Ústředním bodem ještě neopevněného města byl již od počátku kostel Panny Marie. Vznikl na vyvýšeném místě pravděpodobně již se vznikem města. Kostel byl městskou dominantou a to nejen stavební, ale už od svého vzniku byl farním kostelem nejen pro město, ale i široké okolí. Při požáru v srpnu 1706 sice zasažen nebyl, přesto jeho starší podoba není známa. V první polovině 18. století stále rostoucímu zájmu již nepostačoval a pravděpodobně i jeho stavební stav nebyl příliš dobrý. Proto jej nechal patron kostela řád křížovníků s červenou hvězdou zbourat a na jeho místě vybudovat v letech 1721-27 nový barokní kostel. Stavbu řídil tepelský stavitel Jan Volfgang Braunbock, autor kostel znám není. Vystavěn byl jednolodní kostel s polygonálním presbytářem a dvojicí postranních věží. Z mobliáře starého kostela moc použito nebylo, mezi nimi vyniká plastika Madony z konce 15. století. V jižní zdi kostela najdeme kámen s letopočtem 1543, pochází ze starého kostela a zřejmě upomínal obnovu staršího kostela v době stavebního ruchu za doby Šliků. Na severní straně kostela byla při rekonstrukci v roce 2005 nalezena malba oltářní architektury s postavami světců sv. Víta a sv. Diviše Pařížského a ústředním obrazem s biblickými výjevy. Ústřední motiv na oltářním obraze znázorňuje zázrak nebo přímluvu sv. Barbory. Freska je signována malířem Dollhopfem v roce 1727. Její výjmečnost je v tom, že malba je kompletní včetně oltářní architektury a 13 postav světců a patronů. Vedle kostel stojí budova fary. Postavena byla zřejmě také v době výstavby kostela. I když byla v roce 1878 přestavěna v neogotickém slohu, zůstala nadále v podstatě barokní. Kromě fary se ještě u kostela nachází kaple Olivetské hory.

Reprezentativní budova muzea v novorenesančním slohu nabízí několik výstavních prostorů. Součástí muzea je i rozsáhlá knihovna, stylová kavárna a moderně vybavený přednáškový sál o kapacitě 107 míst, který je hojně využíván k pořádání seminářů, odborných přednášek, ale díky své vynikajicí akustice i k pořádání koncertů a jiných kulturních akcí. Muzeum nabízí svým návštěvníkům dvě stálé expozice - Plzeňskou městskou zbrojnici, která je největší dochovanou historickou zbrojnicí v Evropě a expozici věnovanou míšenskému historickému porcelánu. V ostatních prostorech probíhají po celý rok krátkodobé výstavy. Tyto prostory je rovněž možné po dohodě s oddělením propagace pronajmout např. k rautům, svatebním obřadům, k rozsáhlejším společenským akcím atp. Stálá expozice Plzeňská městská zbrojnice: expozice představuje sbírkový soubor městské zbrojnice v Plzni, která vznikla za  vlády císaře Karla IV. Obsahuje nejstarší soubor palných zbraní v Evropě z konce 14. a poč. 15. stol. Míšenský historický porcelán

