Z levého břehu se na Karlův most vchází z Malé strany branou mezi dvěma věžemi. Nižší mosteckou věží a Vyšší mosteckou věží. Pocházejí z různých období a nemají jednotný styl. Starší je ta nižší z nich. Byla součástí již prvního kamenného mostu přes Prahu – Juditina. Proto se také nazývá Juditina. A je dokonce starší než Juditin most, protože byla vystavěna již v první polovině 12. století a je tak zbytkem původního opevnění města. Má románský původ a stavebním materiálem byla opuka. V roce 1591 byla věž renesančně upravena. Z této přestavby se zachovaly ozdobné štíty a zbytky rustikované omítky, dále pak tvar oken a portálu. Na začátku 15. století bylo ve věži zřízeno vězení pro nejtěžší provinilce. K věži je přistaven malý domek, zvaný celnice. Věž totiž sloužila od konce 16. století do roku 1784 jako celní úřad. V domku také sídlil úřad mostu Pražského a solní úřad císařský. Vnitřek věže tvoří přízemí a tři patra, jež jsou spojena dřevěným schodištěm. Každé patro má jednu místnost. V místech, kde končí schodiště, je vchod na oblouk brány, kudy se dá přejít do vedlejší věže. Ve sklepení věže se dochoval jedinečný soubor rytin vytvořených v polovině 13. století, které zobrazují lidské postavy, zvířata a zbraně, osmicípou hvězdu a řadu šlechtických erbů. V nižší mostecké věži je také jedna z nejvýznamnějších památek českého románského sochařství. Jde o unikátní pozdně románský reliéf, který byl náhodně odkryt koncem 19. století v prvním patře domku. Na reliéfu jsou dvě postavy téměř v životní velikosti. Vpravo panovník sedící na trůně, vlevo klečící muž jakoby panovníkovi něco podával nebo od něj něco přijímal. Pravděpodobně jde o císaře Fridricha Barbarossu a klečícího krále Vladislava v okamžiku, kdy císař předává Vladislavovi dědičnou královskou korunu.Druhá, vyšší mostní věž je nejmladší stavební součástí mostu a byla postavena po roce 1464 za krále Jiřího z Poděbrad, který její stavbu i financoval. Před ní zde zřejmě stála věž románská. Vyšší mostní věž je gotická, postavená z pískovce a má hranolový tvar. Neznámý stavitel se snažil, aby se podobala Staroměstské mostecké věži Petra Parléře. Na věži jsou výklenky, do nichž byly patrně plánovány i monumentální sochy, jejichž provedení však nebylo realizováno. Věž sloužívala jako hláska a skladiště, je vysoká 45 m a na rozdíl od nižší věže je veřejnosti přístupná. Ochoz této věže slouží jako vyhlídka na Prahu. Na Karlův most, Vltavu, Malou Stranu, Petřín a Hradčany.Gotickou branou mezi oběma věžemi se vchází na Malou Stranu. Brána vznikla po roce 1411 na místě starší románské stavby. Horní okraj je opatřen cimbuřím a plochy brány jsou zdobeny znaky zemí Václava IV.. Na straně směrem k mostu jsou zleva doprava: lucemburský lev, český lev a moravská orlice. Pod nimi je dvakrát znak Starého Města pražského. Na druhé fasádě otočené k Malé Straně je znak Vratislavska, český lev a znak Dolní Lužice. Pod nimi je pak znak Starého a Menšího Města pražského.

