Olomoucká zoologický zahrada se rozkládá na Svatém kopečku 11 km od samotného města. Zahrada na Kopečku Kdybychom chtěli zapátrat v historii jejího vzniku musíme se vrátit do 50. let 20. století, konkrétně do roku 1956. Tehdy byly ZOO Olomouc slavnostně otevřena. Ovšem už několik let před tímto datem zde byl malý zookoutek, ve kterém žili zástupci evropské fauny. Velký zájem o tyto skromné expozice zřejmě podnítil myšlenku rozšířit zookoutek na zoologickou zahradu. Začala tak přibývat exotičtější zvířata a plocha zahrady se postupně rozšiřovala. Až na dnešních 42,5 ha na kterých žije přes 200 živočišných druhů. Zvířata jsou umístěna ve venkovních klecích i moderních pavilonech. Je zde pavilon netopýrů, průchozí výběh pro makaky, obří akvárium pro žraloky o objemu 42 000 litrů a byl přestavěn pavilon hyen na pavilon jihoamerický. Olomoucká ZOO má za sebou také mnoho chovatelských úspěchů. K těm nejvydařenějším patří odchov antilop adaxů, koz šrouborohých nebo kozorožců. Byla zde také odchována mláďata žirafy Rothschildovy. Akce pro děti a rozhledna K největším atrakcím, které zahrada návštěvníkům nabízí jsou noční prohlídky. Konají se většinou v období vánočních svátků. Součástí areálu je také kovová, 30 m vysoká, vyhlídková věž. Pro děti je přitažlivá kontaktní zoo. Mají možnost se procházet ve výběhu koz, hladit je a krmit. Naproti kozímu výběhu se nachází dětský koutek s krásnou dřevěnou klouzačkou ve tvaru slona. Olomoucká ZOO nabízí také jeden unikát - přímo v areálu je totiž rozhledna. Standardní služby doplňují možnosti občerstvení a parkoviště hned u vchodu.

Ústecký kraj je na rozhledny nesmírně bohatý. Kromě mohutných věží z kamene jsou zde k vidění stavby mnohem a mnohem skromnější. Mezi takové můžeme zařadit městskou vyhlídku v Benešově nad Ploučnicí. I přes své menší rozměry je to ovšem velmi zajímavá stavba. Rozhledničku či chcete-li raději vyhlídkový altánek, nechal vybudovat benešovský Spolek pro pozdvižení cizineckého ruchu. Jako místo byla vybrána stráň v lese na levém břehu Ploučnice. Odtud byl pěkný výhled na podstatnou část Benešova nad Ploučnicí. Rozhledna, která byla slavnostně otevřena 8. června 1902 a dostala jméno Ploučnická vyhlídka, je patrovým altánem, čtvercového půdorysu. K rozhlížení nabízí nejen krytý prostor zděného altánu, ale také plošinu v prvním patře, dostupnou po železném žebříku. Stavba, jež měří 10 metrů, je volně přístupná. V roce 1994 byla rekonstruována.

Městské muzeum ve Zlatých Horách má sídlo v budově bývalé pošty. Budova je jednou z nejhodnotnějších staveb městské památkové zóny. Byla postavena v roce 1698 v holandském barokním slohu rodinou Nentwigů jako první pošta ve Slezsku. Expozice jsou rozmístěny v celé budově muzea. Stálé expozice   Historie hornictví - model středověké štoly, nálezy ze starých dolů, výstava minerálů, fotografie z podzemí, Zlatohorský rudní revír, model novodobé štoly. Historie zlatohorského regionu - hrad Edelštejn, bitva u kaple sv. Rocha 1779,Schweinburgovo sanatorium, rozhledna na Biskupské kupě, poutní místo Panny Marie Pomocné, Bernhard Kutzer, Albert Förster, hasičský sbor, zaniklé kapličky, Horní a Dolní Údolí, letecká havárie v roce 1953 Historie obce Rejvíz - hrad Koberštejn, Mechové jezírko, Lurdská jeskyně, válečný pomník, Lesní ruský hřbitov, muzeum vyřezávaných židlí Dobové nářadí a náčiní Selská jizba Soubor exponátů - trezory, optické přístroje, elektrotechnika, měřící přístroje, psací stroje, porcelánové zátky, radiopříjmače, hraniční kameny… Klubovna zlatohorského vojenského historického klubu - rakouští granátníci z dob tereziánských a napoleonských Středověká mučírna - čarodějnické procesy na zlatohorsku -inkvizitor Jindřich František Boblig Mini galerie SNOP  

Arcidiecézní muzeum Olomouc bylo založeno v roce 1998 při Muzeu umění Olomouc. Jedná se o muzeum evropského významu a jediné svého druhu v ČR pro duchovní výtvarnou kulturu 12. až 18. století. Slavnostní otevření proběhlo 1. června 2006 a výstavní prostory nalezlo v rekonstruované národní kulturní památce Přemyslovského hradu (kapitulní děkanství, věž s kaplí sv. Barbory a románský biskupský palác). Takže nejen samotné sbírky, ale i expoziční prostor je sám o sobě zážitkem a zároveň i dokladem bohaté duchovní historie naší země. Zde se doslova psaly dějiny. Zde byl zavražděn roku 1306 poslední český král z rodu Přemyslovců Václav III. Od r. 1034 zde bylo sídlo moravských přemyslovských knížat. Biskupské sídlo bylo v r. 1141 přeneseno Jindřichem Zdíkem ke kostelu sv. Václava, v jehož sousedství vystavěl románský palác. Po částečné zkáze ze třicetileté války byl někdejší hradní areál upraven v barokním duchu. V jeho reprezentačních komnatách pobývala řada významných osobností – v roce 1767 například mladý W. A. Mozart s rodinou. Celý areál někdejšího Přemyslovského hradu je od roku 1995 národní kulturní památkou, která byla od roku 1999 postupně pro potřeby muzea rekonstruována. Muzeum využívá severní část někdejšího hradu – objekt kapitulního děkanství a jeho hospodářský dvůr.Vedle prohlídky podstatné části stavebních pozůstatků Olomouckého hradu nabízí Arcidiecézní muzeum svým návštěvníkům stálou expozici výtvarné kultury olomoucké arcidiecéze, která na 1 100 m2 výstavní plochy postihuje vývoj v průběhu celého uplynulého tisíciletí, čtyři sály na ploše 360 m2, určené pro krátkodobé výstavy, prostory pro lektorskou činnost, víceúčelový sál Mozarteum pro 120 diváků i muzejní kavárnu s vinárnou a s možností posezení v působivém prostředí čestného nádvoří kapitulního děkanství. Stálá expozice představuje v 16 sálech přes 300 děl od románského slohu po baroko včetně slavné Šternberské madony či kočáru biskupa Troyera.