou kapli Panny Marie. V roce 1213 si vyprosil břevnovský opat Kuno u krále Přemysla Otakara I. dárování polického újezdu. Snad již za jeho působení zde vzniklo probošství, doložené v roce 1260. V letech 1255-94 proběhla výstavba kamenného klášterního kostela Panny Marie jehož součástí je dodnes dochovaný raně gotický portál. Na konci 13. století započal opat Bavor z Nečtin s výstavbou dormitáře a refektáře, postaven byl i třetí díl ambitu s obytnými prostory pro probošta, dokončen byl také kostel. V roce 1300 bylo probošství přepadeno a proto byl areál v roce 1306 obehnán zdí. Po založení broumovského kláštera začíná význam tohoto polického upadat. Za husitských bouří bylo probošství vypáleno a pobořeno. Z kostela zůstaly jen boční zdi a presbyterium. Další škody utrpěl při bojích o český trůn v druhé polovině 15. století. Po smrti krále Jiřího z Poděbrad získal Polici jeho syn kníže Jindřich Münsterberský. V roce 1488 vykoupil celé území opat Pavel. Po celé 16. století ohrožovaly klášter požáry. Při stavovském povstání se dostal pod správu direktorů, ale po bitvě na Bílé hoře se vrátil zpět břevnovským benediktinům. V roce 1709 bylo započato s přestavbou kláštera za účasti Pavla Ignáce Bayera. Autory dalších úprav byly Kryštof Dientzenhofer a jeho syn Kilián Ignác. K dalším přestavbám dochází v letech 1753-1757 (konvent) a v letech 1767-1772 (průčelní křídlo prelatury). Za reforem Josefa II. byl v roce 1786 klášter zrušen a majetek přešel do Náboženského fondu. Již v roce 1809 bylo panství a klášterní budovy opět navráceny benediktinům v jejichž vlastnictví zůstaly až do roku 1948. Pak zde bylo muzeum Policka, městská knihovna nebo i pohřební služba. Část kláštera byla přeměněna na byty pro občany města. V roce 2006 byl polický klášter vrácen řádu benediktinů, ale využití budov zatím (2010) zůstalo stejné. Konventní budovy jsou jednopatrové a obíhají kolem dvou obdélných budov. Místnosti jsou většinou plochostropé, největší „Laudonův sál“ pojmenovaný podle generála Giedona Ernsta Laudona (jenž v roce 1758 v klášteře pobýval) je zaklenut valeně s lunetami. Kostel Nanebevzetí Panny Marie je raně gotická trojlodní bazilika s pětiboce uzavřeným protáhlým presbyteriem. Stavěn byl v letech 1253-78 a dokončen v roce 1294. V letech 1894-95 byly provedeny novogotické úpravy týkající se zejména vnitřního zařízení a výmalby interiéru. Na jižní stěně presbyteria se dochovalo sedile s freskou Kristovy hlavy z doby kolem roku 1300. Na severní stěně pak hrotitý portál se zkoseným ostěním. Hlavní loď má barokně gotickou křížovou klenbu z roku 1716, boční lodi klenbu původní gotickou křížovou.

Ulice Pod viaduktem je na západním konci pro automobilový provoz slepá. S ulici Jeremiášova je spojena schodištěm.

Cráněné území Cyrilov.

Muzeum v Mohelnici je situováno na bývalou faru. Základy fary spadají zřejmě do 13. století a byly součástí mohelnického hradu. V roce 1957 byla budova zakoupena pro potřeby mohelnického muzea. Rannou historii domu připomínají gotické sklepy. Na období renesance dají vzpomenout vzácné fresky, z nichž nejpůsobivější je tzv. Hostina bohatcova zobrazující podobenství o boháči a Lazarovi z evangelia sv. Lukáše.  Objekt byl několikrát přestavován. Současnou podobu získal po ničivém požáru z roku 1841, kdy byla vystavěna čelní fronta budovy s průjezdem a spojena s již zmiňovaným starším domem děkanství. V jedné z místností nového křídla se dochovala původní výmalba z druhé poloviny 19. století. Stálé expozice Z dějin Mohelnicka - keramické nádoby a železné předměty, kopie listin, archeologické nálezy, kolekce loštické keramiky,mohelnický poklad pražských grošů, gotická socha Krista Vítězného a meč, mohelnická řemesla, obchod a správa města, život měšťanů 19. století, průmysl v Mohelnic. Malá galerie výtvarného umění – díla F. J. Schimek, W. Sekanina, F. Hoplíček, J. Přílezský, H. Šilberský, J. Štipl, J. Podolský, E. Jeřábková-Štiplová, V. Urbánková a V. Opravil. Siemens - největší výrobce motorů v Evropě, Hella - výrobce světlometů. Muzeum v Mohelnici patří pod Vlastivědné muzeum v Šumperku.