Zámek Hrádek u Nechanic je neogotický objekt ležící na mírné vyvýšenině nedaleko vsi Hrádek a je skryt v lesoparku, který u zámku přechází v park (dnes golfové hřiště). Zámek je nejmladší novogotickou stavbou tohoto typu na území České republiky a svojí architekturou je ojedinělou a výjimečnou památkou ve střední Evropě. Historie zámku Hrádek u Nechanic byl postaven v letech 1839–1854 Františkem Arnoštem hrabětem z Harrachu jako hlavní, reprezentativní sídlo rodu. Projekt zámecké budovy ve stylu romantické neogotiky, tzv. Tudorské gotiky, byl vypracován podle nerealizovaného projektu přestavby anglického zámku Crewe Hall od G. B. Lamba z poloviny 17. století. Projekt upravil a přepracoval významný rakouský architekt Karel Fischer. Ten také navrhoval veškeré zámecké interiéry, na kterých se podíleli i kameník Josef Kranner a sochař Josef Max. Kromě vybavení, zhotovovaného místními řemeslníky, byla na zámek svezena řada starožitností a to zejména z Itálie a Rakouska. Často se jednalo o celé portály, stropy či kompletní vybavení místností. Souběžně se stavbou zámku byla část okolního lesa upravena jako anglický park a ve zbývající části byla založena obora a bažantnice. Významné osobnosti na zámku Z majitelů zámku je nejvýznamnější Jan Nepomuk hrabě z Harrachu, staročeský politik, přítel Jana Ladislava Riegra a dlouholetý prezident Společnosti muzea Království českého. V minulosti navštívila nechanický zámek řada význačných osobností, v roce 1866, v době střetu pruských a rakouských vojsk u Hradce Králové (Sadová), zde pobýval korunní princ Albert Saský nebo také v 19. století se zde po lovu zastavil arcivévoda František Ferdinand d´Este. Z osobností kulturního života zde žili například Alois Jirásek, Vojta Náprstek, Jan Erazim Vocel, Josef Štolba, malíři Rudolf v. Alt a Antonín Lewy i architekt Koula. Šlechtický rod Harrachů vlastnil Hrádek u Nechanic až do roku 1945, kdy byl zámek znárodněn a od roku 1953 je zpřístupněn veřejnosti. Roku 2001 byl prohlášen národní kulturní památkou. Zámecké interiéry Do zámku se vstupuje z čestného nádvoří do vstupní haly, vyzdobené sbírkou zbraní. Následuje Rytířský sál, který je centrálním prostorem zámku. Na stěnách jsou portréty významných předků, členů a příbuzných rodu Harrachů. Na tento sál navazuje největší a nejkrásnější zámecká místnost - Zlatý sál. Pojmenován od zlacených kožených tapet na stěnách, vyrobených v 17. století v Belgii. Dominantou místnosti je krb ze sliveneckého mramoru, zhotovený Krännerovou dílnou v Praze podle vzoru ze zámku Crewe Hall. Průchodem vpravo se přes Hernu vchází do knihovny. Obsahuje celkem 5500 knih, kde je více jak polovina v češtině a slovenštině. Raritou je zdejší unikátní soubor obrazů. Jedná se o anatomické anomálie namalované neznámým malířem v 18. století. V prvním patře jsou obývací apartmány, obrazárna a hostinské pokoje. Prohlídka je ukončena v zámecké kapli sv. Anny. Dispozice zámku Zámek tvoří dvojice patrových křídel, vybíhajících z ústřední, věžovité části tak, že půdorys zámku připomíná široce otevřené písmeno V. Půdorys je dále ozvláštněn řadou rizalitů. Silueta zámku je bohatě promodelována pomocí cimbuří a dalších quasifortifikačních prvků. V levé části zámku siluetu doplňuje věž. Jeho půvab oslovil také řadu filmařů, kteří si jej vybrali k natáčení svých filmů. Odehrává se zde např. známá pohádka Princ a Večernice. Vedle zámku v Hluboké nad Vltavou je Hrádek nejvýznamnější stavbou romantické architektury s prvky anglické gotiky. Tipy na výlet   Prohlédnout si můžete ve Všestarech pravěkou vesnici, barokní zámek Neděliště nebo vystoupit na rozhlednu Chlum. Památník Václava Hanky je možné navštívit v Hoříněvsi. V nedalekém Hradci Králové najdete Muzejní expozice sdělovací a zabezpečovací techniky, Muzeum východních Čech, ale také synygogu, bývalý pivovar nebo se můžete projít přes secesní můstek a po Gočárově schodišti.  Ubytovat se můžete v Nechanicích.  

Certifikované turistické informační centrum pro mikroregion Třemšín.Otevírací doba po-pá 9-12, 13-17duben-říjen so,ne 9-12, 13-16 listopad-březen so 9-12