Renesanční zámek Chropyně najdeme ve stejnojmenném městečku, které leží na Hané, v okrese Kroměříž, Zlínský kraj. Historie zámku První písemná zmínka o obci je z roku 1261, kdy daroval Smil ze Střílek osadu nově založenému cisteriáckému klášteru ve Vizovicích. V roce 1567 získal Chropyni zemský hejtman Hanuš Haugvic z Biskupic, který zde v roce 1579 začal budovat zámek Nový Haugvicov. Stavba nebyla dokončena, roku 1615 jí koupil kardinál František Ditrichštejn. O dva roky později se majitelem panství stává olomoucký biskup a v jeho vlastnictví zůstalo až do revoluce 1848. Během třicetileté války byla Chropyně v roce 1621 vydrancována Valachy a později i Švédy. Při posledním útoku zámek vyhořel, stejně jako velká část městečka. Původní jednopatrová manýristická budova s věží byla obnovena a přestavěna v letech 1701 - 1703 za majitele biskupa Karla vévody Lotrinského podle projektu Giovanni Pietra Tencally. Další stavební úpravy zámku byly provedeny v letech 1856 – 1858 kardinálem Bedřichem Fürstenberkem. Po druhé světové válce byl zámek Chropyně zestátněn, po roce 1989 se vrátil do vlastnictví Arcibiskupství olomouckého. V 70. letech 20. století byla provedena novým uživatelem, Muzeem Kroměřížska v Kroměříži, generální rekonstrukce sídla, přilehlé hospodářské budovy, parku i zámeckého rybníka, který je významnou přírodní rezervací. Renovovaný interiér zámku je určen pro muzejní expozice a výstavní účely. Podoba zámku Zámek v Chropyni je dvoupatrová jednoduchá budova se spoustou oken v kamenných portálech.  Budova je zakryta jasně červenou střechou, které vévodí vysoká, štíhlá věž. V přední části jediného zámeckého křídla je krátké podloubí a nedaleko něj stojí kamenná studna s kovanou mříží. Na budově nás zaujme především soulad architektonických prvků, třebaže pocházejí z různých časových období. Zámecké expozice Expozice zámku zahrnuje v prvním poschodí dějiny Chropyně, nacházejí se zde historické sály Rytířský a Ječmínkův. Arcibiskup Fürstenberk nechal po polovině 19. století provést v Rytířském sále romantizující úpravy, kdy vznikl kazetový strop s 63 erby, převážně členů rodu Fürstenberků, dřevěné obložení stěn s lavicemi a sbírka zbraní. Sbírka představuje výzbroj a výstroj pluku z doby třicetileté války. Další místnosti jsou věnovány rybnikářství, zemědělství a lidové kultuře. Malá expozice připomíná slavného chropyňského rodáka Emila Fillu (1882 - 1953), malíře, grafika, sochaře, výtvarného teoretika a čelního představitele modernismu v českém výtvarném umění. Mramorové sály v přízemí jsou využívány pro příležitostné výstavy, v arkádách je umístěn Památník Dr. Emila Axmana (1887-1949), skladatele a hudebního teoretika. Tipy na výlet Podívat se můžete do Městského muzea – Městského kulturního střediska Kojetín. V nedaleké Kroměříži dále najdete arcibiskupský zámek, kostel sv. Mořice, kostel sv. Jana Křtitele, biskupskou mincovnu, Muzeum Kroměřížska, Arcidiecézní muzeum Kroměříž nebo Maxmiliánův vodovod. Nedaleko města najdete také novorenesanční zámek Tovačov nebo zámek Hrubčice. Ubytovat se můžete přímo v Kroměříži.

Hřiště leží pod svahem Seminářské zahrady. Je volně přístupné a malé zaujme kuriózními dřevěnými plastikami.

Přírodní památka Kamenné slunce se nacházejí necelé tři kilometry jihozápadním směrem od obce Třebívlice kousek od silnice spojující obce Libčeves a Libochovice.Pozoruhodné přírodní výtvory, které připomínají sluneční kotouče vznikly při třetihorní erupci, když se trychtýřovité hrdlo sopky znovu zaplňovalo vyvrženinami a úlomky. Ve vrstvě rozžhaveného popela tvořily vypálené slínové a jílové balvany chladnější jádra. Okolní hmota se kolem nich vlivem teplotních rozdílů rozpadala, a tak vznikaly praskliny podobající se slunečním paprskům. Tento geologický útvar se řadí mezi světové unikáty a  tak již v roce 1966 byl prohlášen za kulturní památku.