Baziliku Nanebevzetí Panny Marie nalezneme při augustiniánském opatství sv. Tomáše na Mendlově náměstí ve Starém Brně. Roku 1323 založila královna Eliška Rejčka u staršího kostela Nanebevzetí Panny Marie klášter cisterciaček (zv. Aula Sanctae Mariae), který se stal po smrti (r. 1235) i místem jejího posledního odpočinku. Řeholnice zde působily až do reforem Josefa II., kdy svůj klášter musely opustit a přenechat jej augustiniánům poustevníkům. Ihned po založení kláštera začala stavba nového gotického klášterního areálu. Postupovala po etapách, přičemž trvala celkem 50 let. V průběhu 15. století byl klášter s kostelem dvakrát vypleněn (1429, 1467). Další poškození budovy přišlo s rokem 1645. Po polovině 17. století nastal nový rozkvět zdejší komunity a s ním i rekonstrukce, provedená Janem Křtitelem Ernou. V letech 1720–1750 přibyla nová budova proboštství, vyprojektovaná Mořicem Grimmem. Po roce 1782 přesídlili do zdejších prostor augustiniáni poustevníci od kostela sv. Tomáše. Během jejich působení zde proběhla mezi lety 1885–1902 puristická rekonstrukce, provedená Augustem Prokopem. V interiéru nalezneme hlavní oltář s monumentálním obrazem Nanebevzetí Panny Marie od Josefa Tadeáše Rottera. Součástí retabula je i deskový obraz Starobrněnské Madony, který brněnští augustiniáni vlastní již od středověku.   A. Š.

Rokokový zámek Stekník, obklopený terasovitými zahradami italského stylu, stojí na vyvýšeném ostrohu nedaleko obce Stekník (památková vesnická zóna) v meandru řeky Ohře. Zámek je dnes v rekonstrukci a není volně přístupný. Návštěvníkům je však umožněna prohlídka zámeckých zahrad s informačními cedulemi a naváděcími šipkami. Zpřístupněna je také zámecká kaple a od roku 2009 se na zámku Stekník také konají svatební obřady, v letních měsících i v překrásné zámecké zahradě.   Historie zámku                         Na místě dnešního zámku Stekník stávalo kolem roku 1600 opevněné panské sídlo rodiny Kaplířů ze Sulevic. Ke stavebním úpravám objektu došlo koncem 17. století, poté co se Stekník stal v roce 1681 základem majetku jedné z nobilitovaných žateckých měšťanských rodin Kulhánků z Klaudensteina. Nový majitel Jan Jiří Kulhánek nechal strhnout staré budovy a na jejich místě vybudoval zámek ve stylu vrcholného baroka. Pro dnešní podobu zámku však byla rozhodující až druhá stavební fáze ve 2. polovině 18. století, kdy získal objekt dnešní rokokovou podobu. Přestavbu sídla započal Jan František z Klaudensteina. K nejradikálnější změně patří novostavba zámecké kaple Navštívení Panny Marie a sv. Jana Nepomuckého. Na zámeckém nádvoří stojí kašna, pocházející také z druhé poloviny 18. století. Ve stejné době vznikla patrně i terasovitá úprava zámecké zahrady, která byla od okolí oddělena kamennou zdí, zdobenou pískovcovými vázami a terakotovými plastikami, které se bohužel dochovaly pouze v torzech. V této době byla postavena dnes již poničená kaplička, vystavěná nad pramenem minerální vody a dvoupatrová sýpka s barokně ztvárněnými štíty, vikýři na střeše a erbem na průčelí, uzavírající dnešní památkovou zónu na jižním okraji obce. Rozsáhlé stavební aktivity Jana Františka Václava Kulhánka z 60. let 18. století se dotkly také úprav interiérů objektu. Fresky a nástěnné iluzivní malby pokryly stěny a strop sala terreny, reprezentačního sálu a kaple. Také stěny obytných pokojů byly opatřeny kvalitní iluzivní malbou a zámecká kaple byla vybavena nástěnnými obrazy Ignáce Raaba. V roce 1907 získal zámek Fridrich Gimbel a po něm zdědil Stekník švýcarský konzul Gérold Déteindre, který byl posledním soukromým majitelem objektu do roku 1945. Po druhé světové válce byl velkostatek Stekník konfiskován a začal sloužit Výzkumnému ústavu chmelařskému v Žatci. Později jej užívala Národní galerie Praha, která zde umístnila depozitář obrazů. Od roku 1996 získal zámek Stekník Památkový ústav v Ústí nad Labem, který jej spravuje a rekonstruuje v současné době. Tipy na výlet Navštívit můžete zámek Nový Hrad u Jimlína, archeoskanzen Březno u Loun, barokní zámek Postoloprty, barokní zámek Tuchořice nebo město Žatec, kde je také mnoho k vidění. Ubytování najdete v Žatci.  

Historie hradu Necelé dva kilometry jižně od Kanic, v okrese Domažlice, se dochovaly na příkrém skalnatém ostrohu zbytky středověkého hradu Netřeb. Jeho zbytky zakrývá pozoruhodný háj se stovkami tisů, jejichž stáří se odhaduje až na 800 let. Tyto stromy tak byly tichým svědkem při budování hradu Děpoltem z Rýzmberku v první polovině 14. století. Děpolt z Rýzmberka byl pánem na blízkých Kanicích. Hrad se proto na paměť Děpoltova rodu jmenoval až do počátku 15. století Nový Rýzmberk, od této doby pak Netřeb. Koncem 14. století přešel hrad do držení lokalního rodu vladyků Kanických z Čachrova. Pozdější generace tohoto rodu hrad opustily a usídlily se na tvrzi v Kanicích. Důvodem byla jednak větší pohodlnost tohoto sídla, ale také požár, který hrad poničil v první čtvrtině 15. století. Jeho známky v podobě do červena vypálené malty a ožehnutých kamenů jsou doposud patrné na vnitřních zdech zříceniny. Opuštěný hrad zůstal natrvalo příslušenstvím kanického statku a při jeho majetkových převodech se o něm mluví ještě v r. 1663. Dispozice hradu Hrad vybudovaný na úzkém ostrohu se skládal z obytné věže a obvodové hradby. Z věže se zachovaly 2 stěny s vylámaným otvorem střílny. Obvodová hradba přežívá v několika fragmentech. Od ostrohu odděloval hrad hluboký šíjový příkop, v němž byla vytesána nádržka na dešťovou vodu. Hrad je klasickou ukázkou donjonového typu. Tipy na výlet Navštívit můžete zříceninu hradu Ruchomperk, tvrz Lštění v Blížejově, zříceninu hradu Nový Herštejn nebo zříceninu hradu Pušperk.Zajímavá je i rozhledna Bolfánek u Chudenic. Zde najdete i starý Černínský zámek Chudenice. Ubytování najdete v Klatovech nebo Domažlicích.

Lahovický most v Praze Lahovicích se klene nikoliv přes Vltavu, ale přes Berounku. Je určen pro automobilovou dopravu a pro pěsí. Lahovický most má jako jediný v Praze dvě vyhlídkové věže. Poskytují pěším návštěvníkům krásný pohled proti proudu Berounky. na Radotín a na druhou stranu, na západ, na slutok Berounky s Vltavou. Krásný je také pohled na Zbraslavský zámek.