Zlínský kraj Praha Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj Vysočina Středočeský kraj Středočeský kraj Liberecký kraj Karlovarský kraj Plzeňský kraj Ústecký kraj Jihočeský kraj Královehradecký kraj Pardubický kraj Jihomoravský kraj
Kalendář akcí
Tip na výlet
Pod historickým centrem města se nachází ještě jedno město, tvořené systémem podzemních chodeb. Vznikalo od 13. století společně s výstavbou města. Systém chodeb byl ražen v pískovcovém podloží zhruba 8-10 m pod povrchem a je dnes součástí téměř každého objektu v rámci historického centra. Dříve byl vzájemně propojen, což dnes není možné díky zazdívkám a závalům. Není tak ani přesně známý celý jeho rozsah. Jelikož jde o pískovec, který není příliš pevný (mělní se a odtud možná pochází i název města) docházelo občas k propadům. V roce 1875 se propadl pivovarský vůz v Husově ulici, v roce 1996 propad v Legionářské ulici a 2006 v ulici Palackého. Již v 70 letech 20. století se stal předmětem zájmů, ale první systematický průzkum proběhl v letech 2000-2003. V podzemí byla také objevena středověká studna přístupná chodbou, hluboká 54 m, s vodním sloupcem přibližně 7 m, jejíž horní zhruba 11 m dlouhá část tvoří cihelná vyzdívka. Průměr studny je nahoře necelé 4 metry v dolní části okolo 4,5 m. Z podzemní chodby je do studny v cihelné vyzdívce proražen otvor. Na náměstí je bývalá poloha studny naznačena v dláždění. Okolní domy mají sklepy ve dvou až tří úrovní, vrchní patra jsou vyztuženy obezdívkami, spodní pak již mají stěny přírodní. V současné době je pro veřejnost přístupná 150 m dlouhá chodba s možností nahlédnutí proraženým otvorem zajištěném mříží do středověké studny. Také je zde k vidění model rumpálu používající se k čerpání vody a expozice útrpného práva. Provoz zajišťuje městské informační centrum, který by měl být celoroční každý den.
V Sokolově se na vyhlídku chodí na nevysoké návrší zvané Hard. Jeho vrcholek má bohatou stavební historii. Nalézal se na něm městský hřbitov, střelnice a také kamenný vyhlídkový gloriet. To bylo koncem 19. Století. V roce 1907 se místní okrašlovací spolek rozhodl, že gloriet k pořádné vyhlídce dosloužil a že by bylo dobré jej přestavět na skutečnou rozhlednu. Podle plánů stavitele Heinze byla na základech altánu vystavěna dřevěná nástavba o dvou vyhlídkových patrech a celkové výšce 18 metrů. Svého otevření se stavba dočkala 15. dubna 1908. Dřevěná nástavba se postupem času natolik opotřebovala, že musela být snesena, a v roce 1933 byla kamenná podstava přestavěna na památník obětem první světové války. Na vrchol památníku byla umístěna socha Krista, vysoká pět metrů, z dílny místního sochaře Schöneckera. Ani tato podoba nezůstala na dlouho. V průběhu druhé světové války se stavba proměnila ve vojenskou pozorovatelnu a socha byla roztavena pro válečné účely. Od 50. Let zde bylo již jen torzo původní rozhledny. Na rozhlednu se začalo pomalu zapomínat a jen dříve narození si pamatovali, že se z Hardu dalo rozhlížet po kraji. Na lepší časy se začalo blýskat až téměř po půl století. V roce 1999 začala sokolovská radnice podnikat kroky vedoucí k obnovení rozhledny v její původní podobě. Společným úsilím státu a města Sokolov se záměr zdařil a 26. dubna 2001 byla rozhledna slavnostně otevřena. Je o 4 metry nižší než ta původní. Na prosklenou vyhlídku vede 55 schodů, po jejichž zdolání je vidět samozřejmě Sokolov a vrcholy Krušných hor. Ostatními směry je výhled omezen stromy, pouze jihovýchodně se naskytne dílčí pohled na výběžky Slavkovského lesa.
Domažlický, nebo jak jej nyní nazýváme Chodský hrad, se nachází na Chodském náměstí na jihozápadním okraji historického centra města. Zde sídlící Muzeum Chodska je přístupné v otevíracích hodinách. Historie hradu Domažlický hrad, sídlo královských purkrabí, spolu s městem založil v letech 1262–1265 Přemysl Otakar II. Na počátku 16. století zastávali purkrabský úřad páni ze Švamberka, kteří vedli dlouholeté spory s Chody. Petr ze Švamberka roku 1572 postoupil zchátralý hrad zpět králi. V té době se o hrad přeli Chodové s domažlickými měšťany. Měšťané poté hradu, který mezitím roku 1592 vyhořel, pozbyli roku 1621 konfiskací jako trest za účast na stavovském povstání. Požárem notně poničený hrad získal Volf Vilém Lamingen z Albenreuthu. Jeho syn jej pak roku 1671 vyměnil s měšťany za pozemky a 2 rybníky. V letech 1726–1727 byly zbytky hradu přeměněny na městskou solnici a později budova sloužila jako sídlo městské správy. Dnes zde sídlí vlastivědné muzeum a archiv. Dispozice hradu Hrad byl založen na okraji města na mírné vyvýšenině nad potokem. Půdorys hradu byl podřízen městské parcelaci, část při městě měla pravoúhlý tvar, část z města vystupující čtvrtokrouhlý.  Z gotického hradu se v dnešní stavbě dochovala vnější obvodová zeď, část zdi východní a na jejich styčném bodě štíhlá okrouhlá věž. Původní hrad měl dle předpokladů věže tři, ve všech třech nárožích, a mezi nimi tři palácová křídla. Tipy na výlet Vydat se můžete na zříceninu hradu Rýzmberk, navštívit zříceninu hradu Nový Herštejn, prohlédnout si hrad a zámek Horšovský Týn. Za návštěvu stojí i tvrz Lštění nebo zřícenina hradu Ruchomperk. Ubytovat se můžete přímo v Domažlicích. M.K.
Dětské hřiště v ulici V Sedlci.