Ostrov Štvanice leží mezi Holešovicemi, Karlínem a Novým Městem. V minulosti tudy vedl brod přes Vltavu. Ve 14. století zde byly zahrady. Ostrov se nazýval také Veliký neb bybo Velké Benátky. Současný název dostal od štvanic na zvěř, které se zde pořádaly v amfiteátru až do roku 1802. V 18. a 19. století byl oblíbeným výletním místem Pražanů. Byly zde divadelní scény, hostince a sportoviště. Ostrov je přemostěn Hlávkovým mostem, který ho spojuje jak s holešovickým, tak s karlínským břehem. Vede přes něj také Negrelliho viadukt umožňující železniční dopravu mezi Karlínem a Bubny. V západní části, na hrotu ostrova, je vodní elektrárna. V roce 1934 zde byl postaven zimní stadion, v letech 1983 – 1986 tenisový areál. V jižní části ostrova je koupaliště. Mezi karlínským břehem a ostrovem je zdymadlo umožňující plavbu lodí k Holešovickému přístavu a dále k Labi. V současnosti je ostrov využíván především pro rekreační a sportovní účely.

Dnes vyhořelý barokní zámek Zahrádky stojí na skalní hraně nad údolím Robečského potoka ve stejnojmenné vsi na Liberecku. Historie zámku Ves Zahrádky se připomíná poprvé v roce 1376 jako majetek Mnichovce ze Zahrádek, kterého rod zde pravděpodobně koncem 14. století postavili tvrz. Ve druhé polovině 16. století nechali vystavět v Zahrádkách nový mohutný zámek páni z Vartemberka. Podle archeologických nálezů gotických konstrukcí v prostoru severního křídla je zřejmé, že byl vystavěn na místě staršího sídla. Jan Jiří z Vartemberka se aktivně zúčastnil českého stavovského povstání, za což mu bylo panství zkonfiskováno. Zámek poté koupil Albrecht z Valdštejna a připojil je ke svému frýdlantskému vévodství. Albrecht nechal sídlo upravit barokně a zřídil u něj park. Po Valdštejnově smrti se Zahrádky dostávají do rukou rodu Kouniců, v nichž zůstaly až do vymření rodu roku 1897. V sedmdesátých letech 18. století a v době okolo roku 1820 došlo k úpravám zámku i zámecké zahrady. Pozdně barokní přestavba koncem 18. století se odrazila na fasádě a střechách zámku. Vstupní křídlo objektu má klasicistní úpravu. Ve 20. letech 19. století proběhly úpravy empírové. V této době vznikla v širším okolí zámku řada romantických staveb. Po smrti posledního Kounice, Albrechta Vincence, vlastnily do roku 1936 zámek příslušnice rodiny, pak jej nakrátko do roku 1945 drželi Lichtenštejnové. Ve druhé polovině 20. století sloužil objekt jako domov mládeže Ministerstva zahraničního obchodu a středisko jazykové a odborné přípravy zahraničních studentů. Na přelomu 20. a 21. století byl svým současným majitelem - Univerzitou Karlovou důkladně rekonstruován, bohužel však dne 30. ledna jej zničil požár. Od té doby leží v troskách. Podoba zámku Zámek Zahrádky je čtyřkřídlá dvoupatrová budova s okrouhlými nárožními věžemi. Jižní a severní průčelí zámku zdobí trojosé rizality s trojúhelníkovými štíty. Ještě donedávna kryly objekt mansardové střechy z konce 18. století, nad rizalitem s hlavním vchodem ze střechy vystupovala subtilní věžička. Okolo zámku se rozprostírá rozsáhlý anglický park. Až do počátku 21. století si vnitřní prostory zámku uchovávaly štukovou výzdobu z 18. století. Nejzajímavějším z interiérů býval velký sál s rodinnou galerií Kinských v jižním křídle. Na zámku bývala i pozoruhodná zbrojnice a v jednom z rondelů také hvězdárna. Tipy na výlet Nedaleko odsud najdete raně barokní zámek Stvolínky, hrad Úštěk, zříceninu hradu Helfenburk, zříceninu hradu Hřídelík nebo zříceninu hradu Ronov. Podívat se můžete také na pískovcovou skálu Smrtka, zříceninu hradu Lipí v České Lípě nebo zříceninu hradu Vítkovec. V Kravařích je k vidění expozice lidového bydlení.  Ubytování najdete v České Lípě.

Galerie Vyšehrad patří do památkového areálu vyšehradské pevnosti. Vedení sídlí na uvedené kontaktní adrese. Galerie sama se nachází na západní straně areálu za Vyšehradskými sady v bývalé hradební věži.

Nádherná barokní stavba vznikla v letech 1709-1716. Ve druhé polovině 18. století byla zvýšena o další patro. Po roce 1897 získala střecha mansardovou podobu s ornamentální břidlicí. Od roku 1963 zde sídlila galerie, v roce 1994 byl objekt znovu vysvěcen. V letech 1991-1993 prošel celkovou rekonstrukcí. Objekt tvoří čtyři dvoupatrová křídla vytvářející nádvoří do kterého se otvírá arkádová chodba. V severozápadním rohu objektu se nachází velmi cenná kaple sv. Karla Boromejského, který zdobí nástropní freska apoteózy sv. Karla Boromejského a po stranách malby sv. Petra a Pavla. Kamenný vchodový portál je dílem Jana Blažeje Santiniho-Aichela.