Impozantní zříceniny hradu Roupova zájemce nalezne ve stejnojmenné obci, která leží přibližně 6 km jihozápadně od Přeštic. Areál hradu, nacházející se ve východní části obce, je v soukromých rukách, a proto je přístupný pouze příležitostně. Majitel bydlí v domě hned u hradu a po domluvě vstup zpravidla umožní. Historie hradu První panské sídlo bylo v Roupově založeno již ve 13. století. V letech 1380–1393 je nechal Něpr z Roupova radikálně přestavět na vcelku pohodlný hrad, pravděpodobně měl přitom k dispozici dvorskou huť. V době husitských nepokojů majitel Roupova Jan přestoupil ke kališníkům a tím zachránil hrad od odbývání. Jeho syn Jan II. z Roupova byl věrným straníkem Jiřího z Poděbrad i Vladislava II. Jagelonského a iniciátorem další výrazné přestavby hradu. V letech 1595–1598 byl pak Roupov nákladně renesančně přestavěn, čímž se majitel Jan IV. z Roupova velmi zadlužil a byl nucen hrad prodat. V roce 1607 se novým vlastníkem stal Jan z Klenové, věrný stoupenec habsburských panovníků. V období třicetileté války byl Roupov oporou císařské moci a především městečko pod hradem utrpělo velké škody od švédských vojáků. Hrad byl ještě roku 1704, kdy jej zakoupili majitelé sousedního panství Červené Poříčí, obýván. Nedlouho poté počal pustnout a jeho konci napomohlo i bourání a odvoz stavebního materiálu v roce 1817, kdy bylo po požáru obnovováno nedaleké městečko Merklín. Podoba hradu Původní podoba hradu je nám doposud neznámá. Po Něprově přestavbě hradní nádvoří obklopily ze tří stran paláce, z nichž jeden byl pravděpodobně věžovitého charakteru. Komunikaci mezi budovami zajišťovala pavlač. Předhradí bylo v další přestavbě výrazně změněno, tudíž jeho původní podobu neznáme. Tehdy byla především posílena obranyschopnost hradu vystavěním polygonální bašty a okrouhlé, pravděpodobně bateriové věže na skále před hradem. Polygonální baštu později pohltila obytná budova před hradem. Hradní jádro bylo rozšířeno přistavěním nového křídla zvenčí, jehož součástí byla i dodnes velmi zachovalá kuchyně s osmibokým komínem. Dnes jsou zde k vidění výrazné zříceniny všech prvků hradu. Tipy na výlet Jedním z výletních tipů je barokní zámek Příchovice, barokní zámek Dolní Lukavice nebo renesanční zámek Lužany. Zajímavý je také vodní gotický hrad Švihov. Ubytovat se můžete v Klatovech. M.K.

Zvonička v parku Rudé armády.

Bohnický park se rozprostírá v areálu psychiatrické léčebny. Vznikl v první čtvrtině 20. století. Park má přímočarý vějířovitý rozvrh hlavních komunikací. Před kostelem sv. Václava vytváří velkorysý, ale vkusně koncipovaný parter. Jednotlivé části parku mají volné pojetí, některé části jsou zalesněné. Park dodává prostředí léčebny velmi přívětivý dojem.

Jižně od Podbořan vyniká na vysokém návrší raně barokní kruhová kaple, postavená u zřícenin hradu Petrohradu. Historie hradu a jeho podoba Gotický hrad založil nejspíše Petr z Janovic někdy kolem roku 1360. Hrad se skládal z vysunuté válcové věže, malého věžovitého paláce a velkého stavení na protilehlé straně s kdysi výstavnými sály (zeleným a královským). Jenec z Janovic přistavěl roku 1404 při hradbě nový palác s kaplí. Jeho vnuk Jenec III. z Janovic prodal Petrohrad roku 1483 Burianovi z Gutštejna. Páni z Gutštejna zde sídlili do pol. 16. století, kdy se dostal Petrohrad jako věno Zikuny z Gutštejna sňatkem Jaroslavu Libštejnskému z Kolovrat. Ten vystavěl ve vsi pod hradem renesanční zámek, později přestavěný a rozšířený v barokním slohu Černíny z Chudenic. Výstavba zámku byla urychlena náhlým zpustnutím hradu kolem roku 1559, jehož příčinou byl pravděpodobně požár. Libštejnským z Kolovrat bylo panství zabráno v podbělohorských konsfikacích. Noví majitelé, Černínové z Chudenic, vystavěli v pol. 17. století na základech okrouhlé hradní věže kapli Všech svatých. Do roku 1846 se na hradišti dochovaly poměrně vysoké zdi hradních budov. Pověst o velikém pokladu, ukrytém v hradním sklepení vyvolala v pol. 19. stol. snahu vrchnosti i dalších soukromých hledačů pokladů najít poklad slepé královny. Při provádění vykopávek byla většina hradních zdí podkopána a stržena, takže se dodnes z hradu dochovaly malé části zdiva paláce s vnějším schodištěm a zbytky válcové věže v základech barokní kaple. Tipy na výlet U obce Petrohrad najdete také skromné zříceniny hradu Šprymberk. U nedaleké Jesenice se můžete rozhlédnout po kraji z rozhledny Tobiášův vrch, navštívit zatopený žulový lom, tzv. Rusalčino jezírko nebo si prohlédnout Vlastivědné muzeum. U obce Krty zase najdete viklan. Ubytování naleznete v Žatci.