Pseudogoticky upravený zámek Mlýnce stojí jihozápadně od centra města Vroutek v zámeckém parku pod silnicí. Historie zámku První zmínka o Mlýncích je datována k roku 1375. Zdejší tvrz je zmiňována až ke konci 17. století, avšak roku 1733 byla stržena. Na jejím místě dal Václav Kager ze Štampachu postavit barokní zámek, který byl roku 1883 od základů přestavěn v romantickém pseudogotickém stylu a okolo zámku byl také založen park. Přestavba objektu spolu se zámeckou kaplí byla dokončena roku 1889. Po válce byl zámek zestátněn a od roku 1950 užíván jako státní statek. Byly zde zřízeny kanceláře, byty a jídelna. Zámek začal pomalu chátrat a toto dílo dokonal požár sídla v roce 1967. Následek požáru je zřetelný, kdy čtyřkřídlý objekt musel být nutně změněn na trojkřídlý. Zbylý zámek však nadále chátral. Dnes je sídlo v rukou soukromé společnosti a také byly započaty rekonstrukční práce. Zámek není veřejnosti volně přístupný. Podoba zámku Zámek Mlýnce, původně čtyřkřídlý, dnes trojkřídlý jednopatrový objekt obklopuje malé obdélníkové nádvoří. V protilehlých rozích nádvoří jsou umístěna krytá schodiště. Na nádvoří je možné vidět krytou dřevěnou pavlač a v mansardové střeše jsou umístěny vikýře s pseudogotickými stupňovitými štíty. Tipy na výlet Ve Vroutku je k vidění ještě kostel sv. Jakuba a o něco dále zámek Lužec. U blízkého Lubence najdete židovský hřbitov. v okolí můžete ještě navštívit tvrz Hlubany, tvrz Nepomyšl nebo zříceninu hradu Křečov. Ubatovat se můžete třeba ve Žluticích.

Zámek Proseč - Obořiště, okres Pelhřimov.

Klášter dominikánů u kostela sv. Vavřince a sv. Zdislavy najdeme ve městečku Jablonné v Podještědí v Libereckém kraji, v okresu Česká Lípa. Ve své první podobě byl klášter založen kolem roku 1250 majitelem zdejšího panství Havlem Markvarticem, pánem na hradě Lemberku a jeho chotí, Zdislavou. Ta byla z Křižanova na Moravě a roku 1907 byla blahoslavena a v roce 1995 svatořečena. Manželé ve stejné době založili také dominikánský klášter v Turnově. Chtěli tak duchovně i kulturně povznést kraj a právě žebravá řehole dominikánů jim k tomu, jako nositelka nových myšlenek, měla pomoci. O podobě konventních budov v jejich původní podobě není mnoho zpráv. Pravděpodobně byly dostavěny již před rokem 1269, tehdy se zde konala kapitula česko-polské dominikánské provincie. To již ovšem Zdislava nežila a byla pochována v klášterním kostele sv. Vavřince. První etapu kláštera v Jablonném ukončily husitské války. V roce 1425 byl klášter vypálen a řeholníci museli hledat spásu v Praze. Na první obnovu, ze dřeva a hlíny, si musel klášter počkat až na počátek 16. století. V tomto stavu vydržel areál až do roku 1683, tehdy začala, za přispění majitelů okolních panství - Putzů na Mimoni a Berků na Lemberku – barokní přestavba. Výstavbu ovšem komplikovaly finanční nesnáze. Dominikáni, jako žebravá řehole, velkými prostředky nedisponovali a tak stavba postupovala jen velmi pomalu. Budovy konventu byly konečně dokončeny roku 1700, dalším krokem měla být stavba nového chrámu. Převorovi Hyacintu Misseniovi se podařilo pro jeho výstavbu získat Františka Antonína, hraběte Berku z Dubé. Ten věnoval nemalé finanční prostředky a zejména jeho zásluhou vznikl nový klášterní kostel sv. Vavřince a sv. Zdislavy. V roce 1729 byl monumentální chrám, ve stylu vrcholného baroka vysvěcen. Autorem projektu byl Jan Lukáš Hildenbrandt. Na základě dvorského dekretu císaře Josefa II. z 1786 byl klášter zrušen. Význam klášterní kostela vzrostl po velkém požáru v roce 1788. Tehdy lehal popelem velká část města i s dosavadním farním kostelem narození P. Marie. Proto byla farnost přenesena právě do konventního chrámu sv. Vavřince, který byl požárem poznamenán daleko méně. Dominikáni se do Jablonného opět vrátili v roce 1945, jejich působení však bylo násilně přerušeno roku 1950 nastupující komunistickou diktaturou. Epizodní návrat v roce 1969 trval jen do nástupu normalizace. Definitivně se řeholníci vrátili až po roce 1990. V roce 1996 byl kostel povýšen na baziliku minor.V ambitu kláštera je galerie s obrazy Míly Doležalové a muzeum sakrálního umění. Katakomby s ostatky sv. Zdislavy jsou přístupné pouze o hlavní pouti, tedy poslední květnovou sobotu.

Kostel Nanebevzetí Panny Marie - Moravská Třebová.