Zachovalý a v návštěvních hodinách přístupný hrad Svojanov se nachází na ostrohu nad Křetínským potokem na severním okraji stejnojmenné obce. Okolo něj vede turistické značení, mj. i z městečka Bystré, vzdáleného přibližně 3 km západním směrem. Historie hradu Svojanov založil okolo roku 1265 král Přemysl Otakar II. Vyjma let 1287–1290, kdy jej vlastnil Záviš z Falkeštejna, byl až do husitských válek královským majetkem. V Majestas Carolina je uváděn jako jeden z nezcizitelných královských hradů. Od roku 1419 jej vlastnil Oldřich z Boskovic a jeho potomci, z nichž Ješek z Boskovic jej v 70. letech 15. století pozdně goticky upravil. Další úpravy proběhly v první polovině 16. století za Trčků z Lípy. Okolo roku 1547 hrad získal Václav Žehušický z Nestajova. Jeho potomci po požáru roku 1569 hrad upravili renesančně. Od konce 16. do počátku 18. století Svojanov vlastnili Zárubové z Hustířan. Těžké rány hrad utržil za třicetileté války i prusko-rakouských válek. Posléze byl pouze částečně opravován a utilitárně využíván. Po požáru roku 1842 byl hrad opět opraven a vznikla zde nová empírová budova. V roce 1910 hrad koupilo město Polička a zpřístupnilo jej částečně veřejnosti. Nacházely se zde též byty a ubytovna. V roce 1948 se hrad stal státním majetkem, ale od roku 1992 je opět v držení města Poličky, které zde provozuje dvě prohlídkové trasy, hotel a restauraci. Podoba hradu Původní raně gotický hrad sestával z hradby, paláce při severozápadní straně a bergfritu s břitem, namířeným proti případným útočníkům. O další zástavbě uvnitř hradby nemáme informace, i když velmi pravděpodobně existovala. Pozdně gotická přestavba se okrajově týkala jádra, ale její hlavní náplní bylo vybudování vnější linie opevnění s polookrouhlými baštami, z nichž jedna obsahovala navíc bránu. Nová hradba pojmula i novou rozměrnou hospodářskou budovu. Renesanční stavební činnost se soustředila především na jádro hradu, kde vznikl nový palác před břitem bergfritu. Empírový palác pak byl po roce 1842 situován severně pod jádrem a zčásti využil pozdněgotické hradby a dvou bašt. Tipy na výlet Ve Svojanově najdete také kostel sv. Petra a Pavla. Renesanční zámek nebo starou vápenku najdete v Bystrém. Vystoupit můžete také na rozhlednu Horní Les. Ubytovat se můžete ve Svojanově. M.K.

Nějakých šest kilometrů severně od Tanvaldu se nachází jedna ze dvou nádrží vystavěných v letech 1911-1915. Po katastrofálních povodních zde měly být vybudovány dvě soustavy vodních nádrží, nakonec byla odsouhlasena jen jedna soustava dvou nádrží. Jedna na Bílé Desné a druhá na Černé Desné. Nádrž na Bílé Desné se krátce po dokončení 18.9.1916 protrhla a způsobila velké škody (viz samostané heslo). Z tohoto důvodu byla přehrada Souš na Černé Desné v letech 1924-1927 rekonstruována. Od 60. let 20. století je využívána i pro vodárenské účely. Hráz nádrže je přímá z hlinitých písků s drobným šterkem. Návodní těsnění tvoří hlinitá vrstva o síle 3-5 m, opatřená na návodním lícem ještě těsnícím pláštěm silným 2 metry. Výška přehrady činí 21 m a délka 364 m. Celkový objem vody v nádrži je 6,3 mil. m3 vody. Součástí nádrže je malá vodní elektrárna o výkonu 22 kW. Kolem nádrže nevede turisticky značená cesta, jen komunikace Desná – Hejnice, která je určena pouze pro osobní automobily. Nádrž i hráz není přístupná.

Jižně od obce Kvasice, podél silnice na Novou Dědinu se nachází barokní zastavení Křížové cesty vedoucí na vrch Kalvárie, kde se dnes tyčí stožár vysílače.

Kostel Narození Panny Marie s bývalým klášterem augustiniánů byl založen roku 1333 za Jana Očka z Vlašimi. Za hustiských válek byl pobořen. V roce 1594 vymohla probošství Polyxena, manželka Zdeňka Vojtěcha Popela z Lobkowicz Objekt několikrát podlehl požárům. V letech 1725-1750 proběhla barokní gotická přestavba podle plánů Octavia Broggia. Tehdy této přestavbě podlehlo severní křídlo do té doby původně čtyřkřídlého konventu kolem rajského dvora. s kapitulní síní na východě. Trojlodní bazilikální stavba je dnes v jádru gotická, zbytky románského zdiva se nacházejí v sakristii. K chrámu dnes příléhá trojkřídlý konvent bývalého kláštera. V interiéru můžeme najít hlavní oltář od J.I.Königa z konce 18. století, od stejného autora pak pochází i kazatelna (1777) s rokokovou výzdobou. V postranních lodích se nacházejí dva oltáře a dále dva boční oltáře, všechny z druhé poloviny 18. století. V presbytáři série  12 deskových obrazů od Hanse Heese zobrazující „Pašijový cyklus“. Ve všední dny je možno do chrámu nahlédnout přes mříž. V sezoně o víkendech se konají prohlídky kostela i bývalého kláštera.